Disk

Z Legendy o Aangovi mám radost. Skutečně skvělý fantasy seriál. Není to vůbec směšné, naopak je to hodně působivé. Obrovský rozpočet je na tom vidět a každý díl jsem si bezprostředně užíval. Být mi takových dvanáct let, jsem totálně happy.

První díl Mary and George perfektně navnadil na další části. Julianne Moore je doslova ďábelská a Nicholas Galitzine andělsky krásný. Na tenhle seriál se mi bude moc hezky koukat.

Mrazivý videoesej, jehož název odkazuje na slavný dokument Dušana Hanáka Obrazy starého sveta. Záběry nádherných panoramatických záběrů slovenské přírody a památek silně kontrastují s děsivým lidským chování a nebezpečnými postoji, které se objevují v dnešní slovenské společnosti. Nacionalismus, rasismus, homofobie, xenofobie, adorace Tisa, Mečiara, Kotleby a jiných diktátorů... Děsivých třináct minut sledování a skvělá práce se střihem a zvukem, která v divácích a divačkách může vyvolat pocit úzkosti.

Scénárista a režisér Andrew Haigh má nezaměnitelný rukopis a ani jeho další film nezůstává dlužen pověsti vybroušeného díla plného autentických dialogů a chemie ústředního páru. Andrew Scott, Paul Mescal, Clare Foy a Jamie Bell zde předvádějí nádherný herecký koncert a celý závěr vás emocionálně smete. All uf Us Strangers je výjimečný počin a je velká škoda, že není k vidění na velkém plátně, protože to by pro mě byly ještě větší emoce.

Třetí díl filmového Bez kalhot aka Magic Mike je důstojným zakončením celé trilogie. Channing Tatum a veškerá taneční čísla byli boží, ale veškerý prostor si pro sebe - a plným právem - sebrala Salma Hayek.

Michael B. Jordan natočil velmi sebejistě svůj celovečerní debut. Takhle skvělé boxeské drama tu nebylo od... prvního Creeda. Pohltilo mě to a smekám.

Přesně tyhle odhlečené romantické filmy jako Red, White & Royal Blue potřebujeme. Filmy, kde jsou stejnopohlavní vztahy brány jako něco samozřejmého. Hodně milé, vtipné, romantické a dojemné. Chemie mezi oběma protagonisty je bezchybná. Ano, je to pohádka, ale přesně za takovou pohádku jsem jako gay divák vděčný, protože není potřeba koukat jenom na tíživá dramata, jak to máme jenom těžké. Jsem rád, že Red, White & Royal Blue přesně tuhle funkci romantické pohádky se všemi klišé splňuje přesně tak, jak si v našich tužbách přejeme.

Silný, působivý a velmi znepokojující dokument nejen o slavném berlínském klubu, který před sto lety sehrál roli útočiště pro tehdejší německou queer komunitu. Po formální stránce jde o klasický dokument s mluvícími hlavami a hranými scénami, ale obsahově jde o něco natolik silného, že jsem se při sledování neubránil emocím. Aneb jak jste obětními beránky nejen pro nacisty, ale i pro další německé vlády po skončení druhé světové války, kdy nadále platil ostudný paragraf 175. Vyprávění jednoho z posledních žijících pamětníků je neuvěřitelně silným zážitkem a je jenom dobře, že jsou taková svědectví zaznamenána, protože je stále co objevovat. Hrané scény v kombinaci s archivními záběry vytvářejí silnou koláž, která v tomto případě divácký zážitek jen umocňuje. Dokument Eldorado: Co náckové nesnesou by měli vidět všichni, aby si každý uvědomil, jak nacistická ideologie dokáže všechno zničit.

Výborná young adult dystopie. I když nejsem znalec světa Hunger Games (kdysi dávno jsem viděl první díl), Balada o ptácích a hadech funguje jako samostatný snímek úplně v pohodě. Tom Blyth a Rachel Zegler táhnou film dopředu, i když si publikum v poslední třetině musí zvyknout na náhlou žánrovou změnu, která asi ne každého úplně uspokojí. Velký dík za četné záběry Toma Blytha bez košile, jsem za to vážně vděčný.

Měl jsem radost a byl jsem až dojatý, že na plátně vidím stále toho starého dobrého Indyho, u jehož dobrodružství se pokaždé příjemně bavím. A nezáleží na tom, u jakého dílu nyní už celé pentalogie. Když ho miluješ, není co řešit. Jasně, Dobyvatelé jsou Dobyvatelé, ale Nástroj osudu mu hodně šlape na paty. Kacířské? Jistě. Úvodní expozice z válečných let se Dobyvatelům směle vyrovná ve všech ohledech a ani další průběh není vůbec špatný, naopak. Harrison Ford je i ve svém věku pořád dokonalý. Je znát, že Indianu Jones má narozdíl od Hana Sola v oblibě. Užívá si každý moment, který doprovází stále neselhávající John Williams. Záporáky jsou tu po letech opět náckové, kteří i v 60. letech mají s Indym nevyřízené účty. Mads Mikkelsen je opět výborný a perfektně sem zapadne. No a ten závěr? Doják, který jsem vůbec nečekal. Nejen proto, že už to všechno končí, ale hlavně to setkání... James Mangold samozřejmě není Steven Spielberg, ale je vidět, že původní čtyři díly měl pečlivě nastudované. Jeho příspěvek tak netvoří žádnou nastavovanou kaši, ale plynule na Spielberga navazuje. Nástroj osudu je pro mě příjemným překvapením a lepší už to ani být nemohlo. Georgi, Stevene a Harrisone, díky za všechno.