Kreeki

Zajímavý snímek na kontroverzní téma. Vývoj vztahu konzervativního otce, který tvrdě odmítá cokoli co se příčí zákonům přírody, a jeho homosexuálního syna. V Italském duchu natočený jednoduchý detektivní příběh s relativně zajímavou zápletkou, který popravdě není určen každému a každému se také líbit nebude. Takzvaný "film na sobotní odpoledne" nebo jak se u nás doma říká "na dlouhé zimní večery". 5/10

Toto opravdu nebylo myšleno vážně... smůla je ale, že to nebylo myšleno ani jako vtip. -1/10

Čekal jsem sice lehce víc od příběhu, ale ten tady není to hlavní, tohle není tolik přehlídka umění Henryho Selicka jako Dannyho Elfmana, ten si zaslouží opravdu hlubokou poklonu.

Po shlédnutí traileru si říkáte něco ve smyslu "to by mohlo být docela dobré", ale to co vám pak Doug Liman v hodině a půl naservíruje je opravdu vrchol americké stupidity. Jednou to s velkou slávou budou vysílat na nově, a přesně sem je tento snímek určen. Jediné čeho jsem se v Jumperovi dočkal pozitivního je prvních pár minut, kde se míhá má oblíbenkyně AnnaSophia Robb, ale což nikoho jiného než-li mě nedokáže uspokojit. Ani se nebudu snažit hledat další dobré aspekty těchto 88 minut. Zkrátka nejsou. 4/10

11:15, Restate my assumptions: One, Mathematics is the language of nature. Two, Everything around us can be represented and understood through numbers. Three: If you graph the numbers of any system, patterns emerge. Therefore, there are patterns everywhere in nature. Evidence: The cycling of disease epidemics;the wax and wane of caribou populations; sun spot cycles; the rise and fall of the Nile. So, what about the stock market? The universe of numbers that represents the global economy. Millions of hands at work, billions of minds. A vast network, screaming with life. An organism. A natural organism. My hypothesis: Within the stock market, there is a pattern as well... Right in front of me... hiding behind the numbers. Always has been.

Asi se budu muset podívat znovu, to podstatné mi koukám nejspíš jaksi uniklo.

Znáte ten pocit když si pustíte nějaký spíše nezávislý film s pomalou kamerou a depresivní atmosférou, a hned poté americký akčňák? Jsem asi sebevrah, když jsem si jednoho pamětihodného nedělního odpoledne pustil 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny a hned poté Transformers. Moje zážitky jsou tedy rozporuplné a přiznávám, že za to může první z jmenovaných snímků. Sledoval jsem to nejspíš v úplně odlišném rozpoložení než by toto "skromné" dílo Michaela Baye vyžadovalo a doufám, že mi naskytne příležitost užít si transformery v tom pravém duchu americké zábavy, v mém případě tedy asi až na nově. Od filmu zkrátka vyžaduji trochu něco jiného. 7/10

Slušnej výplach, ale bavilo mě to, aspoň za velmi sympatické herce..

Takový bonus pro fanoušky Stargate, nedokážu si ale představit, jak to zapůsobí na "normálního" (non-Stargate positive) člověka.

Pomalé scifi, které mě napoprvé chytlo mnohem více než mistrova Vesmírná odysea.