Recenze (192)
Riverdale - Kapitola 46: „Červená jiřina“ (2019) (epizoda)
Další speciál. Tentokrát detektivka staré školy. A to není něco, co by byl úplně můj šálek čaje. Vaří snad už autoři z vody, neví co přidat, čím seriál ještě zpestřit? Bohužel právě na tu různorodost žánrů doplácí celá série.
Riverdale - Kapitola 40: „Velký únik“ (2018) (epizoda)
Dobrý nápad s použitím Dračáku (zde G&G) jako vypravěče k příběh, díky čemuž se hra začne prolínat se skutečným příběhem.
Riverdale - Kapitola 39: „Půlnoční klub“ (2018) (epizoda)
Přímý odkaz na Snídaňový klub s retro zápletkou rodičů z Riverdale se povedl nadprůměrně a na rozdíl od muzikálového dílu z druhé série, skvěle sedí do příběhu. Při tomto někdo konečně přemýšlel. Celý zážitek kazí jeden jediný zlozvyk filmařů — děti rodičů hrajou mladé rodiče (až na mladšího Hirama, toho hraje hercův vlastní syn)
Riverdale - Kapitola 37: „Štěstěna a lidé“ (2018) (epizoda)
Jak je linie o vězení zajímavá a nemálo podobná Shawshanku, tak nezajímavá je linie o sektě. Snad z toho nebude nějaká duchařina, ale znovu jen drogy. A ta schůzka největších nepřátel z řad dospěláků, kteří se sejdou a jakoby nic tu najednou řeší nějaké temné tajemství? Sorry, tomu nejde uvěřit.
Riverdale - Kapitola 36: „Svátek práce“ (2018) (epizoda)
Doufám, že Betty má z těch prášků jen vidiny. Protože jestli se z Riverside stane nějaké nové Stranger Things, tak na něčem začali filmaři dost hustě ujíždět. A já přišel o docela zajímavý seriál.
Riverdale - Kapitola 31: Nezapomenutelná noc (2018) (epizoda)
Miluju muzikály. Ale muzikálový díl do seriálu s tolika zápletkami, úplně vytržený z kontextu celého příběhu, úplně kazí požitek. Nebylo to špatný, jen úplně mimo, někam možná tak do bonusů. U každého jiného seriálu, který začne s podobnými zvrácenými special-episodes (muzikálový díl, noir díl, etc) to na mě dělá dojem, že autoři už neví co dál — ale tady to nedává sebemenší smysl.
1968: Rozdrcení Pražského jara (2017) (TV film)
Stručné, výstižné, jednoduché, odstup, nadhled, skvělé záběry, zajímavé informace interaktivním způsobem. I ti Francouzi nám musí ukázat, jak udělat pořádný dokument o jednom z nejhorších okamžiků naší historie.
Yesterday (2019)
Nikoli hudební film, ale milá komedie o nadčasovosti písniček Beatles, která by se dala shrnout do následujícího souvětí: "Jak to všechno začalo hezky McCartneym, tak to skončilo Lennonem." V každém případě i přes nefungující chemii hlavních postav, příběhu o morálních důsledcích a nenaplněného očekávání od dua Boyle-Curtis, se na to docela dobře dívá. Jo a ten malý stan z úvodu nebyl zase až tak malý, pamatuji si před pár lety, že v podobně malém (ještě menším) hrál Elijah Wood na Trutnoff.
Jen žena (2019)
Šikana, nátlak, násilí a starost o život druhých. Věci, proti kterým je třeba tvrdě a nekompromisně bojovat. Věci, které definují organizované náboženství a které dělají blízkým ze života peklo na zemi. Není důležité zda jde o islám nebo křesťanství, když jde o oběti. Je těžší se náboženství jako takovému bránit, nebo je horší se z něj vymanit? A přesně na to odpovídá tento snímek, který ukazuje umírněné muslimy a ty naprosto šílené.. Skvěle natočená výpověď oběti takové ortodoxní fanatické rodiny z pohledu ex post, která ve svém příběhu bojuje proti potlačenému logickému uvažování. Proti přesně takovému, ke kterému náboženství učí. Autoři se nijak nesnažili tlačit divákovi emoce, jen ho nechali poslouchat a (alespoň u mě) svádět vnitřní boj — jít tu zlost rozdýchat na cigáro, nebo to dokoukat jedním dechem?
Stánek s polibky 3 (2021)
Ošklivka Elle je už snad konečně a nadobro u konce. Namísto abychom sledovali pětiminutový sestřih vzpomínek a loučení, doplněný o srdcervoucí hudbu, jsme byli nuceni sledovat snad polovinu filmu loučení a řešení trapných a dávno vyřešených malicherností, doplněnou o mozkorvoucí hloupost. Proč že je tahle série nazvaná komedií mi stále uniká. Jedna hvězda za ten MarioKart. Je to marný, je to marný, je to marný..