Galadriel

Mel Brooks tak trochu ve stylu Monty Pythonů opravdu pobavil, škoda, že jsme se nedočkali druhého dílu a škoda, že tohle dílo není moc známé, protože opravdu stojí za shlédnutí (už jen kvůli velkolepé muzikálové scéně o španělské inkvizici a největšímu jointu, jaký jste kdy mohli vidět).

A pak že geometrie je k ničemu... Opravdu luxusní a neskutečně vtipná pointa.

Asi je trochu problém v tom, že narozdíl od spousty jiných českých klasik jsem neshlédla v dětství, takže pro mě není tím bezelstně obdivovaným českým filmem, jako ve spoustě jiných případů. Takhle vidím "jen" výtvarně skvěle zpracovanou poctu Julesi Verneovi ve formě ztřeštěné parodie s poměrně hustou koncentrací výborných hlášek. Bohužel se neubráním srovnání s ostatními (nejen) Lipského filmy a třeba "Limonádovému Joemu" bohužel "Tajemství hradu v Karpatech" nesahá ani po kotníky. Momentálně dávám 3*, i když třeba jsem jen na tenhle styl zrovna neměla náladu (přitom viděla jsem jistou podobnost s třeba mím oblíbeným Terry Gilliamem) takže ještě nad hrabětem Teleke z Tölökö nelámu hůl...

David Duchovny ukazuje, jak se úspěšně dostat ze škatulky herce jedné role... V Californication naprosto září a hlavně z alespoň 80-ti procent táhne tenhle sarkastický, vtipný, cynický, sexistický, obhroublý, sprostý a hlavně neskutečně zábavný seriál, který ale není pro každého. A přestože je Hank Moody v podstatě parchant, nejde si ho nezamilovat. Seriál vydržel s laťkou vysoko celých 7 sérií, připravil nejednu zajímavou proměnu / neproměnu postav, představil svět hollywoodského pozlátka z trochu jiného úhlu, než je zvykem a představil i pro mě velmi uspokojivou závěrečnou epizodu.

Výborný zombie horror, v rámci žánru jsem si po dlouhatásnké době zase jednou pořádně ukousala rty, ani nedutala, každou chvíli měla tendenci vyskočit ze židle a hlavně v té poslední scéně s infra kamerou jen tiše seděla a v duchu radila kameramanovi, kam by se měl podívat, aby viděl on a abych viděla samozřejmě i já. Zavřít takhle pár lidí a pár zombíků do jedné budovy mi připadalo jako skvělej nápad, ruční kamera už tu sice byla, občas z ní trochu zabolí hlava, ale k snímku se hodí naprosto perfektně.

Atmosferický film plný výborných herců, který je ovšem naprosto o ničem. Minulost jedné velké lži, kterou za sebou táhne profesor Silk je sice potenciálně zajímavá, ale nabízený arzenál nebyl bohužel využit ani z poloviny, stejně tak jako vztah starého vzdělané muže s mladou atraktivní uklízečkou... Anthony Hopkins by se už ve svém věku měl milostným scénám spíše vyhýbat, jinak ale hraje výtečně, stejně tak jako Ed Harris, který se sice na plátně objevuje celkem poskrovnu, nicméně z každého jeho pohledu přímo mrazí v zádech.

Kombinace scénáře Woodyho Allena s velkou měrou potřeštěnosti Petera Sellerse a k tomu pro mě až do teď muž vážných a hlubokých rolí Peter O'Toole v přestrojení za chlípného nymfomana...Výsledek je snad ještě ztřeštěnější, než by se mohlo zdát a s přibývajícími minutami filmu také výrazně přibývá i jeho šílenost, vrcholící "rúžovopanterovskou" honičkou v hotelu a závodem na motokárách... Zvláštní? Rozhodně. Zábavné? Určitě. Smysluplné? Jen stěží. Úchylné? V každém případě. Číro Petera Sellerse? Neuvěřitelné. Docela by mě ale zajímalo, jaké měl z tohoto filmu pocity samotný Woody, tipla bych, že velmi smíšené, vzhledem k tomu, že si od té doby režíruje sám.

Výborná psychologická detektivka plná konspiračních teorií, té nejtemnější atmosféry a výborných hereckých výkonů. Bohužel místy příběh trochu ztrácí tempo a ač se Jerry Goldsmith svojí hudbou snaží vytáhnout napětí na maximum, i tak ztrácí v těchto místech film velkou část ze své sugestivnosti.

Dobrá kamera (a technická stránka filmu obecně), výborné herecké výkony a postavy, které jsou všechno, jen ne černobílé, ale to je asi tak všechno, co bylo na tomhle filmu zajímavé. Dvě a půl hodiny je stopáž, kterou snesou jen ty nejlepší scénáře a režiséři. P.T. Andersonovi už v Magnolii podařilo ukočírovat dokonce hodiny tři, tady ale bohužel z mého pohledu selhal. Místo hudby depresivní kvílení a místo děje rádoby umělecké zdlouhavé záběry plné zamyšlení... Prostě jsem se nudila, chápu, že někdo je z toho v sedmém nebi, ale já to opravdu nejsem.

Já chci domů draka! Toho červenýho zubatýho s dlouhým krkem! Nebo možná i toho modrýho s nafouklou bradou. Nebo... Teď vážně, něco k věci - je to přímočaré a předvidatelné, ale také je to úžasné fantasy v prostředí vikingů (no řekněte, viděli jste už někdy pořádný film o vikinzích?) plné skvělých draků, výborné hudby Johna Powella (dobrodružná nádhera řízlá trochu skotskými a severskými motivy) a skvělých akčních scén. A to jsem to viděla "jen" ve 2D na počítači...