Remunda a Klusák opět dokázali přes zdánlivě jasné a prosté téma nastolit otázku daleko hlubší. Tj. stejně jako u Českého snu nešlo jenom o jakýsi fiktivní supermarket a českou lásku k nakupování, ale hlavně o sílu médií, která dokázala svými masážemi nejenom přivézt davy lidí k pomalované desce, ale i naházet do volebních uren dostatečný počet hlasů pro vstup do EU. Český mír tedy ukazuje nejenom celou tu taškařici okolo amerického radaru, ale hlavně otázku, zda přímá demokracie je správnou cestou. Osobně jsem byl vždy na straně příznivců radaru, ale to teď není podstatné, důležité je, zda má každý bez rozdílu kvalifikace, intelektu či životních zkušeností mít stejné právo hlasovat např. o bezpečnosti nás všech. Při vší úctě jsem přesvědčen, že "Pepa Voháňka z horní-dolní", který má 8 tříd základní školy a celý život zná akorát tak práci v JZD a každodenní ožrání se v místní krčmě, asi nedokáže objektivně zhodnotit všechny technické, bezpečností, vojenské, ekonomické či zahraničně politické důsledky svého "ANO" či "NE" v případném referendu. Takový člověk se nerozhoduje podle toho, co si o dané problematice nastudoval, ale pravděpodobně si udělá obrázek pouze podle toho, co mu zrovna řeknou na Nově, či kterou variantu momentálně podporuje politik, kterému Pepa důvěřuje nebo ještě lépe prostě na veškeré volby či referenda kašle a spíš si hledí půllitru. Za určitou trapnost českých voličů považuji i to, že svými kroužky poslali do krajského zastupitelstva i starostu Trokavce, který je jedním z "hrdinů" dokumentu a jehož jedinou kvalifikací pro kariéru krajského zastupitele byl odpor k raketové základně. Takových politiků "jednoho tématu" je ale stále dost a je jen blbostí voličů, že takovýmto lidem sypou své hlasy ve volbách. Pokud jde o můj soukromý názor na argumenty angažovaných odpůrců radaru, dle mého názoru jsou z části poněkud hloupé, z části dokonce záměrně vylhané, viz např. ZDE. V tuto chvíli jde ale spíš o to, jakou hodnotu má argument, že "dvě třetiny občanů jsou proti radaru". Mě osobně se při podobných otázkách okamžitě vybavuje citát Benjemina Franklina: "Demokracie je i to, když dva vlci a jedno jehně hlasují o tom, co bude k večeři."
Pěkně koukatelné historické road-movie, příběh je sice poměrně banální, ale má to atmosféru, spád, dramatické momenty a opravdu libové dva hlavní hrdiny.
No je mi trošku smutno z místních hodnocení. Jsem už trochu odrostlejší (na gympl jsem nastoupil v roce 1999), a proto si velmi dobře pamatuji americké BH90210, na jednu stranu to byly pohádky z úplně jiného světa (high society v USA), na druhou stranu tam valná většina osazenstva byla naprosto neuvěřitelná (když to někdo jednou přežene s chlastem, je hned uveden mezi anonymní alkoholiky, sex je pro většinu úkon srovnatelný se "startem raketoplánu" atd.), mám pocit, že v případě 4TEENS se tvůrci opravdu snažili přiblížit dnešním teenagerům a nevymýšlejí si nesmyslné vzdušné zámky (no dobře ta holka s přilepeným knírem byla trošku přes čáru :-)). Pravda, ne každá škola má vlastní kapelu, časopis a fotbalový tým, asi žádná reálná třída nemůže nabídnout tak pestrou škálu charakterů (černoch, skinhead, nerd, anorektička, skejťačka, EMO kytaristka atd.) a trošku tam chybí určité prvky z Vorlova gymplu, ale nemůžeme mít všechno a pro atraktivnost děje je složení takto až klišovitě vyhraněných hlavních postav určitou nezbytností. Přeji tvůrcům, ať si nenechají hodnoceními zkazit elán do dalších sérií, jejichž realizace bude jistě záviset spíše na sledovanosti, které ale asi příliš nepomůže nasazení seriálu na páteční večer, kdy cílová skupina těžko bude sedět u televize.
Milý romantický film se sympatickými hrdiny a zajímavou zápletkou. Koho by občas nenapadlo "Kde jsem dneska mohl být, kdybych to či ono udělal jinak". Jacku Campbellovi se tento "letmý pohled" splnil ač o něj ani nestál. Není to ale jen hloupý slaďáček o přerodu jednoho sobce, je to o životních hodnotách o nákladech obětovaných příležitosti, o tom, že některé věci prostě nelze vyčíslit penězi a že i když je člověk přehazuje vidlemi, nemusí být šťastný.
Poměrně drsný film na odvážně zvolené téma ukazující především jistou bezmocnost slušných lidí potažmo státu vůči nezletilým agresorům. Člověk si při sledování pokládá otázku, jestli vůbec má smysl pro podobné grázly ponechávat povinnou školní docházku, trefně to vystihla hned na začátku jedna z učitelek: "Na této škole se neučí nic, tady jenom hlídáte, děti nenosí ani pomůcku, budete rád když vůbec přijdou". Takzvaní humanisté by určitě namítali, že by společnost byla "méně vzdělaná" a že není dobré děti segregovat, nicméně podobní nepřizpůsobiví idioti pouze táhnou dolu ostatní a ve své omezenosti si neuvědomují, že svým ignorantstvím sami sobě předurčují životní dráhu trvale nezaměstnaného, který bude pak na televizní kameru říkat jak strašně chce práci, ale že ho nikde nevezmou a cosi o rasismu...přirozeně už pomlčí o tom, že je sotva gramotný a má pár zářezů v trestním rejstříku...vše nakonec skončí nataženou rukou na sociálce popř. opětovnou trestnou činností. Nicméně tento problém se netýká pouze romů, stejně jako je tomu v tomto filmu. Pokud podobné filmy alespoň trochu pomůžou vyburcovat veřejnost a politickou reprezentaci k žádoucím změnám vůči mladým kriminálníkům např. v podobně radikálního snížení, nejlépe pak úplného zrušení hranice trestní odpovědnosti, pak jedině dobře, že vzniknou viz také např. Svědomí Denisy Klánové".
Bohužel je to podobně plytké jako kniha a zatím asi nejslabší co jsem od Viewegha viděl zfilmováno (s Klárou jsem zatím tu čest neměl). Nicméně přiznávám, že z předlohy toho více vyždímat opravdu nešlo. Nejhorší na tom je, že na komedii je to zoufale nevtipné a na nějaké vážnější drama zase, jak jinak to nazvat, příliš "blbé". Viewegh je už možná po 20 letech obsahově vyčerpaný.
Life on Mars v americkém hávu není ani horší ani lepší než jeho britský bratříček, je prostě jiný, což je u remaku základním předpokladem pro jeho sledování. Nedokážu ani pořádně vysvětlit proč mě život Sama Tylera v New Yorku 70. let natolik pohltil, asi je to vhodnou kombinací herců, prostředí, příběhů a také perfektního soundtracku (David Bowie, Hollies, Beach Boys, Ringo Starr, Marmelade atd.). Snad jedinou výtku bych měl k podivnému zakončení, takže pro potenciální diváky bych měl jeden tip...ve chvíli kdy v posledním díle Sam obejme Gena (cca 6 minut před koncem) to prostě radši vypněte :-)
Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka.
Je to podobně veselá taškařice jako poslední díl Gottwalda, ve skutečnosti ale ještě méně záživná, leč srovnatelně uvědomělá. Prostě typická normalizační interpretace dějin, tendenční, politicky korektní, účelově zkreslená. Když člověk vidí ty rozčílené dělníky, co by to nejradši vzali hákem se zbraněmi v ruce, projev Světly Amortové pro kterou je těžké hledat slušné označení a vůbec celý ten marast, který nás uvedl do 40 let plíživě ekonomické i morální devastace, má z toho značně frustrující pocit. Jeden z filmů, které už nikdy znovu vidět nechci.
Tentokrát se potvrdilo, že osvědčená sestava zafungovala na 100%, výsledkem je hořkosladká retrokomedie, která funguje přesně tak, jak má. Věřím, že sedmdesátá léta takhle nějak vypadala...reformy Pražského Jara byly definitivně zatraceny a jejich zastánci odklizeni, KSČ už dávno není ani spolkem nadšených dělníků, ani lidí, kteří by chtěli změny k lepšímu, zůstali převážně lidí, které zajímal vlastní prospěch či pitomci, kteří tomu nesmyslu opravdu věřili. Řada lidí z mladé generace netoužila po oficiálně schválené hudbě, účesech, práci v mládežnických organizacích a životu s ohnutým hřbetem...prostě z nich ta zkurvená doba musela zákonitě udělat v menší či větší míře rebely...a o tom je tento film.
Příběh sadistického psychopata se služebním průkazem STB, který má pocit absolutní moci nad osudy ostatních. Antonín není motivován láskou k socialismu ani k plnění služebních povinností, je to zrůda podléhající vlastnímu hněvu. Český lev by Ondřeji Malému neměl uniknout.
Klasická normalizační špína snažící se udělat z obrodného procesu jara 1968 násilný pokus o kontrarevoluci. Všichni stoupenci změn jsou tedy zobrazeni silně negativně a někteří jsou ještě natolik tupí, že dobrovolně předloží bolševické prokurátorce důkazy proti sobě. Jiřina Petrovická v roli soudružky alespoň na mě působí naprosto nesnesitelně a věřím, že tomto duchu vyzněl i celý tento hloupý film pro většinu diváků už v roce jeho uvedení.
Jako dokument mizerné, nic nevypovídající, jako propagační video ke státním maturitám vynikající...myslím, že po shlédnutí výkonu blonďaté slečny musí i jejich nejzavilejší odpůrce uznat, že už je potřebujeme jako sůl. Perly jako "I like it this people in Italy" nebo co si v poslední době četla?....ticho....máš nějakého oblíbeného autora nebo autorku?..."hmmmm asi ne". Když ještě hodný pan učitel místo očekávaného "Tak slečno, kouktejte se to doučit a v září nashle" řekne cosi jako "Tak hodně štěstí na té výšce", krve by se ve mě nedořezal...ale tak co se rozčilovat nad degradací našeho školství...myslím, že té slečně bude tělo ke spokojenému životu stačit.
V podstatě naprosto neškodný film o tom jak se chlapec od soustruhu stal ředitelem fabriky a nakonec podlehl opojným lákadlům papalášského života, s původním Botostrojem to nemá nic společného a kdybych nevěděl, že se jedná o druhý díl asi by mne to ani nenapadlo.
Osobně pro mě nepředstavuje tento dokument prakticky žádný přínos nových informací, neboť si troufám říci, že názory většiny zúčastněných znám, nicméně obrovské plus těchto aktivit spatřuji v tom, že se alespoň někdo prohnilostí naší politické scény zabývá a myslím tím především média, která u nás až na drobné výjimky nejsou hlídacími psy demokracie, ale spíše takovými bulvárně-populárními stroji na peníze, které místo důležitých zpráv předkládají v hlavních zpravodajských relacích informace ve struktuře: "Nehoda-skandál-vražda-krádež-vsuvka z parlamentu-skandál ze zahraničí-vražda ze zahraničí-skotačící pandy". Skutečné hodnoty člověk musí hledat jinde a jsem rád, že alespoň občas je můžeme najít na veřejnoprávní televizi. Kritiku bývalých studentských vůdců z tohoto dokumentu chápu pouze v případě poslance Bendy, který už je bohužel dávno na druhé straně barikády a je skutečnou ostudou české politické scény, a to nejen pro svůj doktorát nedoktorát z Plzně. Bohužel stále existuje vysoké procento lidí, které z jakési setrvačnosti, rezignace, rychlé ztráty paměti, naivity či snad nedostatku informací volí stále ty samé "Bendy" a pak nadávají v hospodě na politiku.
Hodnotu nového Adamcova seriálu lze velmi dobře odhadnout už podle úvodní znělky a nic lepšího než klasická vztahová škatulata nás opravdu nečeká...kde jsou ty časy když natáčel seriály které byly alespoň o něčem.
Jako reklama na lidové tance výborné, jako propaganda průměrné, jako film naprosto hrozné. Když přeskočíte všechny ty tanečky, zpívánky a průvody zjistíte, že to vlastně nemá téměř žádný děj, tedy takový plytký socialistický muzikál, když se tedy přeci jen zaměříme na to o čem to je, vidíme pouze dementní úsměvy svazáků (zejména Vala, Nesvatba a všechny přitomné mladé komunistky jsou na přesdržku), kteří řeší větší či menší krávoviny, jako jestli je možné zahrát to či ono bez basisty, kdo může za to že se basista opil (svatá prostoto), zda po cestě v autobuse zpívat lidovku nebo nějakou pecku o Stalinovi a tak podobně, nakonec nám z toho všeho vyjde, že jedinou sympatickou postavou je rebel Adamíra, kterému se nechce budovat socialismus, studuje vysokou školu, obdivuje kubismus, poslouchá jazz a protože se téhle hrůzné dementokracie nechce účastnit uteče na západ. Pokud mám hodnotit jakožto propagandu, není to o nic blbější než většina filmů této doby.
Dobře sestavená skupina vojáků, neznámá planeta s bujnou vegetací, silné a výborně vyzbrojené zrůdy, šance na přežití minimální, šance na únik nulová...co víc si přát...trochu to připomíná Kostku, trochu prvního Predátora...bohužel vývoj příběhu je celkem předvídatelný a ani závěrečný zvrat zase není takový, aby mě to posadilo na zadek...nicméně dobře se na to kouká :-)
Díky české televizi za tyhle pořady, pro nás mladší je to jediná možnost jak si přiblížit politické klima posledních dvaceti let jinak než v psané podobě či vyprávění pamětníků, škoda jen, že se skáče někdy až tak rychle, rád bych viděl například více o rozpadu Československa, Kupónové privatizaci, pádu poslední Klausovy vlády, o tom co předcházelo vstupu ČR do EU atd.____Dodatečně přidám jednu rejpavou...Ota Černý je snad nejhorší moderátor politických diskusí, kterého jsem kdy viděl, absolutně neinformovaný o stavu věcí, nebo lépe řečeno nepřipravený, neumí ani pořádně mluvit, tak raději skoro celou dobu spíš mlčí a nechává nekonečně dlouho vykecávat všechny zúčastněné, když už něco vypustí, je to ve stylu "chlápka z lidu" a ne profesionálního moderátora viz Václav Moravec, Martin Veselovský, Jakub Železný apod...dnes mám bohužel pocit, že nestačí ani na "svou" sportovní debatu s přiblblým názvem "Na slovíčko". Myslím si, že měl už dávno sypat krmení ptáčkům v parku.
Úchylárna...výstižněji to snad ani nejde popsat...všechny myslitelné tělní tekutiny tady tečou proudem, lidé proměňující se v kuřecí zombie žerou ty, kteří se ještě proměnit nestihli, hlavy padají, varlata se smaží na plotně, kuřecí hlavy se mixují v mlýnku atd. atd...občas je vše ještě proloženo lehce erotickým vtipným muzikálovým číslem...ale jinak nic pro slabé povahy. PS.: Myslím, že se vám nějakou dobu nebude chtít do KFC :-).
Odporný pořad, který zneužívá ty nejnižší lidské pudy jako je bavení se cizím neštěstím, celý koncept "stačí pouze mluvit pravdu" je navíc značně zavádějící, protože dříve nebo později vždycky přijde otázka na kterou dotyčný nedokáže odpovědět jenom prosté ano či ne, a proto často na zdánlivě banální otázce soutěžící vypadne. Je velmi snadné tedy kohokoliv dříve nebo později vyřadit např. na otázce "Jste v životě šťastný?"
Zpravodajství TV NOVA...není snad ani třeba více dodávat...zatímco Televizní Noviny jsou značně bulvárního charakteru a často i naprosto přiblblého obsahu, Střepiny jdou ještě dál a naprosto samozřejmým stylem nám v nich S. Brunclík a A. Němcová prezentují svoje subjektvní názory na prakticky jakýkoli problém. Podotýkám, že nejsem proti svobodnému vyjadřování vlastního názoru v médiích, ale je rozdíl např. politické komentáře Jana Krause, se kterým byť ne vždy souhlasím, ale respektuji jeho právo se svobodně vyjadřovat. Kraus také velmi často zdůrazňuje, že se jedná pouze o jeho názor. Naproti tomu duo moderátorů Střepin nám s patřičnou dikcí pravidelně sděluje svou pravdu, kterou vydává za jedinou správnou a manipulativním způsobem dává najevo, že kdo má snad jiný názor je hlupák. Jen namátkou si pamatuji na srdceryvné napadání autorů projektu Český sen, kteří podle Brunclíka "podvedli" chudáky důchodce nebo "protiklausovské ubožáky", kteří posílají před prezidentskou volbou v obálkách kulky "proklausovcům", byť tato šaškárna stejně tak mohla být dílem právě té druhé skupiny, která chtěla pouze zdiskreditovat tu první, pokračovat by se dalo dál a dál. Daleko přínosnější pořad ČT Bez obalu, kde se pravidelně k aktuálnímu dění vyjadřovala řada uznávaných politických komentátorů, byl bohužel, jak je v čechách zvykem, brzy zrušen.
Málokdy se pouštím do hodnocení dokumentů, protože mám pocit, že člověka většinou svádí spíše než dokument jako takový hodnotit jeho protagonisty či zobrazené skutečnosti. V tomto případě se tedy nechám svést, protože po metodické stránce víceméně není co namítat, myšlenka je jistě zajímavá, dokumentaristka je patřičně nestranná a prostor pro obě strany je vyvážený. Jediné, co mi možná opravdu chybí, je nějaká významnější vzájemná konfrontace, i když ta pravděpodobně nastávala po zmíněných projekcích a dokument by jistě velmi protáhla a těžko říci jestli by přinesla něco nového. Všichni zúčastnění jsou totiž ve svých postojích natolik kovaní a neotřesitelní, že na jakýkoli jasný argument protistrany již mají připravený úderný protiargument, byť často samozřejmě naprosto demagogický, což platí zejména u mladých komunistů. Nejsem ani překvapen, že prakticky všichni zdejší komentátoři stojí svorně někde uprostřed, tj. prodělávají pravděpodobně klasický voličský vývoj středopravicového intelektuála, tedy principiálně odmítají KSČM, stejně tak silně zkorumpovanou ODS a ČSSD, lidovce považují pouze za nečitelné přicmrndávače obou velkých stran a před každými volbami stojí před otázkou koho tedy volit?...nejdříve se s nadějí dívali k Unii svobody, poté k tzv. Čtyřkoalici, po dalším zklamání přišli zelení (v mezidobí ještě poslali do Evropského parlamentu SNK-ED) a nyní už přemýšlí o hlasu pro Věci veřejné. Přestože se zařazuji také právě k této skupině, nesouhlasím příliš s dáváním Mladých konzervativců a Komunistického svazu mládeže na jednu úroveň, s tím, že jejich jediným rozdílem je opačný pól politické orientace. Hlavní rozdíl bych popsal zjednodušujícím příkladem – současná ekonomie civilizovaného světa by se dala popsat např. tak, že je dejme tomu soubojem mezi Hayekovci (pravice) a Keynesiánci (levice), zatímco mladí konzervativci skutečně mají jako jednoho z ideových vzorů Hayeka, komunisté vzhlíží nikoliv k seriozním ekonomům, ale především k polointeligentním revolucionářům typu Lenina, Ho Či Mina a Che-Guevary a nechávají si tedy vymývat mozky ideologiemi, které nejenže vedly k prolití mnoha krve, ale hlavně dávno dokázaly, že jsou především po ekonomické stránce cestou do pekla. Je totiž nesporným faktem, že komunismus nepoložila touha po občanských svobodách, ale především fakt, že nedokázal "dát lidem plné ledničky", tedy jednoduše řečeno skončil hlavně z důvodu trvale špatně fungující ekonomiky. Považuji-li tedy mladé komunisty za s prominutím idioty, konzervativce pak vidím jako lidi na sice vyšší intelektuální úrovni, ale zároveň ve většině případů jako bezpáteřní prospěcháře, kteří berou konzervativizmus hlavně jako cestu ke korytu a to v podstatě jakémukoli, což krásně dokázal jeden z nich, který by prý neměl problém zastávat ve vládě asi jakýkoli post včetně ministra financí, na kterého má výbornou kvalifikaci – maturitní vysvědčení z obchodní akademie. Hlavně, že chodí do solárka, aby jakožto politik "vypadal dobře“. Při představě, že tohoto člověka jednou voliči ODS vyšlou do poslanecké lavice se mi otevírá kudla v kapse. Bohužel si nedělám iluze ani o zbytku této party.
Podle plakátu a názvu jsem film původně tipoval na prostoduchou komedii o tom, jak děvčata bojují o srdce jednoho zbohatlíka a i zdejší hodnocení tomu napovídalo, ale už během několika prvních minut se vše ukáže zcela jinak. Hlavní myšlenka filmu je jasná - ukázat svět businessu ve své pravé kráse, tj. špinavé hry s konkurencí, policií, "nezávislými" novináři a jinými médii, rómskými iniciativami atd. atd. Vůbec určitá otevřená obžaloba médiálních manipulací jedné nejmenované komerční televize mi už dlouho chyběla, od první cinknuté reportáže z cikánkským hajzlíkem, doplněné odbornými stanovisky psychologa a rozhořčené učitelky houslí až po závěrečné účelové využívání příslušnosti k náboženské minoritě apod. Ne všechno se samozřejmě povedlo, některé scény byly trochu za hranicí vkusu (soulož na molu), někteří herci tak trošku přehrávali (Kateřina Sedláková, Ester Janečková a tradičně sám Vorel starší...), ale proč kamenovat film, který mě po celou dobu bavil a ze kterého jsem měl pocit, že se konečně někdo místo pitomých člověčinek pokusil udeřil do hlavičky hřebíčku. Podobný pocit jsem měl u Krausova Městečka (taktéž kritiky odsuzovaného) a když se globálně podiávám na současnou českou tvorbu, tak jsem za tenhle film rád.
Byla jednou jedna prdel světa kdesi na Moravě kde toužili po nové silnici, a tak pozvali premiéra na turnaj v troubení na lesní roh. Rád jsem viděl po nějaké době Jaromíra Hanzlíka a mám rád i celou řadu dalších aktérů, ale celkově jsem filmu po celou dobu sledování nepřišel na chuť...až na pár vtipných momentů (gayové tlačící auto, žvatlání premiérova mluvčího...) to byly dvě hodiny nudy...asi tak na stejné úrovni jako Svatba na bitevním poli.
Pár vtipných momentů by se našlo, nicméně jsem od tria Viewegh-Hřebejk-Macháček čekal víc, jako už několikrát. Možná dám Nestydovi ještě někdy šanci, ale lepší než průměr to asi nebude.
Pokud mám tomuto Herzovu filmu něco vytknout, pak především jeho zoufalou neoriginalitu, téma strašidelného domu s pohnutou historií, do kterého se někdo z normálního světa přistěhuje a pak v něm zažívá peklo tady už bylo tolikrát že snad ani nejde vymyslet nic nového, ale v českém prostředí jsme zatím nic podobného neměli...tak budiž...místo samotné bylo vybráno dobře. Pozadí temné historie je ale nejen silně proflálké (nacisté), ale i samoúčelné, protože nemělo v podstatě žádnou spojitost s následujícím dějem, stejně jako velmi brutální scéna řezání nohy, která je naprosto neopodstatněná a je tam prostě pouze proto, aby tam byla. Chování postav je kapitola sama pro sebe, i když to u hororů bývá...nicméně až příště bude někdo v našich končinách točit něco pro nás natolik neobvyklého jako je horor, mohl by projevit trochu tvůrčí invence a vymyslet něco nového, tento žánr jistě ještě není tak vyčerpaný...příkladem nám jisté může být první SAW, které se natočilo za pár babek. Samotné jméno režiséra bylo v tomto případě jistým vzbuzením naděje, protože kdo jiný by u nás měl být schopen natočit horror než Juraj Herz...ale teď už nevím, asi bude muset přijít někdo z mladé generace...
Moje komentáře
Český mír (2010)
Remunda a Klusák opět dokázali přes zdánlivě jasné a prosté téma nastolit otázku daleko hlubší. Tj. stejně jako u Českého snu nešlo jenom o jakýsi fiktivní supermarket a českou lásku k nakupování, ale hlavně o sílu médií, která dokázala svými masážemi nejenom přivézt davy lidí k pomalované desce, ale i naházet do volebních uren dostatečný počet hlasů pro vstup do EU. Český mír tedy ukazuje nejenom celou tu taškařici okolo amerického radaru, ale hlavně otázku, zda přímá demokracie je správnou cestou. Osobně jsem byl vždy na straně příznivců radaru, ale to teď není podstatné, důležité je, zda má každý bez rozdílu kvalifikace, intelektu či životních zkušeností mít stejné právo hlasovat např. o bezpečnosti nás všech. Při vší úctě jsem přesvědčen, že "Pepa Voháňka z horní-dolní", který má 8 tříd základní školy a celý život zná akorát tak práci v JZD a každodenní ožrání se v místní krčmě, asi nedokáže objektivně zhodnotit všechny technické, bezpečností, vojenské, ekonomické či zahraničně politické důsledky svého "ANO" či "NE" v případném referendu. Takový člověk se nerozhoduje podle toho, co si o dané problematice nastudoval, ale pravděpodobně si udělá obrázek pouze podle toho, co mu zrovna řeknou na Nově, či kterou variantu momentálně podporuje politik, kterému Pepa důvěřuje nebo ještě lépe prostě na veškeré volby či referenda kašle a spíš si hledí půllitru. Za určitou trapnost českých voličů považuji i to, že svými kroužky poslali do krajského zastupitelstva i starostu Trokavce, který je jedním z "hrdinů" dokumentu a jehož jedinou kvalifikací pro kariéru krajského zastupitele byl odpor k raketové základně. Takových politiků "jednoho tématu" je ale stále dost a je jen blbostí voličů, že takovýmto lidem sypou své hlasy ve volbách. Pokud jde o můj soukromý názor na argumenty angažovaných odpůrců radaru, dle mého názoru jsou z části poněkud hloupé, z části dokonce záměrně vylhané, viz např. ZDE. V tuto chvíli jde ale spíš o to, jakou hodnotu má argument, že "dvě třetiny občanů jsou proti radaru". Mě osobně se při podobných otázkách okamžitě vybavuje citát Benjemina Franklina: "Demokracie je i to, když dva vlci a jedno jehně hlasují o tom, co bude k večeři."
Hon na čarodějnice (2011)
Pěkně koukatelné historické road-movie, příběh je sice poměrně banální, ale má to atmosféru, spád, dramatické momenty a opravdu libové dva hlavní hrdiny.
4teens (TV seriál) (2011)
No je mi trošku smutno z místních hodnocení. Jsem už trochu odrostlejší (na gympl jsem nastoupil v roce 1999), a proto si velmi dobře pamatuji americké BH90210, na jednu stranu to byly pohádky z úplně jiného světa (high society v USA), na druhou stranu tam valná většina osazenstva byla naprosto neuvěřitelná (když to někdo jednou přežene s chlastem, je hned uveden mezi anonymní alkoholiky, sex je pro většinu úkon srovnatelný se "startem raketoplánu" atd.), mám pocit, že v případě 4TEENS se tvůrci opravdu snažili přiblížit dnešním teenagerům a nevymýšlejí si nesmyslné vzdušné zámky (no dobře ta holka s přilepeným knírem byla trošku přes čáru :-)). Pravda, ne každá škola má vlastní kapelu, časopis a fotbalový tým, asi žádná reálná třída nemůže nabídnout tak pestrou škálu charakterů (černoch, skinhead, nerd, anorektička, skejťačka, EMO kytaristka atd.) a trošku tam chybí určité prvky z Vorlova gymplu, ale nemůžeme mít všechno a pro atraktivnost děje je složení takto až klišovitě vyhraněných hlavních postav určitou nezbytností. Přeji tvůrcům, ať si nenechají hodnoceními zkazit elán do dalších sérií, jejichž realizace bude jistě záviset spíše na sledovanosti, které ale asi příliš nepomůže nasazení seriálu na páteční večer, kdy cílová skupina těžko bude sedět u televize.
Otec rodiny (2000)
Milý romantický film se sympatickými hrdiny a zajímavou zápletkou. Koho by občas nenapadlo "Kde jsem dneska mohl být, kdybych to či ono udělal jinak". Jacku Campbellovi se tento "letmý pohled" splnil ač o něj ani nestál. Není to ale jen hloupý slaďáček o přerodu jednoho sobce, je to o životních hodnotách o nákladech obětovaných příležitosti, o tom, že některé věci prostě nelze vyčíslit penězi a že i když je člověk přehazuje vidlemi, nemusí být šťastný.
Bastardi (2010)
Poměrně drsný film na odvážně zvolené téma ukazující především jistou bezmocnost slušných lidí potažmo státu vůči nezletilým agresorům. Člověk si při sledování pokládá otázku, jestli vůbec má smysl pro podobné grázly ponechávat povinnou školní docházku, trefně to vystihla hned na začátku jedna z učitelek: "Na této škole se neučí nic, tady jenom hlídáte, děti nenosí ani pomůcku, budete rád když vůbec přijdou". Takzvaní humanisté by určitě namítali, že by společnost byla "méně vzdělaná" a že není dobré děti segregovat, nicméně podobní nepřizpůsobiví idioti pouze táhnou dolu ostatní a ve své omezenosti si neuvědomují, že svým ignorantstvím sami sobě předurčují životní dráhu trvale nezaměstnaného, který bude pak na televizní kameru říkat jak strašně chce práci, ale že ho nikde nevezmou a cosi o rasismu...přirozeně už pomlčí o tom, že je sotva gramotný a má pár zářezů v trestním rejstříku...vše nakonec skončí nataženou rukou na sociálce popř. opětovnou trestnou činností. Nicméně tento problém se netýká pouze romů, stejně jako je tomu v tomto filmu. Pokud podobné filmy alespoň trochu pomůžou vyburcovat veřejnost a politickou reprezentaci k žádoucím změnám vůči mladým kriminálníkům např. v podobně radikálního snížení, nejlépe pak úplného zrušení hranice trestní odpovědnosti, pak jedině dobře, že vzniknou viz také např. Svědomí Denisy Klánové".
Román pro muže (2010)
Bohužel je to podobně plytké jako kniha a zatím asi nejslabší co jsem od Viewegha viděl zfilmováno (s Klárou jsem zatím tu čest neměl). Nicméně přiznávám, že z předlohy toho více vyždímat opravdu nešlo. Nejhorší na tom je, že na komedii je to zoufale nevtipné a na nějaké vážnější drama zase, jak jinak to nazvat, příliš "blbé". Viewegh je už možná po 20 letech obsahově vyčerpaný.
Matěji, proč tě holky nechtějí? (1981)
Slovy Homera Simpsona: "Nuuuuudááááá".
Polda z Marsu (TV seriál) (2008)
Life on Mars v americkém hávu není ani horší ani lepší než jeho britský bratříček, je prostě jiný, což je u remaku základním předpokladem pro jeho sledování. Nedokážu ani pořádně vysvětlit proč mě život Sama Tylera v New Yorku 70. let natolik pohltil, asi je to vhodnou kombinací herců, prostředí, příběhů a také perfektního soundtracku (David Bowie, Hollies, Beach Boys, Ringo Starr, Marmelade atd.). Snad jedinou výtku bych měl k podivnému zakončení, takže pro potenciální diváky bych měl jeden tip...ve chvíli kdy v posledním díle Sam obejme Gena (cca 6 minut před koncem) to prostě radši vypněte :-)
Jen o rodinných záležitostech (1990)
Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka.
Vítězný lid (1977)
odpad!Je to podobně veselá taškařice jako poslední díl Gottwalda, ve skutečnosti ale ještě méně záživná, leč srovnatelně uvědomělá. Prostě typická normalizační interpretace dějin, tendenční, politicky korektní, účelově zkreslená. Když člověk vidí ty rozčílené dělníky, co by to nejradši vzali hákem se zbraněmi v ruce, projev Světly Amortové pro kterou je těžké hledat slušné označení a vůbec celý ten marast, který nás uvedl do 40 let plíživě ekonomické i morální devastace, má z toho značně frustrující pocit. Jeden z filmů, které už nikdy znovu vidět nechci.
Občanský průkaz (2010)
Tentokrát se potvrdilo, že osvědčená sestava zafungovala na 100%, výsledkem je hořkosladká retrokomedie, která funguje přesně tak, jak má. Věřím, že sedmdesátá léta takhle nějak vypadala...reformy Pražského Jara byly definitivně zatraceny a jejich zastánci odklizeni, KSČ už dávno není ani spolkem nadšených dělníků, ani lidí, kteří by chtěli změny k lepšímu, zůstali převážně lidí, které zajímal vlastní prospěch či pitomci, kteří tomu nesmyslu opravdu věřili. Řada lidí z mladé generace netoužila po oficiálně schválené hudbě, účesech, práci v mládežnických organizacích a životu s ohnutým hřbetem...prostě z nich ta zkurvená doba musela zákonitě udělat v menší či větší míře rebely...a o tom je tento film.
Pouta (2009)
Příběh sadistického psychopata se služebním průkazem STB, který má pocit absolutní moci nad osudy ostatních. Antonín není motivován láskou k socialismu ani k plnění služebních povinností, je to zrůda podléhající vlastnímu hněvu. Český lev by Ondřeji Malému neměl uniknout.
Tobě hrana zvonit nebude (1975)
odpad!Klasická normalizační špína snažící se udělat z obrodného procesu jara 1968 násilný pokus o kontrarevoluci. Všichni stoupenci změn jsou tedy zobrazeni silně negativně a někteří jsou ještě natolik tupí, že dobrovolně předloží bolševické prokurátorce důkazy proti sobě. Jiřina Petrovická v roli soudružky alespoň na mě působí naprosto nesnesitelně a věřím, že tomto duchu vyzněl i celý tento hloupý film pro většinu diváků už v roce jeho uvedení.
Motýli v břiše (TV film) (2010)
Jako dokument mizerné, nic nevypovídající, jako propagační video ke státním maturitám vynikající...myslím, že po shlédnutí výkonu blonďaté slečny musí i jejich nejzavilejší odpůrce uznat, že už je potřebujeme jako sůl. Perly jako "I like it this people in Italy" nebo co si v poslední době četla?....ticho....máš nějakého oblíbeného autora nebo autorku?..."hmmmm asi ne". Když ještě hodný pan učitel místo očekávaného "Tak slečno, kouktejte se to doučit a v září nashle" řekne cosi jako "Tak hodně štěstí na té výšce", krve by se ve mě nedořezal...ale tak co se rozčilovat nad degradací našeho školství...myslím, že té slečně bude tělo ke spokojenému životu stačit.
Nevěra (1956)
V podstatě naprosto neškodný film o tom jak se chlapec od soustruhu stal ředitelem fabriky a nakonec podlehl opojným lákadlům papalášského života, s původním Botostrojem to nemá nic společného a kdybych nevěděl, že se jedná o druhý díl asi by mne to ani nenapadlo.
Talíře nad Velkým Malíkovem (1977)
odpad!Film který po 10 minutách znechuceně vypnu si snad ani nezaslouží delší komentář...
Prachy a ideály aneb co zůstalo ze sametu (TV film) (2010)
Osobně pro mě nepředstavuje tento dokument prakticky žádný přínos nových informací, neboť si troufám říci, že názory většiny zúčastněných znám, nicméně obrovské plus těchto aktivit spatřuji v tom, že se alespoň někdo prohnilostí naší politické scény zabývá a myslím tím především média, která u nás až na drobné výjimky nejsou hlídacími psy demokracie, ale spíše takovými bulvárně-populárními stroji na peníze, které místo důležitých zpráv předkládají v hlavních zpravodajských relacích informace ve struktuře: "Nehoda-skandál-vražda-krádež-vsuvka z parlamentu-skandál ze zahraničí-vražda ze zahraničí-skotačící pandy". Skutečné hodnoty člověk musí hledat jinde a jsem rád, že alespoň občas je můžeme najít na veřejnoprávní televizi. Kritiku bývalých studentských vůdců z tohoto dokumentu chápu pouze v případě poslance Bendy, který už je bohužel dávno na druhé straně barikády a je skutečnou ostudou české politické scény, a to nejen pro svůj doktorát nedoktorát z Plzně. Bohužel stále existuje vysoké procento lidí, které z jakési setrvačnosti, rezignace, rychlé ztráty paměti, naivity či snad nedostatku informací volí stále ty samé "Bendy" a pak nadávají v hospodě na politiku.
Cesty domů (TV seriál) (2010)
odpad!Hodnotu nového Adamcova seriálu lze velmi dobře odhadnout už podle úvodní znělky a nic lepšího než klasická vztahová škatulata nás opravdu nečeká...kde jsou ty časy když natáčel seriály které byly alespoň o něčem.
Zítra se bude tančit všude (1952)
Jako reklama na lidové tance výborné, jako propaganda průměrné, jako film naprosto hrozné. Když přeskočíte všechny ty tanečky, zpívánky a průvody zjistíte, že to vlastně nemá téměř žádný děj, tedy takový plytký socialistický muzikál, když se tedy přeci jen zaměříme na to o čem to je, vidíme pouze dementní úsměvy svazáků (zejména Vala, Nesvatba a všechny přitomné mladé komunistky jsou na přesdržku), kteří řeší větší či menší krávoviny, jako jestli je možné zahrát to či ono bez basisty, kdo může za to že se basista opil (svatá prostoto), zda po cestě v autobuse zpívat lidovku nebo nějakou pecku o Stalinovi a tak podobně, nakonec nám z toho všeho vyjde, že jedinou sympatickou postavou je rebel Adamíra, kterému se nechce budovat socialismus, studuje vysokou školu, obdivuje kubismus, poslouchá jazz a protože se téhle hrůzné dementokracie nechce účastnit uteče na západ. Pokud mám hodnotit jakožto propagandu, není to o nic blbější než většina filmů této doby.
Predátoři (2010)
Dobře sestavená skupina vojáků, neznámá planeta s bujnou vegetací, silné a výborně vyzbrojené zrůdy, šance na přežití minimální, šance na únik nulová...co víc si přát...trochu to připomíná Kostku, trochu prvního Predátora...bohužel vývoj příběhu je celkem předvídatelný a ani závěrečný zvrat zase není takový, aby mě to posadilo na zadek...nicméně dobře se na to kouká :-)
Hogo Fogo (TV pořad) (2000)
odpad!Neřikám ta Hanka Zagorová...je to milá holka...všechno...ale podobné krávoviny si mohla taky odpustit.
Velké politické retro (TV pořad) (2010)
Díky české televizi za tyhle pořady, pro nás mladší je to jediná možnost jak si přiblížit politické klima posledních dvaceti let jinak než v psané podobě či vyprávění pamětníků, škoda jen, že se skáče někdy až tak rychle, rád bych viděl například více o rozpadu Československa, Kupónové privatizaci, pádu poslední Klausovy vlády, o tom co předcházelo vstupu ČR do EU atd.____Dodatečně přidám jednu rejpavou...Ota Černý je snad nejhorší moderátor politických diskusí, kterého jsem kdy viděl, absolutně neinformovaný o stavu věcí, nebo lépe řečeno nepřipravený, neumí ani pořádně mluvit, tak raději skoro celou dobu spíš mlčí a nechává nekonečně dlouho vykecávat všechny zúčastněné, když už něco vypustí, je to ve stylu "chlápka z lidu" a ne profesionálního moderátora viz Václav Moravec, Martin Veselovský, Jakub Železný apod...dnes mám bohužel pocit, že nestačí ani na "svou" sportovní debatu s přiblblým názvem "Na slovíčko". Myslím si, že měl už dávno sypat krmení ptáčkům v parku.
Poultrygeist: Night of the Chicken Dead (2006)
Úchylárna...výstižněji to snad ani nejde popsat...všechny myslitelné tělní tekutiny tady tečou proudem, lidé proměňující se v kuřecí zombie žerou ty, kteří se ještě proměnit nestihli, hlavy padají, varlata se smaží na plotně, kuřecí hlavy se mixují v mlýnku atd. atd...občas je vše ještě proloženo lehce erotickým vtipným muzikálovým číslem...ale jinak nic pro slabé povahy. PS.: Myslím, že se vám nějakou dobu nebude chtít do KFC :-).
Nic než pravda (TV pořad) (2008)
odpad!Odporný pořad, který zneužívá ty nejnižší lidské pudy jako je bavení se cizím neštěstím, celý koncept "stačí pouze mluvit pravdu" je navíc značně zavádějící, protože dříve nebo později vždycky přijde otázka na kterou dotyčný nedokáže odpovědět jenom prosté ano či ne, a proto často na zdánlivě banální otázce soutěžící vypadne. Je velmi snadné tedy kohokoliv dříve nebo později vyřadit např. na otázce "Jste v životě šťastný?"
Střepiny (TV pořad) (2002)
Zpravodajství TV NOVA...není snad ani třeba více dodávat...zatímco Televizní Noviny jsou značně bulvárního charakteru a často i naprosto přiblblého obsahu, Střepiny jdou ještě dál a naprosto samozřejmým stylem nám v nich S. Brunclík a A. Němcová prezentují svoje subjektvní názory na prakticky jakýkoli problém. Podotýkám, že nejsem proti svobodnému vyjadřování vlastního názoru v médiích, ale je rozdíl např. politické komentáře Jana Krause, se kterým byť ne vždy souhlasím, ale respektuji jeho právo se svobodně vyjadřovat. Kraus také velmi často zdůrazňuje, že se jedná pouze o jeho názor. Naproti tomu duo moderátorů Střepin nám s patřičnou dikcí pravidelně sděluje svou pravdu, kterou vydává za jedinou správnou a manipulativním způsobem dává najevo, že kdo má snad jiný názor je hlupák. Jen namátkou si pamatuji na srdceryvné napadání autorů projektu Český sen, kteří podle Brunclíka "podvedli" chudáky důchodce nebo "protiklausovské ubožáky", kteří posílají před prezidentskou volbou v obálkách kulky "proklausovcům", byť tato šaškárna stejně tak mohla být dílem právě té druhé skupiny, která chtěla pouze zdiskreditovat tu první, pokračovat by se dalo dál a dál. Daleko přínosnější pořad ČT Bez obalu, kde se pravidelně k aktuálnímu dění vyjadřovala řada uznávaných politických komentátorů, byl bohužel, jak je v čechách zvykem, brzy zrušen.
Kupředu levá, kupředu pravá (2006)
Málokdy se pouštím do hodnocení dokumentů, protože mám pocit, že člověka většinou svádí spíše než dokument jako takový hodnotit jeho protagonisty či zobrazené skutečnosti. V tomto případě se tedy nechám svést, protože po metodické stránce víceméně není co namítat, myšlenka je jistě zajímavá, dokumentaristka je patřičně nestranná a prostor pro obě strany je vyvážený. Jediné, co mi možná opravdu chybí, je nějaká významnější vzájemná konfrontace, i když ta pravděpodobně nastávala po zmíněných projekcích a dokument by jistě velmi protáhla a těžko říci jestli by přinesla něco nového. Všichni zúčastnění jsou totiž ve svých postojích natolik kovaní a neotřesitelní, že na jakýkoli jasný argument protistrany již mají připravený úderný protiargument, byť často samozřejmě naprosto demagogický, což platí zejména u mladých komunistů. Nejsem ani překvapen, že prakticky všichni zdejší komentátoři stojí svorně někde uprostřed, tj. prodělávají pravděpodobně klasický voličský vývoj středopravicového intelektuála, tedy principiálně odmítají KSČM, stejně tak silně zkorumpovanou ODS a ČSSD, lidovce považují pouze za nečitelné přicmrndávače obou velkých stran a před každými volbami stojí před otázkou koho tedy volit?...nejdříve se s nadějí dívali k Unii svobody, poté k tzv. Čtyřkoalici, po dalším zklamání přišli zelení (v mezidobí ještě poslali do Evropského parlamentu SNK-ED) a nyní už přemýšlí o hlasu pro Věci veřejné. Přestože se zařazuji také právě k této skupině, nesouhlasím příliš s dáváním Mladých konzervativců a Komunistického svazu mládeže na jednu úroveň, s tím, že jejich jediným rozdílem je opačný pól politické orientace. Hlavní rozdíl bych popsal zjednodušujícím příkladem – současná ekonomie civilizovaného světa by se dala popsat např. tak, že je dejme tomu soubojem mezi Hayekovci (pravice) a Keynesiánci (levice), zatímco mladí konzervativci skutečně mají jako jednoho z ideových vzorů Hayeka, komunisté vzhlíží nikoliv k seriozním ekonomům, ale především k polointeligentním revolucionářům typu Lenina, Ho Či Mina a Che-Guevary a nechávají si tedy vymývat mozky ideologiemi, které nejenže vedly k prolití mnoha krve, ale hlavně dávno dokázaly, že jsou především po ekonomické stránce cestou do pekla. Je totiž nesporným faktem, že komunismus nepoložila touha po občanských svobodách, ale především fakt, že nedokázal "dát lidem plné ledničky", tedy jednoduše řečeno skončil hlavně z důvodu trvale špatně fungující ekonomiky. Považuji-li tedy mladé komunisty za s prominutím idioty, konzervativce pak vidím jako lidi na sice vyšší intelektuální úrovni, ale zároveň ve většině případů jako bezpáteřní prospěcháře, kteří berou konzervativizmus hlavně jako cestu ke korytu a to v podstatě jakémukoli, což krásně dokázal jeden z nich, který by prý neměl problém zastávat ve vládě asi jakýkoli post včetně ministra financí, na kterého má výbornou kvalifikaci – maturitní vysvědčení z obchodní akademie. Hlavně, že chodí do solárka, aby jakožto politik "vypadal dobře“. Při představě, že tohoto člověka jednou voliči ODS vyšlou do poslanecké lavice se mi otevírá kudla v kapse. Bohužel si nedělám iluze ani o zbytku této party.
Ulovit miliardáře (2009)
Podle plakátu a názvu jsem film původně tipoval na prostoduchou komedii o tom, jak děvčata bojují o srdce jednoho zbohatlíka a i zdejší hodnocení tomu napovídalo, ale už během několika prvních minut se vše ukáže zcela jinak. Hlavní myšlenka filmu je jasná - ukázat svět businessu ve své pravé kráse, tj. špinavé hry s konkurencí, policií, "nezávislými" novináři a jinými médii, rómskými iniciativami atd. atd. Vůbec určitá otevřená obžaloba médiálních manipulací jedné nejmenované komerční televize mi už dlouho chyběla, od první cinknuté reportáže z cikánkským hajzlíkem, doplněné odbornými stanovisky psychologa a rozhořčené učitelky houslí až po závěrečné účelové využívání příslušnosti k náboženské minoritě apod. Ne všechno se samozřejmě povedlo, některé scény byly trochu za hranicí vkusu (soulož na molu), někteří herci tak trošku přehrávali (Kateřina Sedláková, Ester Janečková a tradičně sám Vorel starší...), ale proč kamenovat film, který mě po celou dobu bavil a ze kterého jsem měl pocit, že se konečně někdo místo pitomých člověčinek pokusil udeřil do hlavičky hřebíčku. Podobný pocit jsem měl u Krausova Městečka (taktéž kritiky odsuzovaného) a když se globálně podiávám na současnou českou tvorbu, tak jsem za tenhle film rád.
Muži v říji (2009)
Byla jednou jedna prdel světa kdesi na Moravě kde toužili po nové silnici, a tak pozvali premiéra na turnaj v troubení na lesní roh. Rád jsem viděl po nějaké době Jaromíra Hanzlíka a mám rád i celou řadu dalších aktérů, ale celkově jsem filmu po celou dobu sledování nepřišel na chuť...až na pár vtipných momentů (gayové tlačící auto, žvatlání premiérova mluvčího...) to byly dvě hodiny nudy...asi tak na stejné úrovni jako Svatba na bitevním poli.
Nestyda (2008)
Pár vtipných momentů by se našlo, nicméně jsem od tria Viewegh-Hřebejk-Macháček čekal víc, jako už několikrát. Možná dám Nestydovi ještě někdy šanci, ale lepší než průměr to asi nebude.
T.M.A. (2009)
Pokud mám tomuto Herzovu filmu něco vytknout, pak především jeho zoufalou neoriginalitu, téma strašidelného domu s pohnutou historií, do kterého se někdo z normálního světa přistěhuje a pak v něm zažívá peklo tady už bylo tolikrát že snad ani nejde vymyslet nic nového, ale v českém prostředí jsme zatím nic podobného neměli...tak budiž...místo samotné bylo vybráno dobře. Pozadí temné historie je ale nejen silně proflálké (nacisté), ale i samoúčelné, protože nemělo v podstatě žádnou spojitost s následujícím dějem, stejně jako velmi brutální scéna řezání nohy, která je naprosto neopodstatněná a je tam prostě pouze proto, aby tam byla. Chování postav je kapitola sama pro sebe, i když to u hororů bývá...nicméně až příště bude někdo v našich končinách točit něco pro nás natolik neobvyklého jako je horor, mohl by projevit trochu tvůrčí invence a vymyslet něco nového, tento žánr jistě ještě není tak vyčerpaný...příkladem nám jisté může být první SAW, které se natočilo za pár babek. Samotné jméno režiséra bylo v tomto případě jistým vzbuzením naděje, protože kdo jiný by u nás měl být schopen natočit horror než Juraj Herz...ale teď už nevím, asi bude muset přijít někdo z mladé generace...