Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (62)

plakát

XXY (2007) 

Narazil jsem na tenhle film náhodou od samého začátku a dokoukal jsem ho až do konce, takže film je to dobrej byť nic světobornýho se nekoná. Jen mi přijde, že na to, že situace trvala dost dlouho byli rodiče celou dobu zmatení a jakoby nevěděli co chtějí. Tatík byl sympatická postava, takže bych byl radši kdyby se film víc soustředil na jeho pohled na věc. Ale opakuju, na skouknutí v sobotu pozdě v noci příjemný.

plakát

Bláznivá, zatracená láska (2011) 

Zjistil jsem, že Emma Stone se mi vážně nelíbí a opět si potvrdil svojí tezi, že dobrou romantickou komedii, která mi sedne můžou napsat jen chlapi. Casting výbornej, humoru dostatek a pár hoooodně silnejch nekýčovitejch romantickejch míst. Telefonát o pomoc se zapnutím plynovýho kotle byl výborně zvládnutej moment. Dobrá práce.

plakát

Metropie (2009) 

Příjemně depresivní. Celé vlastně o ničem, byť se tam toho stane dost. Ani závěr nepřinese žádnej velkej šok, protože člověk si nemůže být jistej kdo je kdo. A animace se mi líbila. Chvilku jsem si na ní zvykal, ale fungovala. !!!SPOILER!!! Ten závěr kde je happy end ve stylu "Celej svět je hnusná díra plná podrazů, ještě že se máme my dva navzájem" je sice fajn, když jste zadaný, ale pro nezadaný to moc nefunguje. "Svět je špinavá díra a ještě k tomu nikoho nemáte." to moc happy člověk není.

plakát

Tenká červená linie (1998) 

Tak jsem podniknul cestu zpátky časem. Kdysi jsem tenhle film nedokoukal a teď když jsem na něj pod svym profilem kouknul, abych napsal hodnocení jsem zjistil, že jsem mu dal jen dvě hvězdičky. Tehdy to hodnotila moje mladá, válkou a hrdinstvím unešená kopie, která měla ráda Vojína Ryana a ráda by to šla náckům nandat do první linie a pak by brečela, zmrazená hrůzou schovaná za kamenem a chtěla mámu. Tenká, červená linie mě tenkrát nebavila, protože se v ní málo střílelo a moc mluvilo. Teď bych byl rád, kdyby tý akce bylo ještě míň a toho "nudnýho nic" trochu víc. Tři hodiny mi utekly dost rychle, ale film je to nelehkej a naprosto chápu, když mu někdo napíše nízký hodnocení "protože na Vojína Ryana nemá a nikdy mít nebude". Taky jsem byl takovej a taky jsem byl tehdy přesvědčenej, že už mám jasno. Neměl jsem a třeba i teď zase nemám. No když tohle člověk vyplodí díky filmu, tak ten film stál za to. Jsem rád, že jsem ho konečně viděl.

plakát

Armadillo (2010) 

S tímhle dokumentem mám trochu problém. V určitý části ukazuje dost necitlivě vojáky po akci a tím dost škodí těm klukům co tam jsou zabíraný. Už během sledování jsem si řikal "Tý jo, kdybych se nezajímal o lidskou psychiku v krizovejch situacích (včetně války), myslel bych si, že pár těch kluků tam jsou vraždící magoři, kterejm to dělá děsně dobře." No a pak se člověk dozví, že po uvěřejnění si spousta nesečtělých lidí řekla jenom, že jsou to magoři a začla po těch vojácích jít. Vojenský soudy, civilní soudy, vyšetřovací komise. V bonusovym rozhovoru autor přiznává, že pár vojáků bralo jako zradu, že uvěřejnil to co uveřejnil v týhle podobě a přestali se s ním stýkat a já je naprosto chápu. Kdyby tam aspoň nechal promluvit psychologa, kterej by vysvětlil jak mladej člověk reaguje na takhle stresující situaci, aby jim trochu kryl záda, ale takhle... Přijde mi, jakoby pan Pedersen čekal co tím spustí a chtěl tuhle "aféru" vyvolat aby si udělal reklamu a právě proto to sestříhal jak to sestříhal. Nahrál všem pseudohumanistům a těm klukům co mu tam hlídali zadek dost zavařil. Takže vlastně ne, mám jasno. Pan Pedersen ať jde do p***** a těm klukům držím palce ať to všechno zvládnou.

plakát

Restrepo (2010) 

Jednou za čas se mi stane, že mám chuť začít si stěžovat jak je ten můj život těžkej a komplikovanej. Pak se podívám na podobnej dokument, v duchu si nafackuju a v posteli pak děkuju osudu za všechny moje "starosti". Hetherington s Jungerem odvedli dobrou práci. Dokument čistej, bez nějakýho patosu nebo glorifikace. A z těch kluků oběti nikdo dělat nemusí, oni oběti jsou. Přihlásili se k armádě z různých důvodů, ale žádnej z nich nemohl počítat s tím, že je hloupý velení hodí někam kde budou naprosto zbytečně umírat (tím myslím Korangal valley). Ostatně už Britové po Krymský válce rádi řikali o svých vojácích "Lions led by donkeys" A kdo ví. Kdybych vyrůstal v americe, sportoval bych na střední, pak bych třeba dostal vojenský stýpko a voila, byl bych na jejich místě. A že se v dokumentu místy nic moc neděje? A co by se tam asi tak mělo dít. Je to válka. 95% času ukrutná nuda, čekání v bunkru nebo stále stejný patroly a stres a po zbylej čas se vás někdo pokouší zabít a jste podělaný až za ušima. A jestli někdo čekal na zpomalený záběry headshotů talibanců tak je počítačovejma hrama zmlsanej vůl.

plakát

Melancholie (2011) 

Moje první seznámení s panem von Trierem a velká, velká spokojenost až téměř nadšení. Mám pocit, že to s Larsem vidíme úplně stejně, což se mi u filmu už dlouho nestalo. Navíc to ubíjející ticho v sále po konci filmu. Paráda.

plakát

Snídaně u Tiffanyho (1961) 

Miluju Audrey nadevšechny, ale tohle bylo hodně nepovedený. Chyba asi byla, že jsem četl knihu a ještě větší, že jsem večery předtím strávil sledováním Prázdnin v římě a Jak ukrást Venuši. Zatímco to byly filmy svěží a přirozeně krásný jako Audrey samotná, tohle byla naprosto zbytečná snaha udělat z dosti existenciální a příjemně smutný knížky romantickou komedii navíc s nejzbytečnějším a nejnepřirozenějším happyendem jaký jsem kdy viděl. První film s Audrey u kterýho mě napadlo, že už ho nikdy nechci vidět. Dvě hvězdy jen kvůli ní.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Seriál u kterýho si chci pohlídat, aby mi neunikla další epizoda je sakra dobrej seriál. Tady si další díl hlídám velice pečlivě. !!!Spoiler 1. díl!!!: Jediný drobný zaškobrtnutí prvního dílu je ona dlouze nevyřešená záhada "Komu věříme, i když ho neznáme." u který jsem měl chuť křičet jak malý dítě na kašpárka při loutkovym divadle a trochu mě to vyhodilo z diváckého klidu. Kór když už se předtim bavěj, že někdo někoho vezl z letiště a zapomněl, že má jeho kufr v autě... Přikládám to tomu, že ty nejjednodušší věci bývají často ty nejsložitější, ale i tak to bylo lehce bolestivé.

plakát

Harry Potter a Fénixův řád (2007) 

Nemůžu si pomoct, ale tohle byl jen místy efektní spojovák a pro mě zatím dějově nejzbytečnější díl. Celou dobu jsem měl pocit, že sleduju počáteční "v minulých dílech jste viděli" sestřih nějakýho seriálu. Závěr zachránil co mohl, ale i tak mě nestrhnul jako u Half Blood prince. Pozitiva: Více zaslouženého prostoru dostali Fred a George Weasleyovi. Výborná Dolores Umbridge jako zosobnění všeho co na lidský rase nesnášim (a to to byla čarodějka) a Luna Lovegood kterou bezostyšně miluju.