agent_R.M.

Jeden z nekrásnějších animovaných příběhů odehrávající se (překvapivě) v našem světě.Přesto fantazie je zde dost, stejně jako síla svobody,sebe nalezení a rodící se lásky...

Na to že je z roku 1988 tak mám pocit že předchází i ty mladší animáky :)

Jeden z nekrásnějších animovaných filmů vůbec. ... Duchovní stránka vyznění celého snímku pospolu se soubojem s osudem,se sebou samým,s nepochopením ,se zkázou...Hlavní postavy jsou archetypy,které mají hluboké myšlenky i přes svou zjevnou mladost (jak typické pro japonské anime :D).....Jednoduše = skvost!!!

Už od z prvních vteřin z filmu diváka vtáhne fantastická vizuální stránka s atmosférou dokreslenou působivou hudbou, způsobující „ prožít příběh lovce, zraněného, osamoceného, zoufalého ze ztráty...." Skvělá práce s kamerou Emannuela Lubezkiho, kdy v dlouhých záběrech (navíc točených na přirozené světlo) dostává divák pocitu „že je součástí děje/sám se jej zúčastní". Hudba, která skoro minimalisticky zasahuje do filmu, je sama osobě úžasná i jako poslech samotného soundtracku. Potěšili i maličkosti typu zamlžení dechem či ulpění krve na kameře, dává na pocitu reálnosti filmových sekvencí. Příběh je i přes určitou posloupnost občas zmatený, ale hlavní postavy jsou přesto dosti čitelné a příběh nakonec zapadá .... Ale hlavně jde o film, který celou dobu upoutá a nepustí...ani po závěrečných titulcích, a v hlavě zážitek zůstane asi navždy....

Film,který je díky své nelinearitě skutečnou hrou s divákem. Hlavní hrdina neschopný vytvářet nové vzpomínky navíc odkázaný na své fotografie z polaroidu s popisky,které opravdu rozhodují o všem. Brilantně vymyšlený koncept filmu. Scény díky své neuspořádanosti dávají pak více pocit "jak se cítí hlavní protagonista". Navíc některé sekvence jsou skoro až komické viz. scéna kdy hlavní postava běží a neví jestli má člověka před sebou chytat anebo před ním utíkat. Také neustálé "upravování" toho co si pamatuje ale prezentuje to jako fakta divákovi skutečně vedou k nutnému přemýšlení "kdo má vlastně pravdu". Samotný závěr jenom umocňuje pocit absolutní ztrácení se v neustálém hledání, které nikdy neskonč

I přes všechny ty super procházky skrze vrstvy snů ,tak to pravé vyznění filmu je touha po návratu....a možná proto je to můj nejoblíbenější film od Nolana....

Od začátku do konce jízda jak se na akční film patří. Ale hlavně (konečně!) akční film bez zbytečně dlouhých dialogů, které jenom zpomalují děj a zážitek filmu jako celku. Hlavní hrdina toho také moc nenamluví- mluví za něj činy. Celkově zajímavé nakopnutí v podstatě už skoro "mrtvého" příběhu o muži putujícím v post-apokalyptickém světě, kde už žádné hodnoty ze starého světa nikomu nic neříkají, a jde jenom o přežití za každou cenu. Celkově dobře udělané pouštní jízdy s prostřihy na nějakou konkrétní akčnější scénku s bojem apod. Navíc hodně dobře prokreslující hudba v pozadí s rytmem děje (nejvíc potěšil ten kytarista, který "přidával" na divokosti svým hraním). Osobně mám nejraději tu sekvenci, kdy se Max probírá z hromady písku v prostřizích s energií vybuchující lávy/tavené ocele. Jinak i hlavní postava je sympatičtější (zvláště když zbytečně neplácá pátý před devátý) také díky jeho viděním, které jsou výčitkami jeho svědomí toho, co měl udělat/slíbit apod. To podle mě vytváří postavu, která neoslňuje jenom tím, že se porve s jednorukou řidičkou a ukradne ji tahač, ale také že má i svou minulost, která se mu vrací a on se jí snaží napravit..

Asi jeden z nejzásadnějších filmů, jaký jsem kdy viděl...Ostatně díky tomuto snímku jsem se dopracoval až k Lynchovi :)

Kdy neviděl, ten nepochopí proč to má takový ohlas....