Vabr

Tak jsme se dočkali finále TWD a je to upřímně strašně zvláštní pocit žít s vědomím, že jsme něco tak dlouhého společně s bráchou dokoukali. Tenhle seriál je jízda tolika osudů, zvratů a vztahů, a to se jen tak znovu neuvidí (teď sledujeme FTWD, tak schválně). Já osobně jsem čekal poslední sérii (po 10. sezóně, která byla od té sedmé konečně podařená) vygradovanější a velkolepější. Bohužel se zde přimotalo Společenství a Smrťáci a občas mi přišlo, že je toho moc a tolik to nestíhají. Částečně to pravda byla a hned nás s bráchou napadlo několik řešení, kdy by bylo zakončení seriálu lepší. O tom se ještě podělím níže. Úvod do prvních dílů nebyl nic extra a cítil jsem se dost zmateně, kde jsme a co postavy dělají. Nebylo to moc zkorigované a chybělo tomu vcítění do příběhu. To pár dílů trvalo, než se to naštěstí pomalu vrátilo k normálu (ty úvody jim v posledních sériích moc nešly). V 11. díle nastane úplně dokonalá scéna s Maggie, která pro mě patří mezi jednu z nejlepších z celého TWD. Pecka! Společenství bylo cool, ale než jsme se do něj dostali, docela to trvalo, a tak se moje obavy s nedostatkem času pochopitelně naplňovaly. Všichni říkají, jak je právě tato řada strašně emotivní a tragická, ale abych byl upřímný, já to tak po skoro celou dobu necítil. Jediný, kde ano, tak u scény s Maggie a finální scény s Rickem a Michonne. Naštěstí Společenství docela dobře vygradovalo a dostaly jsme kvalitně zakončený příběh. K tomu neskutečně skvělou scénu s Michonne a Rickem, která patří mezi mé nejoblíbenější (možná i vůbec první) v celém seriálu. Mínus je ale v tom, že na mě zprvu působila dost náhodně a je trochu ke konci nevhodně napěchovaná. Abych se tomuhle vyhnul, tak bych přidal o jednu sérii navíc a Společenství prodloužil, aby to nebylo takové strmé a nebo bych ke každému dílu přidal minutu až dvě dlouhý záběr na Michonne nebo Ricka, aby se to pak hezky spojilo v závěrečnou scénu, takže by to pak působilo plynule. Vyhodnocení: Když vezmu TWD jako celek, tak má určitě úctyhodné zakončení, které třeba ve Ztracených bylo doslova ztracené, takže palec nahoru.

New York City. Je to poprvé, co máme jako téma série město samotné - takový velký potenciál to byl, a tak promrhaný. Mohli jsme sledovat osudy prostitutek na rozích pochybných ulic, divoké naháněčky neonově prosvíceným New Yorkem, drogy kolující mezi feťáky, kruté vraždy, zkorumpovanou policii, honičky v autech, noční bary atd. atd. Místo toho šlo ale všechno hezky do kytek. Hlavním a jediným, co se v 11. sérii odehrává, je totiž vraždění gayů, a jako vedlejší prvek pro doplnění slouží propuknutí nového viru (AIDSu). To je vše. Skutečně slabota , protože z města samotného šlo vytřískat tolik! Mohli jsme vidět mnohem, mnohem více hlavních postav s vlastními rozdělenými osudy napříč celým New Yorkem, které by se třeba sem tam potkali nebo tak nějak, a do kupy by ale všechny řešili nějakou tu mystiku panující nad celým New Yorkem nebo tak. Tady však hlavních postav máme jen pár, a k tomu ani ne z originálního AHS castu - to tu jsou jen dvě (Billie Lourd a Leslie Grossman - hrály skvěle, zasloužily si však více prostoru). Hlavní postavy jsou spolu s vedlejšími postavami věčně agresivní, paranoidní, přehrávající, občas úchylné a nervní, což nebudí příliš velké sympatie, a obvykle se s tímto nešvarem objevují seriály/série levnějšího ražení. Ještě přidejme, že je celá série gay, což si velké ohlasy taky dvakrát moc nezíská. Příběh samotný je potom příliš jednoduchý a skončí strašně brzy. K tomu poslední dva díly byly opravdu do počtu a nedokázaly si už kvůli své zbytečnosti udržet mou pozornost. To je ale problém celkově u AHS, nejenom u této série. Za mě osobně jediný kvalitní díl byl ten 5. Snad pouze tam postavy opravdu měly charisma, minulost a kvalitně zpracované vzájemné vztahy (Patrick s exmanželkou). Došlo zde i na nejlepší kill celé série, který byl hezky smyslný. Ten díl se mi skutečně líbil, ale zbytek byl zkrátka bída na 2⭐. AHS 11. série ani není žádný horor, pouze krimi thriller říznutý s prvky hororu, takže do toho budete s tím muset jít. I přes všechna negativa se na to ale jakž takž fajn dívalo a stále to bylo mnohem lepší než Hotel, kterým jaksi opovrhuju (asi ho někdy zkouknu znovu). Vyhodnocení: Stejně byl nejzajímavější vývoj viru, přestože ta linka byla odstavená na druhé koleji

Zkrocení zlé ženy byla dobrá komedie od Shakespeara se skvělou postavou Kateřiny, z níž padala jedna hláška za druhou, když se hádala s Petrucciem. Ovšem Deset důvodů, proč tě nenávidím je pouze a jenom pouze průměrnou komedií, kterých v podobném znění můžeme v dvoutisícovkách zhlédnout kupy (k tomu mnohokrát lepších a zábavnějších). Tady se opravdu jede na čistý průměr se vším. Příběh obsahující jen ty nejzákladnější elementy zvratů a odboček (příběh vás dovede přesně tam, kam čekáte a jak čekáte bez nějakého pokusu překvapit nebo si zlepšit skóre), postavy ploché a bezcharakterní s pouze jedinou vlastností, kamera, hudba a střih obyčejné, humor ohraný, love story chabá, bez špetky citu, hromada očekávatelných žánrových klišé a stopáž takakorátní. Tady fakt není co řešit, protože se jedná o jednoduchou televizní zábavu pro nenáročné diváky. Vyhodnocení: Přidal bych 3 důvody a můžeš se jít zabít (●__●)

Na to, že byl okolo vzniku dvojky takový hype, tak nic moc. Příběh není vůbec originální, zvraty jsou předvídatelné na míle daleko a mnohokrát zapříčiněné nelogikou chování postav a jedno království je v ději úplně zbytečně (to z jedinčky). Nelogičnostmi bych například jmenoval to, že nešikovná královna se rozhodne nazdařbůh věnovat království dvěma podvodníkům z jedničky (pak na to samo sebou doplatí), nebo když vejde král království z jedničky do hospody v přestrojení kominíka, aby zjistil, kdo zneužívá jeho „dotací" na záplavy, a pravdu odhalí během rekordní jedné minuty své přítomnosti v hospodě. Wtf. No ale jinak musím pochválit písničky, ty se mi tedy líbily - jenom moc nechápu, proč zazní v písničce o kouzelném hrnečku slovo hot dogy, když to je v té době absolutní nonsens - a Lábusovy přeřeky (Zavřete tu celulitidu - teda celebritu 😝). Ovšem ve srovnání s jedničkou to je bída. Vyhodnocení: Podprůjemný film - teda podprůměrný

Jako bylo už od počátku zjevné, že to první díl nepředčí, ale že to dopadne až takhle groteskně? Tak to jsem teda nečekal. Dalo by se totiž říct, že první půlka probíhá zcela normálně. Ester uteče, někoho zabije, začne se vydávat za malou holčičku a infiltruje se do nové rodiny a dělá víceméně to samé jak v jedničce. Ale ta druhá polovina je čiré absurdno a řítící se šílenství (a to vůbec nemyslím v dobrém slova smyslu). Dojde na velmi nečekaný zvrat, který jsem potřeboval asi tak minutu zpracovat, protože mi nebylo vůbec jasné, zda tak, jak jsem to pochopil, jsem to pochopit měl, protože jsem se přesvědčoval neustále, že ne, že by to byla naprostá chujovina, ale ono to tak skutečně bylo - téměř celá ta rodina byla vlastně pošahaná a Ester se k nim jen do toho jejich rodinného cirkusu nevědomky přidala. Ten zvrat a následné dění by se dalo pochopit a ocenit, kdyby to bylo aspoň nějak kvalitně provedené, ale to, co jsem viděl, byla přehlídka jednoho velkýho chodícího cringe. Padaly dialogy, u kterých jsem se smál a zároveň vzpomínal na povedenou jedničku, a docházelo k střetům, které by mě nikdy nenapadly, že by se mohly stát. Bylo to utrpení formou cringe, jaké jsem dlooooouho nezažil. Konec byl už vlastně jen dojezdem. Vyhodnocení: Chybí štítek komedie

Osobně jsem šel do filmu pouze s tím, že frčí na Tik toku a jedná se o drama. Nakonec jsem vcelku spokojenej. Není to žádný haló, ale moji pozornost si to udrželo kolem té půlnoci. Estetika je úplně dokonalá a krásná. Vážně oceňuji. Děj se jí dost svébytným způsobem přizpůsobuje a chování postav jakbysmet. Je to takový neuvěřitelný příběh, ale posouvá se plynule kupředu, tak asi proč ne. Párkrát jsem se pousmál (blesk, megafon), ale očekával jsem to teda víc dramatické. Každopádně se závěr povedl. Vyhodnocení: Hudba byla svérázná, že jdu hned na OST filmu

Abych byl upřímný, čekal jsem od nenávistného napětí a temnou atmosférou mnohem víc. Ano, momenty tam byly, kdy to bylo dost zlé a neférové (nejlepší je za mě scéna doktora a porodní báby), ale na to, než přišly, jsme museli čekat neskutečně dlouho, a jakmile se objevily, hned to zase bylo tu tam. Existují filmy s mnohem lepšími rozbroji a intenzivním napětím. Hlavní postava byla taková zvláštní a její linka mi moc podstatná nepřišla. Čekal jsem rozhodně víc a konec mi přišel utnutý a nijaký. Doufal jsem v nějakou hlubokou pointu nebo finální scénu. Rozumím tomu, že to znamená, že neshody a krutosti se budou dít pořád, ale moc extra to na mě z filmu nezapůsobilo. Vyhodnocení: Jakmile jsem zjistil, že to režíroval režisér Funny Games, došlo mi, proč to se svým skvělým potenciálem nedosáhlo takových kvalit

Věřím, že každý, kdo četl Nabokovu knížku, musí uznat, že je tohle dost bez detailů, celkem bez citů a hodně ořezané. Ne, že by to bylo zas tak špatné, ale už od začátku mi na tom něco nesedlo - špatné uchopení tak skvělého potenciálu. Bylo tu pouze pár málo momentů, které se mi líbily. Jinak většina ve mně moc nehla, a to je co říct, protože v knížce jich bylo plno. Lolita je zde znázorněna dost jinak než v knížce. Tam je taková dětinštější, ne tak chtivá a vyzývavá a prostě víc působí jako nevinné dítě. Tady mi přijde, že ho spíš dokonce často provokuje (až moc). Humbert Humbert je zvládnut jako postava v pořádku. Jen tu trochu chybí jeho myšlenkové pochody. Děj je na mě hodně osekaný, protože tu velká část důležitých detailů a postav chybí, a právě na ty jsem se těšil, až je spatřím (tak snad v Kubrickově verzi). Jejich společné cestování je zde oproti předloze úplně krátké, za což ubírám další body. Těšil jsem se na zobrazení jejich výletů a krásné americké scenérie a historických památek (tvořilo to podstatnou část knížky). Quilty ujde, ale chybí mu taková tajemná jiskra a je sem celkem násilně vsunut. Avšak konec (i scéna z úvodu) je vydařený a pěkně ukazuje zdrceného Humberta. To se mi líbilo spolu s scénou, kde si dali první pusu, ale jinak moc spokojený nejsem. Vyhodnocení: 137 minut a výsledek ucházející, ale bráchovi, který knížku nečetl, se film líbil

Prý se jedná o jedno z největších sci-fi všech dob, ale to, co to ve výsledku je, je opravdu neuvěřitelně špatný. Je to nezajímavé, nudné, kamerově wtf, zdlouhavé, herecky otravné a mě osobně to nevybízelo se jakkoli zajímat o dění ve filmu, protože to byla zkrátka skutečná mizérie. Vydržel jsem to hodinu a pak to vypnul s tím, že tohle byl šílený krok vedle a nepovedené. Nesnáším tyhlety fantasmagorický devadesátkový představy o postapokalyptické budoucnosti, jsou tak totálně levný, až to bolí, a vycucanost z prstu, jak taková realita vypadá, je příšerná. Nerozumím tomu, co je na tomto snímku tak božského a kultovního pro všechny ostatní uživatele. A ne, nezajímá mě, že v tom hraje Bruce Willis, Brad Pitt a bůhvíkdo. Vyhodnocení: Z žánru sci-fi nebo cestování v čase znám mnohem lepší kousky než 12 opic - například Osudový dotek a Všechno, všude najednou

Další typ filmu, kde nahlížíme do něčího života. Zdá se mi, jako by byly všechny uznávané filmy takové. Pak už jen záleží, jaký druh života a postav sledujeme. Zde jsem hned od začátku věděl, že se mi to bude líbit. Postavy byly sympatické, děj hezky plynul a úvod vtáhl do děje. Zvlášť oceňuji vhodné využití transexuálů, které nebylo násilné tak jako v jiných filmech. Do příběhu správně zapasovali a líbilo se mi, že se o otci dozvídáme malé kousíčky informací postupně, a až ke konci ho spatříme. Vše o mé matce obsahuje také hezký vypravěčský styl, špetku humoru a excelentní dramatickou hudbu (tak jako u Taxikáře), takže to zahraje na city diváka skvěle. Zjistil jsem, že je pro mě dobrý soundtrack ve filmu hodně důležitý. Vyhodnocení: Nevím úplně, jestli byl výběr hry Tramvaj do stanice Touha nějaký klíčový pro příběh či nikoliv, proto mám v plánu to zkouknout ještě jednou