borsalino

Parádně spletitá detektivka natočená podle Japrisota, navíc s hvězdným obsazením. Stop k záhadným vraždám je tolik, že vyznat se v nich, je dost složité. Ovšem Montand s ledovým klidem zkušeného policisty začne zločincům nekompromisně šlapat na paty. Jednoduše klasicky propracovaná a zamotaná kriminálka, které pět hvězdiček opravdu sluší.

Dramatický námět filmu v sobě spojuje prvky klasické kriminálky s psychologickým, nikoli však romantizujícím, dramatem. Salerno dobře ztvárnil roli profesionálního policajta a milujícího otce na rozhodující křižovatce svého života. Být tvrdý a nekompromisní policajt a riskovat tak život svého dítěte nebo být milujícím otcem a rezignovat na svou kariéru. A může v takové situaci existovat vůbec nějaká jistota nebo správné rozhodnutí? Zajímavý snímek, na kterm je vidět zub času, ale za shlédnutí rozhodně stojí, především posledních třicet minut, kdy se film dostane řádně do otáček.

V pomalém tempu se odvíjel Newmanův vnitřní souboj mezi snadno nabitými penězi za mimosoudní vyrovnání a pro všechny zainteresované bolestným protažením soudním řízením ve snaze navrácení ke skutečné spravedlnosti a právu. Bolestná cesta je však také očistnou, kde pravda, morálka a etika stojí nad nečistými praktikami, kličkami a obstrukcemi právnických firem. O originalitě tématu se právě mluvit nedá a celkový dojem hodně stojí na přesvědčivém výkonu Paula Newmana. Nicméně mě to přimělo k zamyšlení, jak je to dnes. A obávám se, že téma filmu převedeno do současné reality je spíše zbožným přáním než něčím, co by se přibližovalo alespoň na dohled skutečnosti. Že dnes vyhrávají bezskrupulózní žraloci, že se skuteční pachatelé se bez ohledu na pravdu dostávají zase na svobodu a právníci svými schopnostmi nebo špinavostmi překrývají vše co by pravdu pomohlo najít a nahrazují to "právem", to je realita. Ale kdyby šlo o spravedlnost, to by bylo hezké...

Klasický snímek sedmdesátých let, nicméně zásadně by to chtělo popohnat první a střední část, které trochu přešlapují na místě a v podstatě mají pouze za úkol rozehrát příběh. Film rozhodně nabírá dech v poslední třetině, kdy už je jasné, že tento příběh nebude mít šťastný konec. Yves Montantd však již podal lepší výkon než právě v tomto snímku. I tak poctivé tři hvězdičky.

Docela zajímavý dokument z historie Československa, snažící se opakovaně otevírat rigidně omílaná témata a nabízet také jiná vysvětlení, než všeobecně známá či chápaná. Občas se dokument nevyhne až fatální chybě či dogmatickému vysvětlení události, což občas zaskřípe, nicméně ta míra dezinformací není až tak veliká, takže se určitě něco nového lze dozvědět.

Ponuré a bezútěšné drama, ve kterém exceloval Patrick Dewaere. Střídající se fáze naděje a beznaděje a celková bezútěšnost prostředí tvoří z tohoto snímku zcela unikátní drama, na které Vám nedá dlouho zapomenout. Bezpochyby jedno z nejlepších dramat Patrick Dewaere.

Hodně zajímavý film ukazující prorostlost organizovaného zločinu se zastupitelstvem, včetně boje o teritoria jednotlivých rodin v italských kulisách. A jeden pan novinář proti novinářům-zaměstnancům. Syrově podaný příběh, který mě dost oslovil, ale asi film budu muset sjet ještě jednou, bylo toho na jedno shlédnutí trochu příliš.

Ucelený dokument, který Beneše mnohem méně idealizuje, ale přináší také mnohé otázky. Projevuje se jako vždy připravený, pracovitý, úslužný, vytížený úředník a prakticky jako nulový státník. Zároveň je velmi dobře vidět, jak špatně odhadoval situaci, především při "námluvách" v Sovětském svazu (přestože mu Britové dost tento krok rozmlouvali) a jak si tam z něj v podstatě dělali srandu. Ten historik to v podstatě řekl zajímavě - Beneš provozoval politiku na základě logiky, jejích závěrů a předpokladů. Kdyby to v praxi fungovalo, bylo by to krásné, jenže politiku dělají jen lidé s různými zájmy a hledat v ní logiku je takřka nemožné. Pak přicházelo rozčarování. Politicky podobně bědně dopadla i operace Anthropoid i nástup komunistů k moci. To by však bylo na dlouhý komentář. Dokument je to velmi zajímavý, především pro mnoho nových pohleddů, obrázků či filmových záznamů.

Docela zajímavý dokument o ekonomickém způsobu vedení války, kdy němečtí plánovači vytvořili a zrealizovali plán na vytištění falešné britské měny v jednom z koncentračních táborů. Překvapilo mě, že Němci rozpustili tak málo z téměř 140 miliónu falešných liber, což ekonomiku nepoložilo (byť hodnota falešných vytištěných peněz čtyřikrát převyšovala národní hospodářství a způsobila by tak neuvěřitelnou inflaci). Sice bylo řečeno, že pokud by postupné uvolňování pokračovalo ještě rok, ekonomika Británie by se zhroutila. Nicméně neříkal to žádný finanční expert, ale sami falzifikátoři, čemuž, při veškeré úctě, nelze přikládat váhu. Zajímavé bylo, že falešnými librami Němci platili také svým agentům a hustá síť "veksláků" sahala prakticky na všechna místa na světě. Nakonec většina bakovek skončila v rakouském jezeře Toplitzsee. Proč nebyly libry nasazeny v masovém měřítku, lze spíše spekulovat - může to souviset s Hitlerovou rozpolceností ve vztahu k Britům (zvlášť před a na začátku války), které považoval za rasově nejbližší k árijské rase a usiloval více o spojenectví než o válku (vzpomeňme operaci Dynamo z května 1940 - umožnění evakuace 400t. vojáků z Dankerque do Británie).

Pozoruhodně mizerně natočený dokument o badatelích Třetí říše, pátrajících po historických kořenech nordické rasy a důkazech o její nadřazenosti. V podstatě šlo o politickou objednávku, aby vědecky podložili Hitlerovu rasovou teorii, a to v poddstatě jakkoli, hlavně aby se to tvářilo trochu vědecky. Téma samotné je zajímavé, ovšem pseudointelektuální tlachání o vině Almásyho či Harrera na nacistických činech, vytváření závěrů na základě nalezených prázdných kanystrů na benzín v poušti, či bezuzdné blábolení, jak obtížné byly a jsou výstupy do Himalájí, to tvořilo v podstatě nejvýznamnější část z těch 60 minut, přičemž se dozvíte zhruba stejně jako v hodině dějepisu na základní škole.