Recenze (546)
Vetřelec (1979)
Filmová klasika všech dob na svém piedestále, kde není třeba komentáře a chvály. Film mluví za sebe.
Fanaticky zamilován (2005)
Za celou dobu ve filmu není snad jediná chvilka trapnosti či scény, kterou bych vyškrtnul. Herecká dvojice k sobě výtečně pasuje a vedlejší postavy se také nezapřou. Film je nadprůměrná romantika a i beze slov zahřeje na duši.
Solo: Star Wars Story (2018)
"Impérium Tě potřebuje!!!"... Myslím si, že nasazená laťka postupně klesá, až je z toho nikoliv skok do hyperprostoru, ale skok do průměrnosti a ničení kvalitně vytvořené značky. Vytvářené díly získávají více odpůrců než nově získávané duše. Postava Landa je vyčpělá. Není jediné scény, z které byste se posadili na zadek a vzpomínali jako nezapomenutelnou ve spojitosti se Solem.
Tiché místo (2018)
Mluvená řeč je jeden z mnoha znaků a charakteristik, kterými se odlišujeme od zvířat. Těžce s mimikou dáte průchod všemu, co a jak to chceme sdělit. Pojetí filmu a jeho zpracování bohužel jsem nedokázal docenit či mě vůbec neoslovilo. Ani nechytlo za srdce. Závěr mi přijde jako blbost, jak useknout a skončit celkové trápení. Tiché místo je slabé představení. Jedinou výhodou je, že se k Vám slečna v řadě scén bude tulit.
Rozpolcený (2016)
Pocit zvědavosti, jak se tento nudný a ujetý film bude vyvíjet, byl slabší, než čas strávený koukáním do stěny...
Tomb Raider (2018)
Body za závěr šly hodně dolů...
Čtyři svatby a jeden pohřeb (1994)
Kvalitním humorem, nadsázkou a hláškami povedená romance.
Hledá se Dory (2016)
V mých očích překonává Hledá se Dory o jednu ligu svého předchůdce Nema. Má přesně to, co chybělo v jedničce. Roztomilost, napětí, humor a dojemné scény. Příliš jsem nepochopil, proč tam dali hlas a hraní sebe sama Marka Ebena. Záběry na dětství malé Dory ala "Šupinky" jsou rozkošné. Ještě zvážím, jestli časem nedám plný počet hvězd.
Hledá se Nemo (2003)
Roztomilá, humorná a výtečná podívaná od disneyovky. Tatík Marlin překoná svoje zábrany a strach, aby se vydal hledat svého syna v otevřeném oceáně. Dojemné.
I dva jsou rodina (2016)
Pokud vystřihnu závěrečný shrnující monolog, který je chytlavý a poučný do života, tak průběh děje na mě působí klasickým klišé, kdy bezstarostný chlap skočí po hlavě do plné zodpovědnosti dospělého života a nutnosti se starat o dítě. O to však nejde. Hlavní je zobrazený příběh, a ten mě tedy nechytl nijak zvlášť za srdce svojí dojemností, humorem a postavami.