Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (299)

plakát

Rozhořčené 2012 (2012) (TV film) 

Všem klasickým liberálům tento dokument pravděpodobně způsobí žaludeční potíže...jestli mají tyhle tři být předzvěstí naší budoucnosti, tak asi začnu uvažovat o emigraci...

plakát

Dvacátý devátý (1974) 

Obsahově v podstatě totožné s prvním dílem Gottwalda...v podstatě jde o tuny nenávisti, populismu a pokrytectví (zejm. projev na konci o všech možných svobodách, které by Kléma chtěl zavést)...vydržet u toho dvě hodiny vyžadovalo hodně masochismu...poměrně sympaticky působil Langmiler v roli Jílka, Viktor Preiss jako Šverma do celé té skvadry zase působil spíš jako pěst na oko. Nakonec to řadím do škatulky: "Viděno, ale již nikdy více".

plakát

Útěk z vězení (2005) (seriál) 

Strhující seriálový nářez, který vás nenechá vydechnout, určitě jeden z nejlepších akčních seriálů. Samotný motiv příběhu chytne hned od první minuty...nenápadný intelektuál si nechá potetovat tělo důležitými daty a jde se nechat zavřít do vězení, aby z něj vlastními silami dostal svého bratra neprávem odsouzeného za vraždu k trestu smrti, čas tedy pracuje proti němu...druhá série pak logicky navázala a byla stejně poutavá až do konce, který byl evidentně zamýšlen jako konec seriálu, nicméně přišla série třetí, která byť už byla tak trochu nastavenou kaší, představovala alespoň nové zajímavé prostředí jihoamerické věznice, čtvrtá pak již byla o řád slabší a tzv. Final Break už dle mě spadá do šedého průměru, nicméně první dvě série, které jsem zhltal za 5 dní toto vše převáží.

plakát

Prci, prci, prcičky: Školní sraz (2012) 

Těžko si při hodnocení zachovat chladnou hlavu...v roce 1999 když šli první Prcičky do kin, tak můj ročník nastupoval na gympl a tahle první (nejspíš) teen-komedie byla opravdu kultem. Teď po letech člověk spolu s hrdiny míří ke třicítce, nějakou dobu už také řeší jiné starosti, ale pořád se schází s tehdejšími přáteli a na tu dobu rád vzpomíná. Možná jsem se nechal jenom nachytat na laciný sentiment, ale ten kdo tuhle sérii měl rád dřív musí uznat, že tenhle humor pořád funguje a když člověk vidí tu starou partu znovu pohromadě má z toho možná až dětinskou radost :-).

plakát

Blade Runner (1982) 

Film který je v TOP100, Sci-fi, hlavní role Harrison Ford...takže jsem si značně natěšený tento film pustil neb jsem si připadal ochouzen o legendu. Nakonec obrovské zklamání, jedna velká dlouhá nuda skoro bez příběhu, na konci mě bylo nějak jedno jak to dopadne, jen jsem odpočíval kdy už to konečně skončí, jestliže u některých filmů nechápu za co mají červený rating, tak toto je typický příklad.

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Úžasné lokace, skvělí herci a hlavně perfektní scénář, který dokáže nabídnout spoustu silných momentů (King of the North!), překvapivých situací (obrat v trůním sále), nádech tajemna (On The Wall linie), zajímavých postav, propracovanou historii a strukturu šlechtických rodů atd. atd. Knihy jsem nečetl a vlastně ani neznal, což v souvislosti s vývojem příběhu považuji za svou výhodu, protože hltám každou novou situaci a s napětím očekávám, kam se bude vše dál vyvíjet. Jsem také rád, že tato sága má pouze drobné fantasy prvky a bitvy zde nevyhrávají magické zásahy čarodějů či kouzelných artefaktů.

plakát

Železná lady (2011) 

Promarněná šance, nemám nic proti stylu vyprávění, kdy se hrdina na sklonku života vrací do minulosti, ale v tomto filmu "stařecká" část zcela dominuje a to hlavní, tj. životopisná část je na vedlejší koleji a vracíme se do ní prakticky náhodnými prostřihy. Margaret Thatcher jakožto jedna z nejvýznamnějších osobností pravicové politiky by si zasloužila film, který by především ukázal její neúnavný boj za volný trh, proti socialistickým zásahům do ekonomiky a vzdáváním se vlastní suverenity ve prospěch Bruselu. Baronka Thatcherová by měla být vzorem ambiciózním ženám, které chtějí něco dokázat svými schopnostmi a ne genderovými pseudostudiemi a feministickým vyřváváním o nerovnosti pohlaví a zavádění umělých kvót, měla by být vzorem všem konzervativně liberálním politikům, kteří podobně jako Margaretini straničtí následovníci dnes místo zásadového boje o věc raději bojují o vlastní upevnění pozic ve funkcích a často v první řadě o vlastní kapsu. Nicméně nemyslím si, že právě tento film je v tomto ohledu nějak významněji přínosný.

plakát

Czech Made Man (2011) 

Asi budu jeden z mála, ale myslím, že se pro mě zrodil další kultovní film, který budu moct vidět kdykoli znovu a znovu. Prostě si nemůžu pomoct :-).

plakát

Hotel Paradise (2012) (pořad) odpad!

Zběžně jsem viděl kousek prvního dílu...nějak nevím, proč bych měl trávit večer co večer sledováním absolutně homogenní skupiny 5 přiblblých metrosexuálů a 5 neméně inteligentních pipinek, kteří se poflakují někde na tropickém ostrově a samozřejmě nepůjde o nic jiného, než aby začali každý s každým co nejvíc souložit, aby to "mělo příběh" a aby si divák "přišel na svý", i když nějak netuším, kdo má být cílovou skupinou tohohle škváru. Spíš mám pocit, že TV PRIMA nasypala spoustu peněz do ubohé reality show, kterou, jak škodolibě doufám, nebude téměř nikdo sledovat.

plakát

Český mír (2010) 

Remunda a Klusák opět dokázali přes zdánlivě jasné a prosté téma nastolit otázku daleko hlubší. Tj. stejně jako u Českého snu nešlo jenom o jakýsi fiktivní supermarket a českou lásku k nakupování, ale hlavně o sílu médií, která dokázala svými masážemi nejenom přivézt davy lidí k pomalované desce, ale i naházet do volebních uren dostatečný počet hlasů pro vstup do EU. Český mír tedy ukazuje nejenom celou tu taškařici okolo amerického radaru, ale hlavně otázku, zda přímá demokracie je správnou cestou. Osobně jsem byl vždy na straně příznivců radaru, ale to teď není podstatné, důležité je, zda má každý bez rozdílu kvalifikace, intelektu či životních zkušeností mít stejné právo hlasovat např. o bezpečnosti nás všech. Při vší úctě jsem přesvědčen, že "Pepa Voháňka z horní-dolní", který má 8 tříd základní školy a celý život zná akorát tak práci v JZD a každodenní ožrání se v místní krčmě, asi nedokáže objektivně zhodnotit všechny technické, bezpečností, vojenské, ekonomické či zahraničně politické důsledky svého "ANO" či "NE" v případném referendu. Takový člověk se nerozhoduje podle toho, co si o dané problematice nastudoval, ale pravděpodobně si udělá obrázek pouze podle toho, co mu zrovna řeknou na Nově, či kterou variantu momentálně podporuje politik, kterému Pepa důvěřuje nebo ještě lépe prostě na veškeré volby či referenda kašle a spíš si hledí půllitru. Za určitou trapnost českých voličů považuji i to, že svými kroužky poslali do krajského zastupitelstva i starostu Trokavce, který je jedním z "hrdinů" dokumentu a jehož jedinou kvalifikací pro kariéru krajského zastupitele byl odpor k raketové základně. Takových politiků "jednoho tématu" je ale stále dost a je jen blbostí voličů, že takovýmto lidem sypou své hlasy ve volbách. Pokud jde o můj soukromý názor na argumenty angažovaných odpůrců radaru, dle mého názoru jsou z části poněkud hloupé, z části dokonce záměrně vylhané, viz např. ZDE. V tuto chvíli jde ale spíš o to, jakou hodnotu má argument, že "dvě třetiny občanů jsou proti radaru". Mě osobně se při podobných otázkách okamžitě vybavuje citát Benjemina Franklina: "Demokracie je i to, když dva vlci a jedno jehně hlasují o tom, co bude k večeři."