Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (43)

plakát

Přízračný svět (2001) 

Komedie - ale do smutna... Film natočený podle komiksu (předlohy) Daniela Clowese (zároveň autor-spoluator scénáře). Hned na začátku bych si ale dovolil oponovat nicku Misantrop a to v tom smyslu, že se jedná - podle něho - o "svět přízraků, a ne skutečných živých lidí". Naopak, jedná se právě a jenom o reálný svět, naprosto reálných lidí i když dokážu pochopit, že zkušenosti s TÍMTO (TAKOVÝM) reálným světem se těžko dají získat např. v České Třebové, Pardubicích nebo i v Praze, o českých vesnicích ani nemluvím. Myslím ale, že úplně stačí se trochu porozhlídnout po Kalifornii (osobně :), po jejích fast foodech, DVD půjčovnách, CD prodejnách apod. A to je ještě Kalifornie naprostá špička např. oproti takovému Wyomingu. Jinak dobrý komentář - výstižný. I přes nepřeberné množství komických figur a figurek ve výborných (reálně-kýčovitých) kostýmech, přes množství humorných situací, film nepůsobí právě nejveselejším dojmem zvláště potom, když si člověk uvědomí, že to všechno je pravdivé, že to je mezi námi, okolo nás, v nás, že to jsou prakticky každodenní situace se kterými se setkáváme, a které nás obklopují, i když ne zrovna v této zeměpisné šířce a délce. Výborně zahraná role Enid (Thora Birchl).....i když pojem "zahraná" se poněkud vymyká tomu, co si obyčejně pod tím představujeme. Thora Birchl nehrála, ona prostě jenom BYLA - víc přirozeněji už to nešlo. A naopak...Scarlett Johansson se také snažila jenom "být", ale co tady z toho vylezlo...

plakát

Příběhy obyčejného šílenství (2005) 

Jestli pan Zelenka naprosto zklamal v Karamazových (alespoň mě), tak tady jsem mu zatleskal. Ivan Trojan sedí, pozoruje souložící dvojici...pohoda. Ivan Trojan sváže deku, která ho napadla...pohoda. Ivan Trojan jede s vozíkem z letiště přes celou Prahu...pohoda. Taťka vytváří bublinky...pohoda. Divíšková zmagoří...pohoda. Všechno plyne tak jak má plynout, volně, nenásilně, všechny problémy vytvrdnou samy od sebe, všechno je tak jak má být...hlavně, že o sobě víme. Otevřenost, hravost, komunikativnost.

plakát

Pobřeží moskytů (1986) 

O čem ten film byl? "Jak jede H. Ford na lodi" - (jak ten a tamten a tahle a tamta udělali tohle a támhleto a potom museli udělat ještě toto a tamto). Výborné....

plakát

Pějme píseň dohola (1990) 

Absurdita na absurditu, nikdy nekončící "blbé" hlášky, "blbé" situace, "blbá" intonace hlavních představitelů. Hřebejk s Jarchovským - tehdy ještě jako studenti dramaturgie a scénáristiky na FAMU - se naprosto se scénářem překonali (jako debut). Film není jenom o pionýrském táboře a křečích reálného socialismu i když je do tohoto prostředí zasazen, může se prakticky odehrát skoro kdekoliv a kdykoliv i když třeba jenom "po částech", stačí jenom trošku pozměnit rekvizity. 3x opakovaný vtip přestává být vtipem....v tomhle filmu to neplatí. A navíc ještě "blbá" kamera - Asen Šopov - přesně to, co je učili na FAMU jako odstrašující příklad (kompozice obrazu), je tam záměrně použito (zajímavé bonusy na orig.DVD). Celá hromada hravých blbostí, které dokážou nadchnout nebo taky otrávit, záleží pouze na tom jak k tomu filmu přistupuji a na jaký humor jsem zvyklý. Není to ani Rembrandt - ani impresionisté - ani Picasso - ani Twombly, jsou to opravdu jenom ti "JELENI NA PASECE", ale nádherní a právě proto, že jsou tak jednodušší o to jsou geniálnější.

plakát

Ozbrojení a nebezpeční (2009) 

Opět jeden z filmů, kdy se nás scénarista a režisér snaží nacpat do pozice nesvéprávného diváka, který bez výhrad přijímá všechno, co mu je servírováno a to ohledně protikladu kladný/záporný hrdina. Hlavní - údajně KLADNÝ - hrdina filmu (Columbus Short) - jehož poněkud připitomnělý výraz a zrovna takový herecký výkon - se nás po celý film snaží přesvědčit, že on je ten jediný správný, kladný, morálně vyspělý....který i za cenu ztrát a popř. i obětování vlastního života vrátí bance peníze, které se ovšem ještě předtím rozhodl s ostatními kumpány - z transportní firmy převážející finance a jejíž je zaměstnancem - ukrást, ale to všechno za podmínky, že při akci nebude nikdo zabit ani zraněn. Tato podivuhodná transformace, jak se najednou z grázla/zloděje stane poctivec jenom proto, že chce bance vrátit peníze, protože byl někdo zastřelen, tedy že nebyla dodržena jeho podmínka, působí natolik přitrouble, že se u mě z "uměle vynucené" kladné postavy stala jenom figurka, které jsem přál všechno to nejhorší i když bych jí byl za normálních okolností schopen alespoň tolerovat, když už ne ji držet palce. Film to není natočený zas až tak špatně, špatný je scénář....celý vycucaný příběh, ale nebýt jinak kvalitního hereckého obsazení, tak bych to do konce ani nedokoukal.

plakát

Odcházení (2011) 

Takhle NE, Václave.....to radši do smrti "přikuluj" a to jak texty nebo na divadle, ale tohle ti nesedlo. Ze Sováka (absurdní divadlo - Světáci) si nic nedělej a "kolegové"...Ionesco, Beckett, Jarry také přece nefilmovali - tak co. 2D monology-dialogy a v pozadí bysta Lenina. Chápu narážku, ale je to na tebe příliš laciné. O "Vítězné pravdě" na konci se radši nebudu zmiňovat - hlavně, že byla PRČA. Líbilo: Dáša, Táňa, Hřebejkův "dvorní" Malíř, Kyliánův rej. Škoda pí. Chramostové, už má ten vrchol zjevně za sebou.

plakát

Nemocný bílý slon (1989) 

Věčný problém...."O ČEM BYL TEN FILM". Když mi někdo - na tuto položenou otázku - začne vyprávět děj kousek po kousku, vždy jsem odcházel, odcházím a budu odcházet. Film nebyl o "komouších", o dostavbě kulturního domu, film nebyl o totalitním režimu (jenom) i když byl do tohoto prostředí zasazen a i použité rekvizity tomu odpovídaly. Film byl o Kafkovi, film byl o Zámku, film byl o lidské neschopnosti a nemožnosti se čehokoliv dopátrat, najít (a udržet si) jakýkoliv směr, pevnou půdu pod nohama....a to se může přihodit (prakticky je to skoro "pravidlo"), kdekoliv a kdykoliv. Doporučuji si "prostudovat"....PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA...tj. ve smyslu do jakého prostředí byl zasazen a "o čem vůbec byl".

plakát

Městečko (2003) 

Problém většiny diváků pochopit a tedy i přijmout tento film spočívá pouze v jednom...přiznat si a smířit se s tím naším - nikdy nekončícím - českým buranstvím, které není jenom záležitostí doby těsně předrevoluční a porevoluční, ale táhne se prakticky celými našimi dějinami až do dnešních dní, kdy ti největší borci v nových Najkííí-keckách parkují svá velká BMW na Zákazech zastavení a stání. Film to není "pěkný" ani veselý, ale veskrze pravdivý i když někdy příliš laciný a zbytečně vulgární. Ale takoví jsme my, celá naše společnost - jen si to někdy přiznat. Celé je to postavené na NEhercích - na špatných NEhercích - ale na takových, které vídáme dennodenně kolem sebe, jako občany tady toho státu. Nedovedu si tam ale - v celé koncepci filmu - představit herce, kteří by se snažili hrát NEherce a už vůbec ne ty osvědčené, zaběhlé typy jako Geislerová, Vilhelmová, Macháček, Liška, Dušek atd. Kamera Diviše Marka (...a bude hůř, Štěstí, Divoké včely, Nuda v Brně atd.) není taková jaká je proto, že by to neuměl, ale je taková proto, aby zapadla do celkové koncepce filmu tj. statická, polocelky až polodetaily, jenom švenky, prakticky žádný zoom. Připomíná to rané Fassbinderovi filmy, např. Katzelmacher, kdy šlo také hlavně o civilnost a autentičnost. Co obraz to jeden minipříběh - někdy méně, jindy více vydařený -, ale seznam gagů a to jak "civilních" nebo uměle vyfabulovaných by vydal na celou knížku. Spíše mě mrazilo než abych se smál, ale poklona panu Krausovi.

plakát

Malá mořská víla (1976) 

Pohádka o citovém vydírání... Věděl nebo nevěděl princ, že ho před utonutím zachránila Malá mořská víla? Princ NEVĚDĚL, že ho zachránila Víla (dále jenom Víla s velkým V - Mirka Šafránková) 2x se na to ptal, kdo ho zachránil...jednou princovu otázku Víle tlumočí Lukavský a jednou se princ ptá osobně Libušky, ale ta přizná, že ho jenom našla. Hlavní postava "Malá mořská víla"...M. Šafránková Tak tady ta film. postava mi byla nejméně sympatická, ale ne z důvodu ztvárnění role M. Šafránkovou i když - pro ni typické - to roztomilé žvatlání (intonace, zabarvení hlasu) časem začne lézt na nervy (ale pohádky to vyžadují :).....ale pro její tvrdost, dravost, nekompromisnost jít za svým cílem i když všechno skryté pod rouškou roztomilosti, zdánlivé naivity, infantilnosti, hluboké lásky k princi. "Potřebuji den, abych mu řekla, kdo ho zachránil..." Tedy něco za něco, zřejmě také POVINNOST prince jí za to milovat a vzít si ji. JÁ tě miluji, tedy TY mě MUSÍŠ milovat také....nakonec jsem tě zachránila. A to všechno bez ohledu na to, co by si o tom všem myslel princ (kdyby se ho na to mohla zeptat). Z dnešního pohledu jenom citové vydírání...jestli nebude po mém, tak si něco udělám. A dále... "Pomoz mi tatínku, králi všech moří, dej mi něco, aby na ni zapomněl..." (dýka) - jenom čiré sobectví (egoismus všech milujících :). Vílou odstrčená ruka Libušky z princovi hrudi a políbení prince ("postelová scéna" na konci filmu), jsi jenom můj, nikdo jiný na tebe nemá nárok, nikomu jinému tě nedám, radši se zabiju. Kdyby Vílu hrála např. Valerie Zawadská, tak by to určitě dopadlo jinak :). Z film. hlediska ("řemeslná" práce) tomu nelze až zase tak moc vytknout. Na tu dobu dobré filmové triky (ztroskotání lodě), Adršpašské skály přeměněny na podmořskou krajinu vytvořily "skutečnou" iluzi toho....."tam někde pod mořem", jediné snad co se mi zrovna moc nelíbilo, byly kostýmy.

plakát

Legendy z Dogtownu (2005) 

Jeden z nejrychlejších filmů pro týnejdrži, perfektní feeling 70. let. Zlatá Venice beach v L.A.....a mom měla na tričku Jethro Tull. Díky za všechny ty pošuky z surf-, skateboard-, snowboard-, ski-, climbing-, a jiných scén.