Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (43)

plakát

Zlaté rybky (1977) 

Zlatá to doba... Tak tahle "skvělá" doba se svojí přezaměstnaností - kdy na jednu vraždu byla vyčleněna mordparta, která čítala 5 soudruhů a jednu soudružku písařku, nakonec zřejmě celé osazenstvo místního VB - přinášela pravděpodobně...vždy jenom postupně případ po případu. Když byl rozlousnut jeden, potom se teprve mohl udát další (nakonec, malé město, že...) a celá mordparta se potom opět přesunula o dům dál. Zlý Karel Augusta zásoboval - samozřejmě z ciziny - místní městys jakýmysi blíže neurčenými pilulkami, které vyvolávaly absťák hodný tak přinejmenším cracku nebo pervitinu....i když ta vražda by se klidně dala přirovnat k došlým zásobám heroinu. Ještě, že si pan Bedrna vzpomněl, že někdo v taxiku kouřil a pan Vyskočil byl přece nekuřák. A šup....už ptáčka měli. Celé je to nemastné, neslané, utahané....ovšem Hraběnka (známá to postava pražských vináren pochybné pověsti) si vydělala nějakých 70 Kčs jako kompars za sezení na lavici a čekání na výslech....no, alespoň něco.

plakát

Zabiják (2003) 

Slaboučké, slaboučké, slaboučké... Kdo občas sleduje filmy s Stevenem Seagalem tak ví - i když se povětšinou jedná o Béčkovou produkci - že se kvalita jeho filmů může různit. Ovšem, co tentokrát předvedl ten NEJrychlejší "městský kovboj" na světě....ve vlastní produkci...v tomto filmu, se dá nazvat pouze pitomoučkou naivitou a urážkou veškeré filmové produkce, která začíná už jenom tím, že se pan profesor archeologie/hlavní hrdina - ve svém obligátním koženém kabátě, s vyžehlenou černou košilí, s tmavými brýlemi na nose a s pěstěnými nehty - údajně hrabe kdesi v Číně v hlíně a najde první (ostatně velmi podstatnou) "rekvizitu", kterou zřejmě vyrobili naprosto filmoví dilentanti....."skvělá" patina na to, že tam ležela pár stovek let. Tedy vás otráví hned už na začátku prakticky všechno, ať už se jedná o používané rekvizity nebo o naprosto umělou dekoraci jako z diskotéky....i když třeba jde o vězení...o napucované kostýmy nebo o doslova slabomyslné výkony herců. Kameraman si tu a tam vyhrál...zpomalený pád hrnku s kafem, zpomalený let kulek, zpomalený masakr na začátku filmu a pár jiných, podobných vychytávek, ale tím to také končí. Nedá se tam věřit nikomu a ničemu ve smyslu, že to "herci" mysleli tak, jak "deklamovali" ani tak, jak jednali. Snad jedině nad kameramansko-výtvarnou stránkou (a nad pár dobrými bojovými scénami)....a to ještě jenom TU a TAM... se dají přihmouřit obě oči, takže za 1...

plakát

Udělení milosti se zamítá (2002) (TV film) 

Studio Ostrava a soudruh režisér...tak to mi vůbec nějak nešlo dohromady, ale nakonec se z toho vyklubal takový mírný šok v pozitivním slova smyslu. Naprosto kvalitně odvedená práce (kamera, střih), o jakési nudě nemůže být ani řeč. Všechno odsejpá přesně tak jak má, až snad na tu scénu s policejním psem - spíše tehdy ještě s veřejnobezpečnostním - Harykem nebo Žerykem. Tu a tam se režisér do toho sice trošku zamotal, to co on už viděl přinejmenším 100x od denních prací a bylo mu naprosto jasné, nemusí být hned napoprvé jasné divákovi, ale všechna čest. Naprosto skvělý výkon Matěje Hádka - jeho outsider Pajda, věčně vystresovaný, upatlaný, upocený, rozklepaný by byl na Oskara za vedlejší roli, Lenka Vlasáková sice jenom tu a tam něco kuňkla a většinou se jenom "dívala", i ta Yvettka, Krajčo, Zima, Dolanský...všechno výborné a hlavně vyrovnané herecké výkony. Vynikající scéna POPRAVY, jednoduchost, syrovost, surovost. Klobouk dolů soudruhu režisére..

plakát

Tři chlapi na cestách (1973) 

Naprosto tupá "lidová komedie" jenom pro otrlé masochisty. Vždy jsem považoval pana Lubomíra Lipského za cosi nemastně-neslaného, který se dokáže pitvořit o stošest jenom proto, aby se zavděčil svým chlebodárcům tím, že údajně "umí". Potom to taky vypadá, že si svůj honorář opravdu zaslouží. Ale co, já na bráchu a brácha na mě...až posléze a značně později přišel Zdeněk Troška i ta role se pro něho opět našla a v kinech bylo opět narváno....."oslovil mě režisér Troška a nabídl mi roli, kterou jsem s vděčností přijal..."

plakát

Šestapadesát neomluvených hodin (1977) 

Zatleskal jsem... Jestli se filmy dají zhruba rozdělit na ty "o něčem" (hodnotné) a na ty "o ničem" (hodnoceny diváky převážně jako špatné), tak tenhle film byl prakticky "o ničem", ale přesto mě zaujal, mile potěšil. "Vás ta škola nezajímá už natolik, že ani nevyrušujete". Ano, Vladimír Dlouhý už ani nevyrušoval ve škole ani v praktickém životě, naprostý pohodář, bral všechno tak- jak to je, protože věřil tomu, že to tak má být.O nic se nesnažil, neusiloval taky o nic, co by ho jenom trošku přesahovalo...hrál si v dixilendu na banjo a snažil se dostat Dádu Patrasovou. Proto taky bez váhání přijal nabídku na "emigraci" od svých dvou kamarádů (Kaiser, Kraus) i když věděl, že neutíká od ničeho - pokud tady někdo nevidí jediný důvod v tom, že opustil (byl otcem vyhozen) rodinný pelíšek - a zrovna tak, že není důvod utíkat k NĚČEMU ve smyslu trvalé emigrace. "Ještě jsem neviděl moře"....tedy do Polska a potom se uvidí. Všechno bez přípravy, bez mapy, prakticky bez peněz...prodané kolo a stovka od Krause, který miloval svoje rodiče natolik, že nakonec cuknul. V Polsku chycen (opět naprostá pohoda s polskými pohraničníky, ochota, úsměvy....dokonce se předvedl, jak na to banjo válí), "deportován" domů, kde už ho s úsměvem přivítal kámoš Kaiser. "Tak kdy pojedete"...otázka od bubeníka Jeňýka Pacáka, který vůbec nic nezaregistroval. Film, kde se nemoralizuje jenom konstatuje, kde se nehodnotí, nezaujímají se žádná stanoviska, věci se ukazují takové jaké jsou a ne takové, jaké by jsme je chtěli za každou cenu mít, problémy se neřeší, nýbrž (po vzoru buddhistů) se nechávají "vytvrdnout"...všechno to jenom plyne a plyne a plyne.

plakát

Straka v hrsti (1983) 

Ať se točí co se točí - jen když se točí... "...film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu...". A Michal Pavlíček jako hodný student produkce na FAMU. Film "od ničeho k ničemu" s přehršlí předimenzovaných postav i když za pochvalu stojí výprava (kostýmy, scéna, rekvizity). Jediné plus, že nechali "vydělat" na pivo pár malostranským máničkám od Slunců, Bonaparta, Brabanta atd.

plakát

Sněženky a machři po 25 letech (2008) 

Naprosto výborný film o tom, jak to všechno - s postupem času - NEFUNGUJE. Co mělo nějakou hodnotu (bylo zajímavé, důležité, vtipné) v 15..16..17 letech, naprosto ztrácí na smyslu, vtipnosti, důležitosti v pozdějším věku. Toporná a křečovitá snaha to ještě nějakým způsobem vrátit zpět, uchovat si to, vyznívá naprázdno, trapně - tedy pocit stárnoucí generace vystižen dokonale ("reální" hlavní představitelé). A o tom ten film měl být ("O času a řece").... a tady se to podařilo. Doporučuji VŠEM od 30. a výše, protože všichni budeme jednou už jenom TRAPNÍ.

plakát

Sin Nombre (2009) 

Každodenní realita i když trochu jinde... Po shlédnutí tady toho filmu člověk přestane toužit po napucovaných, umakartových kovbojích amerických akčních filmů, protože pochopí, že všechno se může taky odehrávat jinak a jinde. Záplava "reálné" bezvýchodnosti, syrovosti, brutality, bídy a špíny to je každodenní svět gaučů a indios, ale taky gangů, zvláště potom jednoho z nejagresivnějších na světě, převážně "latinos" Mara Salvatrucha (Zajímavosti). Ve filmu sedí všechno...od kostýmů, přes rekvizity, stavbu, líčení herců až po často ruční kameru, která dodává jednotlivým záběrům nádech autenticity. Touha po "lepším životě" v Americe...to je ta "zelená hranice" mezi Mexikem a USA, kam denodenně putují desítky a stovky budoucích přistěhovalců, ovšem jenom málokterým se to podaří a to stejně jenom proto, aby byli dřív nebo později chyceni a vráceni zpátky jako nelegální imigranti. A to je prakticky obsah celého filmu...strastiplné putování z Hondurasu, přes Mexiko až k americkým hranicím. Film se určitě nebude "líbit" v tom konvečním slova smyslu, není tam opravdu nic "pěkného" čeho by se dalo zachytit, ale vtáhne do děje, sympatizuje s těmi chudáky, aby se jim to povedlo...nakonec sedí na tom vlaku i on sám i když možná jenom přeneseně

plakát

Sbohem příteli (1968) 

Nelogická stavba celého děje (příběhu), kde se střídá mozaika komických až trapných situací, např. kotouly Ch. Bronsona pod poplašným zařízením, jeho neustálé promenádování se v perfektně padnoucím obleku od Armaniho, jakoby neměl co jiného na sebe...to všechno působí spíše kašpárkovským dojmem, než čímkoliv jiným - ve smyslu napětí, akce. Neustálé vybíhání a zabíhání dvou "kovbojů" odnikud nikam, loutky (spíše karikatury) policistů, kteří se bez jakéhokoliv zájmu a v pravidelných intervalech jenom tak cournou chodbou, náhodou odnesou registr (skříňku) se schovaným jídlem, aby ti dva uličníci neměli co jíst a podobné perly....a o těch dvou dámách opravdu škoda psát. Ani ne tak nuda, jako spíše vyložená otrava z něčeho tak diletantsky natočeného.

plakát

Sázka na třináctku (1977) 

Jednou a dost... Neslaný, nemastný poručík Charvát (J.Satoranský), který se spíše věnuje Weissově dceři, než aby něco vyšetřoval...nakonec celková postava jedna velká bída s nouzí dohromady...totálně a navýsost dramaticky trpějící (celý film) Květa - (Zuzana Cigánová, tak skvělá v Romanci pro křídlovku) - jízlivý Trčka (Zd. Řehoř), kde nic tu nic Vítek (Bohumil Šmída), dále pár okrajových postav....mimo Weisse (R.Hrušínský)...to vše hozeno do kotle, zamícháno, trošku ochuceno laciným kořením, nacpáno do konzervy, nalepena cedulka "KRIMI" a jede se dál. Krásný příklad diletantizmu, přesně učebnice toho, jak se to nemá dělat. Bez logiky, bez napětí, jenom cosi vlažně-slizkého...