Snídaně u Tiffanyho

Nebýt Audrey, asi bych to odšmahl maximálně dvěma, třema hvězdama. Její hvězda pozvedá tenhle sám o sobě ne moc zajímavý příběh nad vody průměrnosti, zvládá svou druhou (po The Nun´s story) těžkou dramatickou roli na jedničku.Její životem těžce zkoušená Holly Golyghtly, se automaticky brání každému hlubšímu vztahu a hájí si svou nevázanou volnost. O dost horší už je to se zbytkem castingu... George Peppard mi příjde nemastný (aspoň ve srovnání s Peckem) , svoje si odehraje, nic víc... A Mickey Rooney jako nervově se hroutící čínský soused je pak zcela zbytečný komický element...No, málem jsem zapomněl "Moooon riveeeeer, wiiiiider than a miiiiiile I´m crossing you in style some daaaay. Oh, dreeeeeam makeeer, you heaaart breakeeeer... " Tahle vám opravdu bude znít v uších dlouho!!! 80% (18.06.2006)

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola. (20.08.2009)

Filmová podoba Snídaně u Tiffanyho s sebou nese jistá očekávání. Legenda hovoří o Audrey Hepburn, údajně ideální módní ikoně a samozřejmě o špercích od Tiffanyho. Ale naštěstí je tu ještě něco mnohem důležitějšího. Truman Capote, jehož text z roku 1958, jak se ukázalo, je nesmrtelný. Na rozdíl od této volné filmové adaptace, která se nepovedla. Uznávám, že krátká scéna rande na zapřenou mezi Holly a Paulem má něco do sebe (zejména to ničení majetku New York Public Library), ale na tomto jediném nápadu nelze postavit celý film. Vše je nepřirozené, vše je umělé jako ten falešný melír, který nosí Audrey v tom nesnesitelném drdolu. Vrcholem všeho šedesátkového kýče je pak samozřejmě scéna večírku, tolik typická pro chaos z mnoha jiných filmů Blaka Edwardse. Pro ty, kteří ctí Capoteho tu ale naštěstí vždycky bude rozhlasová verze s Hanou Maciuchovou a s Jiřím Adamírou, kteří ač zavřeni v pouhém dejvickém studiu v roce 1991 dokázali vytvořit víc, než celá slavná hollywoodská produkce. Ono jednoduše nedává smysl zasadit příběh roku 1943 kamkoli jinam. (10.12.2019)

výborně natočená romantická komedie. Největší zásluhu na tom mají režisér Blake Edwards a nádherná a skvěle hrající Audrey Hepburn. Škoda, že takovéto snímky už se dnes netočí, stejně jako je škoda, že dnes už není takovýto typ hereček jako byla Audrey, ale to je dáno dobou. Příjemný, milý, úsměvný snímek doplněný výbornou Manciniho hudbou. 1* přidávám za úžasného kocoura :o) (05.03.2009)

Audrey Hepburn si v tomto filmu nejde nezamilovat. Skvělá adaptace stejnojmenné novelky T. Capoteho, která se od své knižní předlohy v drobných detailech liší. I po letech stojí jak film tak knížka určitě za pozornost. UPDATE 21. 12. 2014 - Po druhém zhlédnutí snižuji původní hodnocení o jednu hvězdu, a jsem skoro v pokušení jít dolů ještě o jednu. Ten film beznadějně zastaral, a nově na něj koukám úplně jinýma - velmi kritickýma - očima. Audrey je jistě výborná, ale je otázka, zda se pro svou roli skutečně hodila. Jsa důvěrně obeznámen s Capoteho předlohou se domnívám, že pro roli Holly by se skoro jistě lépe hodila jiná herečka, která by nebyla tak strašně... neviňoučká a nezkažená. Audrey prostě věříte všecho, jenom ne postavu světácké zlatokopky, na to má prostě moc hodný kukuč. A její herecký protějšek - naprosto tragický George Peppard v roli Paula - je tak strašně prkenný, že se chytáte za hlavu, když (opakovaně) vyznává Audrey lásku. Když se potom film v závěru výrazně odchyluje od předlohy, otráveně už jen zdviháte obočí, že takhle blbý hollywoodský happy end si Capote nezasloužil. Za mě osobně skoro otrávenost a nuda - když jsem psal, že film beznadějně zastaral, myslel jsem to skutečně vážně. (18.06.2011)