motyka52

"Preferuji krátký intenzivní život před dlouhým monotónním" - Maurice Kraft. Příběh o dvou bláznech (tady se to nedá říct jinak), kteří jdou na místa, od kterých všichni ostatní co nejrychleji utíkají. Dělají to proto, že přesně tam je táhne jejich srdce. Je to příběh o sopkách, o vědě, o dobrodružství, o zážitcích, které nikdo z nás nezažije, o tancování na okraji vybuchujícího kráteru. A je to hlavně příběh o lásce. O lásce Katie a Maurice, a rovněž o jejich lásce k sopkám. Jestli opravdu existuje nějaký příklad dvou lidí, kteří se "hledali, až se našli", tak jsou to tihle dva. A je také symbolické, že jejich konec byl, jaký byl. Po té hodině a půl je vám stejně jasné, že oni sami věděli, že takový konec jednou přijde, ba co víc, zřejmě si takový i přáli. Tohle všechno je vtěsnáno do krásného dokumentu, který dokazuje, že ke strhujícímu zážitku nejsou potřeba 4K záběry z obletu dronů. Úžasný mix filmů Karla Zemana, Wese Andersona, němých grotesek a National Geographic.

"Have a blast". Devadesátkové akční béčko meets svět superhrdinů. A je to docela snesitelné. Ničím nekomplikovaný příběh, kde jsou hranice mezi "těmi dobrými" a "těmi zlými" jasně nalajnované, s vysvětlováním motivací nikdo neztrácí zbytečně čas, Sly pořád nakládá, je tam jeden jakože twist aby se neřeklo a za 90 minut to skončí. A taky v tom uvidíte nejhorší omlazení obličeje, které kdy spatřilo světlo filmového světa.

V polovině 80. let to sice muselo mít úplně jiný dopad, ale i teď je z toho cítit ta syrovost (a surovost).