Dvacátý devátý
Historický / Drama
Československo, 1974, 122 min
Režie:
Antonín KachlíkHrají:
Miroslav Zounar, Adolf Filip, Josef Langmiler, Václav Švorc, Josef Mixa, Jaroslav Drbohlav, Karel Šebesta, Jaroslav Kuneš, Jiří Ornest, Viktor Preiss, Václav Mareš, Zdeněk Ornest, Ladislav Večeřa, Ladislav Šimek, Jiřina Petrovická, Zdena Burdová, Blažena Holišová, Eva Čeřovská, Václav Lohniský, Oldřich Janovský, Bohuslav Ličman, Zdeněk Buchvaldek, Ladislav Lakomý, Miroslav Částek, Josef Čáp, Jiří Juřina, Jiří Wohanka, Walter Ruge, Karel Hábl, Antonín Hübner, Václav Král, Ludmila Roubíková, Josef Střecha, Raoul Schránil, Pavel Spálený, Josef Štefl, Antonín Vejr, Jaroslav Toms, Konstantin Krajnov, Pjotr Plakšin, František Kropáček, Zdeněk Skalický, Radoslav Bartoník, Karel Adam, Jaroslav Cmíral, František Miroslav Doubrava, Ota Žebrák, Oldřich Vykypěl, Miroslav Vlček, Mirko Dostál, Vladimír Fürst, Josef Rak, Jindřich Narenta, Věra Hanslíková, Hugo Kaminský, Jiří Holeček, Jindřich Heidelberg, Jiří Brož, Markéta Langrová, Monika Vacková, Zdeněk Braunschläger, Jan Pohan, Vlastimil Čaněk, Jan Kotva, Josef Kubíček, Gustav Vondráček, Jiří Zavřel, Roman Holát, Antonín Tříska, Jan Hájek, Vladimír Hrabánek, Aleš Košnar, Jaroslav Vích, František Roubíček, Jaroslav Someš, František Kubíček, Josef A. Stehlík, Jaromír Tobola, Jiří Flíček, Viktor Maurer, Jaroslav Horal, Václav Hladík, František Pokorný, Miroslav Bezdíček, Emil Rohan, Václav Šrámek, Zdeněk Štěpánekl, Karel Fridrich, Martin Hron, Jan Řeřicha, Václav Kotva, Vít Pešina, Vladimír Švabík, Jiří Žák, Karel Sekera, Oldřich Hoblík, Jiří Havel, Stanislav Hájek, Josef Janoušek, Bert Schneider, Kateřina Kachlíková, Jan Krafka, Jan Kuželka, Bohumil Křížek, Otto Lackovič, Otakar Moučka, Miroslav Mokošín, Jaroslav Vágner, Karel Želenský, Mirko Musil, Antonín Černý, Lubomír Krystlík, Stanislav Litera, Josef Maršík, Rudolf Pešek, Vladimír Pospíšil, Antonín Soukup, Antonín Vilský, Marie Landová, Ela Šilarová, Eva Trunečková, Vladimír Lebeda, Jana Robenková, Anna Vaňková, František Hruška, Františka Horáková, Jan Janků, Vladimír Navrátil, František Nechyba, Ludvík Pozník, Karel Peyr, Jindřiška Gabriela Preissová, Olga Příhodová, Jaroslav Synák, Vladimír Štros, Alois Vachek, Jan Waldmann, Růžena Dvorská, Slávka Hamouzová, Marie Hübschová, Vítězslav Jirsák, Miloslav Homola, Luisa Kollingerová, František Koprolín, Bohumil Koška, Alena Mlčochová, Luděk Nešleha, Zbyšek Olšovský, Božena Fixová, Karel Bělohradský, Václav Bouška, Václav Fišer, Čestmír Válek, Josef Engel, Jiří Kalenský, Karel Vítek st., Karel Engel, Jindřich Sejk, Arnošt Böhm, Miroslav Jíra, Jaroslav Tomsa, Zdeněk Srstka, Ludvík Wolf, Jaroslav KlenotObsah
-
V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly ("Dny zrady", "Sokolovo", "Osvobození Prahy", "Vítězný lid"). V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků... Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie. (oficiální text distributora)
V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly ("Dny zrady", "Sokolovo", "Osvobození Prahy", "Vítězný lid"). V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků... Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie. Komentáře uživatelů k filmu (17)
-
sportovec
Hrůznost přetrpěného zážitku, jehož obsahem je ahistorická falzifikační heroizace nejtemnějšího okamžiku dějin komunistického hnutí v česko-slovenském prostoru, tlumí alespoň elementární zvládání filmového řemesla. Chceme-li však přesto v tomto braku hledat i pozitivní momenty, najdeme je. Spočívají v jakémsi "negativu" scénáře i režie. KSČ se jeví v tomto pohledu jako nedůvěryhodná populistická síla, která větší část své energie spotřebovává na obhajobu plakátových frází-lží a soustavné ohlupování svých členů. Tou největší a tím největším je Gottwaldova postava a legenda, která na ni byla navázána. Fakt, že film byl natáčen i uváděn do kin v době vrcholícího normalizačního temna, v němž byla regenerována základní klišé stalinského stalinismu, film citelně poznamenal. A proto velmi nadčasově působí i jeho závěr. Jeden z lidsky i politicky nejhloupějších projevů, které kdy na půdě českých parlamentů byly proneseny, svou symboličnost opravdu naplnil. Zločiny padesátých - a nejen padesátých let - minulého století.(20.10.2007)
-
AGAMENON
Jedna z normalizačních perel, kterou jsem měl možnost zhlédnout až dneska. Další příklad historické rekonstrukce odporující skutečným dějinám. I přes svou dvouhodinovou délku jsou postavy neskutečně jednorozměrné (příslušnost k jednotlivým stranám je snadno rozpoznatelná díky šatům) s mýtickým Klementem Gottwaldem v čele. Přes všechny negativa jsem se u filmu bavil, jen mne tvůrci naštvali tím cajzlovským pseudohantecem. To si sakra nemohli vzít odborného poradce, měli na place hned dva, Laďu Lakomého, coby revanšistu Horu a Jaru Kuneše jako Kopeckého (to byl ten horlivý revolucionář, kterého musel krotit i Kléma). Řemeslo je odvedeno standardním způsobem, jak se na zakázkovou činnost sluší, hlavně ta monumentálně dramatická hudba je špica.(14.8.2011)
-
Spinosaurus
odpad!Omluvte mě prosím, že píšu tento komentář v průběhu asi poloviny filmu, ale to se nedá vydržet. Jestli někdo nadával na Šťepničku, že se Gottwaldovi nepodobá, tak Zounar (nebo kdo ho hraje) se mu nejen nepodobá, ale hraje ho tak trapně, že to svět neviděl. O ostatních hercích platí to samý. Jedinný, kdo alepoň vykazuje nějaké herectví, je Adolf Filip (taky hrál Zápotockýho vícekrát). Natočené to je příííííííííííííšerně! To i ten seriál Gottwald je lépe natočen. Jako příklad uvedu scénu útoku na Jílka, kde tady kamera stojí nepochopitelně vzadu. Jedná se tedy o snad nejtrapnější film (ehm Hrocha nepočítám - to je jiná liga) z období normalizace, protože já všechno snesu, ale vidět nekonečný hádky mezi komunistama a do toho blažený úsměv Klementa Gottwalda je i na mě moc. ODPAD!(16.8.2010)
-
Marthos
"Budeme se bít o ulice, o svobodu tisku, svobodu shromažďovací, svobodu spolčovací, o svobodu stávkovou pro proletariát! Proti vašemu policejnímu fašistickému teroru postavíme proletářskou obranu! My tento svůj boj povedeme bez ohledu na oběti! Houževnatě, cílevědomě, do té doby, až vaše panství bude smeteno!" O něco mladší předchůdce seriálového Gottwalda z poloviny osmdesátých let (nikoli náhodou je autorem v obou případech scenárista Jaroslav Matějka) je ve svém stylizovaném - a zde také mnohem agresivnějším - výkladu vzniku bolševizující se Komunistické strany ve dvacátém devátém roce zoufalejší než zoufalý. Historická prefabulace daných skutečností jde daleko za rámec objektivní "rekonstrukce" a nabízí jen čítankový pohled na vnitrostranickou krizi, ze které tu jsou mimo pravicové opozice obviňováni i oportunističtí levicoví intelektuálové. Utužení rodícího se normalizovaného Československa si vynucovalo i takovéto návraty ze záhrobí a znovuvzkříšení Gottwaldovy umrlé legendy pouze nasvědčuje, kam až byl "nový" režim schopen zajít. Výsledkem je více než dvouhodinová nuda bezobsažného plkání a dohadování; rovněž herecké výkony se pohybují na hranici vkusu (mimořádně špatná Zounarova poloha v titulní roli i strejcovské pojetí Zápotockého Adolfem Filipem) a jak nasvědčuje seznam obsazených, party se rozdávaly za odměnu těm nejvěrnějším. Závěrečný výrok, jež se skutečně dá označit za jeden z nejostudnějších, jaký kdy na naší politické scéně zazněl, je svým způsobem odpovědí těm, kteří toto zlo napomáhali sestrojit a v dalších letech činorodě udržovat při životě. Každé další slovo je pro tento paskvil nehospodárným plýtváním.(6.2.2012)
-
FilmFan24
odpad!Byla to hrůza!(17.9.2008)
-
wosho
Dobře odvedená propaganda.(17.8.2010)
-
Přemek
odpad!Já tento film zahlédl v přehlídce normalizačních filmů v Brně (2007, společně s Hrochem, Vítězným lidem, Člověkem, co není sám atd.). Opravdu otřesné. Opět - jako ve Vítězném lidu - namaskované hlavy, v případě Gottwalda ovšem aspoň trošku životnější. Slátanina je to dlouhá a barevná, člověk se nestačí divit, kdo všechno si v tom nezahrál. Na projekci jsme však asi viděl novou kopii z nesestříhaného negativu, takže jsme mohli vidět i sekvence s bouřícími se spisovateli "intelektuály, kteří nepřijali novou, bolševickou linii strany", rozuměj Marii Majerovou (Jiřina Petrovická), Josefa Horu (Ladislav Lakomý), Vítězslava Nezvala (Miroslav Částek); ta byla v kopii, která šla v sedmdesátých letech do kin, prostříhána; přeci jen, byli to národní umělci a proč tedy připomínat jejich prohřešky proti straně... - - Celý film je takový bezzubě hloupý, ale závěrečná scéna, v níž Kachlík nechá Gottwalda - Zounara ocitovat celý Gottwaldův první parlamentní projev ("My se opravdu jezdíme do Moskvy učit. My se tam jezdíme učit, jak vám zakroutit krky!") a prostřihnout do závěrečné happyendové hudby s tleskajícím proletářsky mladým partesem... - - z té jsem tedy nemohl hrůzou a hořkostí usnout. I proto tedy odpad.(11.5.2007)
-
ghatos
Scénář má dvě roviny. V první (pozitivní) je jakž takž normálně natočený vnitrostranický vývoj KSČ v roce 1929. Druhá (negativní) se pokouší glorifikovat Gottwalda i Zápotockého. Vtipné na tom je to, že soudruzi počítají s úplnou tupostí diváka. Nechtíc ukazují, jací byli ve skutečnosti bolševici uvnitř KSČ. Kouzlo nechtěného zde funguje skvěle. Kléma svými řečmi odpuzuje dokonale. Tohle by měli pouštět v TV, aby si lidi udělali obrázek o "charakterní" levici. Kdo se chce dostat až na konec snímku, musí se prokousat i příběhem starého a mladého Mráčka....to byli emoce :) ! Konec dobrý - všechno dobré. Kléma Vám ukáže, co ve skutečnosti chtěla KSČ. Její nástupkyně KSČM to bohužel nemůže říct na plnou hubu, ale názory má totožné. Jedinou její nevýhodou je absence SSSR.(13.2.2010)
-
Big Bear
Chtěl jsem to vidět. Hlavně proto, abych věděl a nebyl jedním z dalších co tyto snímky nejen neviděli, a kteří je rovnou bez zkušenosti odsuzují (on je v tom totiž rozdíl toho zážitku a poznání)... Tohle bylo skutečně velmi těžko stravitelené i pro jedince mého typu, kteří se specializují na normalizační a socialistické snímky. Většina děje se odehrává ve všemožných jednacích sálech, klubech či hospodách a hlavním tématem je probírání dalšího vývoje KSČ u nás pod vedením Klemeta Gottwalda. Autoři si se skutečnou rekonstrukcí této části naší historie hlavu věru nelámali a děj hladce osoustružili pro potřeby zvýraznění kultu Dementa - pardon - Klementa Gottwalda. Ten je zde znázorňován jako moudrý a bodrý chlap, jemuž jde jen o očištění strany a o dělnictvo. Hlavní role se zhostil ,,hoštický předseda JZD" Miroslav Zounar. V dílku se opatlalo větší množství našich herců z nichž nejvíce mne mrzela účast Viktora Preise coby intelektuála Leninské školy a pobočníka Klémy... Závěrečný projev Klementa Gottwalda v parlamentu, kde na námitku opozice ,,že si komunisté jezdí pro moudra a instrukce do Moskvy" hrdě odpovídá: Ano, my tam jezdíme abychom se naučili jak vám zlámat vaz" mnou skutečně otřásl ! Jen doufám, že se už nikdy nestane aby se do vedení naší země dostala podobná strana s podobným dementem. Nutno vidět pro výstrahu.(27.8.2011)
-
MartinX.
Tak, nebudeme si nic, soudruzi, nalhávat, film to zdařilý není. Ale správné stranické stanovisko, spousta kvalitních herců, které jsme získali pro naši věc a v neposlední řadě i virtuálně historické kvality snímku, zasluhují přidělení dvou čestných hvězdiček za snahu.(2.1.2008)
-
axiom
odpad!Bohužel jsem to v těch letech viděl. Fuj!!!(3.2.2007)
-
waits
odpad!Soudruh Kachlík, který se, jak eufemisticky píšou normalizační Filmové profily "mohl plně rozvinout až po konsolidaci v sedmesátých letech" v tomhle filmu "zachytil dramatický zápas za revoluční bolševickou orientaci KSČ v roce 1929, kde na jejím V. sjezdu zvítězilo nové progresívní gottwaldovské vedení." A stálo to za to. Zounar za roli dostal Cenu Václava Klimenta Klicpery a film dostal cenu Laceno d oro na festivalu avantgardních neorealistických filmů v Avelinu. No, a Kachlík, nositel vyznamenání Za vynikající práci, laureát státní ceny Klementa Gottwalda, zasloužilý umělec, funkcionář Svazu českých dramatických umělců a poslanec České národní rady se tímhle filmem postavil ještě víc čelem k masám, vstříc miru a tak podobně. A to je taky dobře. V. sjezd se sice v oněch letech probíral ve škole delší dobu než celá druhá světová válka, ale ono neškodí osvěžit si tuhle historickou epochu ještě ve volném čase na nějakém tom odborářském představení.(18.11.2010)
-
lizardking
odpad!Tento film se asi po červnu 2010 vrátí zase do televize. Protože ale končí vítězstvím hodného hocha Klemy, který zachrání Stranu od rozkladných živlů, pro případné zvědavé diváky jen řeknu, co se dělo v reálu po skončení děje. Hodný chlapec Klema se po různých peripetiích (19 let po těchto událostech)stal prezidentem. Moc si toho ale neužil. Jako těžký alkoholik byl permanentně mimo. Na mnohé věci už neměl vliv. Díval se, jak jsou zatýkáni, mučeni a popravováni jeho mnohaletí kamarádi, mezi nimi i Ruda, a nebylo asi v jeho silách aby tomu zabránil.Pokud nějakým nedopatřením trochu vystřízlivěl, hned se zas o to víc opil. Zemřel na následky chlastu a syfilisu.Klemův kamarád Ruda patřil k těm soudruhům, jimž osud umožnil vychutnat si režim, který spoluvytvářeli,zcela dokonale a poznat jej i z té druhé strany. V roce 1952 zemřel způsobem, který sám pomáhal připravovat druhým. Tonda váhal jen chvíli a přidal se na tu správnou stranu, tedy ke Klemovi, Rudovi a Juldovi. Po Klemově smrti se ocitl ve funkci prezidenta. Díky vysoké sociální inteligenci a okázalé skromnosti si udržel popularitu mezi prostým obyvatelstvem až do smrti a o jeho pravděpodobném podílu na justičních vraždách se moc nemluvilo. Jak dopadl Julda, víme, to je přece známý Doktor Horák z České sody.Jinak to byl známý playboy a donchuan. Napodiv se ale oženil se ženou tak ošklivou, že ani nelze popsat. Ve filmu Julek ho představuje další (pozdější) playboy a donchuan Filip Renč.(11.3.2008)
-
mrLotus
odpad!Fuj.Hnus!(18.3.2010)
-
Riker
Co je moc je příliš, tohle byl vážení soudruzi tento případ.(16.8.2010)
-
Marquis
Toporné výkony. Měli jsme tu už líp zahrané Gottwaldy. Přitom Zounar ho tak špatně neztvárnil. Ze série o Gottwaldech asi ze všech nejhorší.(13.12.2011)
-
Mishelen
odpad!Toto se ani hodnotit vlastně nedá, protože to není klasický film. Nehorázná propaganda komunistické strany. V roce 1929 se do čela KSČ dostává Klema Gottwald a z této partaje rázem udělá mašinérii stalinského typu. Naprosto čistá propaganda. Ovšem pro historiky, politology a sběrače všech kuriozit opravdu zajímavý kousek. Velmi trapná a naivní je postava Ant. Zápotockého v podání A. Filipa. Film mi tolik k smíchu nepřišel, když si představím co bolševizací strany vlastně správní soudruzi tehdy zamýšleli (stačí vidět posledních pár minut dlouhého monologu KG(B):-). Ale ruku na srdce, která strana by si nechtěla o sobě natočit takovýhle politický manifest. "My se do Moskvy jezdíme učit jak vám zakroutit krk!"(22.8.2011)
20%
Hodnocení uživatelů
- gouryellaodpad!
- Bartodpad!
-
Ej Hlemýžď
-
Zloděj kol
-
sportovec
- gudaulinodpad!
-
Fingon
-
AGAMENON
- Deimosodpad!
-
WANDRWALL
