Trias

Nepřítel státu (1998)

24.10.2012

Velice rozporuplná podívaná. Svižné tempo a dynamické akční scény nemohou zakrýt místy podprůměrné a klišoidní herecké výkony. Will Smith mě stále nepřesvědčil, že je hercem první kategorie a tento film to dokládá. Možná je pohybově nadaný, jak to vidíme právě zde, ale jinak jeho role působí ploše a místy i trochu komicky. Ještě hůře jsou na tom ženské herecké výkony (Lisa Bonet a Regina King), a tak vše musí zahraňovat dvojice oponentů Gene Hackman a Jon Voigt. Chcete-li se ovšem bavit čistou akcí, tak toto je film zcela určitě pro vás.

Dobrý Will Hunting (1997)

09.09.2012

Nejhorší Matt Damon ever (v této roli dokonce ve srovnání s Jason Bourne trilogy působí - alespoň pro mě - naprosto odpudivě), nereálné, nepřesvědčivé, hloupě romantické, místy trapné, zkrátka film, který alespoň trochu náročného diváka nemůže vůbec oslovit. Rovněž Čistá duše působí místy naivně, alespoň má ovšem styl a hlavně spád. Netřeba rozebírat, že inteligence nemůže přímo souviset s vědomostmi a že různá sociální prostředí jsou, ač chceme či ne, naprosto neslučitelná (a láska to nevyřeší).

Týden bez závazků (2011) odpad!

10.08.2012

Hloupé, sexistické a nicneříkajicí. Zbytečný film na cestu autobusem (sic!).

Neopouštěj mě (2010)

31.07.2012

NLMG by mohl být mnohem lepší film. Hlavní myšlenka v sobě ukrývá neuvěřitelný potenciál, který musí oslovit snad každého. Dotýká se zásadního fundamentu naší kultury, totiž našeho těla a možnosti nakládat s ním podle vlastního uvážení (a naopak bránit komukoli, kdo by do něj bez našeho svolení mohl zasahovat). Zároveň je jakoby mimochodem upozorňováno na to, že ideologie (v negativním slova smyslu) se dnes může skrývat například za lékařskou vědou. Bohužel za tímto neotřelým nápadem nacházíme pouze tuctovou lovestory s mdlými hereckými výkony. O Carey Mulligan již poněkolikáté pochybuji zda umí hrát. Její dětský obličejíček se možná hodí/hodil do filmů pro teenagery, ovšem v seriózních snímcích působí nevýrazně. Keira Knightley je na tom podobně. Neschopnost zahrát jakoukoli emoci nahrazuje grimasami, které působí silně nepřirozeně. A konečně Andrew Garfield pro změnu nemá ani jedno a je naprosto zapomenutelný.