L-V

Pro mě osobně zatím nejlépe zpracované téma hávarie Černobylské jaderné elektrárny. Některé dosud nepublikované záběry či fotky, příp. osobní svědectví zúčastněných dodávají dokumentu bezprostřednost a umožnují divákovi udělat si lepší obrázek o tom, co se tehdy vlastně stalo a co potom následovalo. Smutný je zejména osud likvidátorů, na které se režim později de facto vykašlal, přestože bez jejich oběti by byly následky neštěstí ještě katastrofálnější. Celkově silný zážitek a pokud vás toto téma zajímá, tak mohu vřele doporučit...

Na rozdíl od Českého snu, ve kterém Klusák s Remundou vystupovali jako iniciátoři děje, je v Českém míru jejich dokumentaristická role omezena jen na pouhý záznam událostí a mediálního obrazu této kauzy. Právě ta jejich jistá urputnost ve snaze o vlastní neangažovanost v celé věci mě v průběhu sledování dost iritovala, protože se tvůrci (celkem očekávaně) nedokázali zcela zbavit vlastního pohledu na věc a v některých pasážích je to dost znát. Každopádně jako připomínka budoucím generacím, aby věděly, čím se česká společnost zabývala v druhé půli 1. desetiletí 21. století, tento dokument poslouží dobře a já jen doufám, že budoucí generace tu koncentrovanou trapnost a maloměšťáctví ustojí, neboť já sám jsem měl zhruba od poloviny filmu neodbytnou tendenci sledování předčasně ukončit...

Překvapivě svěží mladá filmová tvorba od Kotka, kterého jako herce sice mírně řečeno nemusím, ale jako režisér se ukazuje v nadějném světle. Příběh nikde nedrhne, dialogy nešustí papírem, jak v řadě jiných současných českých filmech a k tomu podařené vtípky a narážky, které z úst příjemně civilně hrajícího ústředního dua zní přirozeně, takže co víc si od filmového debutu (byť krátkometrážního) přát, že? ;)

Rodinné setkání po letech zasáhne nečekaná tragédie a poté už nasléduje rozplétání spletitých a komplikovaných vztahů a vazeb jedné nepříliš pospolité rodiny zakončené ve stylu: "co jsme si, to jsme si". Díky hvězdnému obsazení perfektně zahrané, při čemž citlivá režie a solidní hudební podkres tomu navíc dodávají i potřebnou atmosféru. Silná první půle stažena do vod průměrnosti nevýraznou druhou polovinou a zejména možná až křečovitým závěrem, přesto se jedná v rámci žánru o lehký nadprůměr, který rozhodně stojí za vidění.

Autentická filmová sonda do neutěšené reality jedné patnáctileté dívky bez nároku na štastnou budoucnost. Herecký debut Katie Jarvis, která zde předvádí naprosto precizní výkon, je rozhodně nejsilnější devízou tohoto filmu, při čemž zbylí herci ji velmi zdatně sekundují. Roztřesená ruční kamera přidává na realističnosti jednotlivým záběrům, nicméně lehce přepálená stopáž místy poněkud degraduje intenzitu diváckého zážitku. Podařený scénář pak už jen dokresluje přirozenou a hlavně uvěřitelnou atmosféru celého filmu, který dává pojmu sociální drama zase trochu jiný rozměr...

Krásně vyprávěný příběh o utváření vztahu dvou osob, které sice bydlí naproti sobě a denně se potkávají (nejen) ve škole, ale přesto toho jeden o druhém mnoho nevědí. Tento film skutečně nabízí ono zprofanované pohlazení po duši a na konci nebudete věřit, že už končí, protože byste se chtěli dívat ještě aspoň o chvíli déle... Životní moudra i trefné hlášky v přesně dávkovaném množství a k tomu ta neskutečně příjemná a pohodová atmosféra je pak zárukou vskutku neobyčejného diváckého zážitku.