Faustka

Písničky účinkujícím zpěvačkám typově sedly, ty pro ně byly dobře zvolené. A vystoupení Báry Hrzánové pro mě bylo milým překvapením, velmi procítěně a pěkně zazpívané. Ovšem výtku bych měla. Jak už tady zmiňuje uživatelka natykarb, šaty Denisy Nesvačilové by se hodily do zcela jiného pořadu, jako pocta slavné zpěvačce byl tento outfit opravdu nevhodně zvolen. Jinak vcelku příjemný vzpomínkový koncert na paní Hanku.

Hodně vznětlivé italské vztahové drama, vyhrocené scény mezi manželskými páry, milenci a přáteli jsou na denním pořádku. Emocemi nepolevujících sto třicet devět minut mě vtáhlo a neměla jsem problém ten divoký temperament party přátel ustát. Jsou tam vtipné scény, např, když chce podvedený Marco vzít na svou ženu zbraň a vyhrožuje, že zabije nevěrnou manželku, milence, co právě sedí u piana a nakonec i sebe. Po pár prášcích na uklidnění, které mu podá jeden z kámošů mu to alespoň na chvíli začne být jedno. I smutné momenty, bolestný konec nešťastného Paola zasáhl i mě. A nespokojený Alberto, který zjišťuje, že mu život v rodné Itálii nic nepřináší a posléze odletí do Brazílie. Je typické, že jsou lidé stále s něčím nespokojeni a pro každého ta vytoužená změna může znamenat něco jiného. Je to zvláštní, moje touha je právě Itálie.

Drama jako řemen, romantickou letní poetiku v tom nehledejte. Polská spisovatelka židovského původu Maria Linde žijící na italském venkově je nadmíru složitá osobnost, která své politické názory dává až příliš provokativně najevo. Vydávat sebevražedný bombový útok v Římě za projev umění a osobité vyjádření imigrantů je čiré šílenství. Vyzdvihovat a souhlasit se zabíjením nevinných s sebou nese následky jak pro ni, tak pro celou její rodinu. Zloba a rozhořčení sousedů a přátel je jen začátek. Zaujmou i záběry na toskánské město Volterra. V samém závěru uprostřed Piazza dei Priori hledí do dáli žena v kleci za ostnatým drátem, jako bolestné memento lidského útlaku. A souhlas, Frank Sinatra je hodně hustej.

Velmi sugestivní a smutné. Anthony Hopkins opět dokázal, že je pan herec. Něco podobného zažívám právě teď se svým tatínkem, který se nám v posledních měsících také začal vzdalovat, pečuji o něj jak dokážu nejlépe, ovšem je to náročné, hlavně po psychické stránce. Průběh a záludnost nemoci film vystihl dokonale.

Při scéně na benzínce s kouřícím pumpařem, který tak dlouho ostentativně dával najevo, že ženská za volant nepatří, až mu benzínka vybuchla pod líným zadkem, jsem o Elvíře prohlásila: „To je moje holka!“ Rázná, sebevědomá a s chlapama se nepáře. A umí skvěle vařit. Její večeře, to je magicky kulinářský i hororový zážitek.

Sněžné bratrstvo nemám s čím porovnat, protože původní film Přežít jsem neviděla. Což hodlám v nejbližších dnech napravit. Tvůrci z Uruguaye a Španělska spojili síly aby znovu oživili jednu velkou tragédii. Film má drsnou atmosféru a tváře přeživších jsou realisticky strádající, jen v jednotlivých postavách jsem měla trochu zmatek, jelikož si chlapci byli dost podobní. A až na pár výjimek nikdo nevyčníval z davu.

Arnold Schwarzenegger a Tim Roth možná chodili do stejného předporodního kurzu pro těhulky, ale určitě nepočali stejným způsobem. Zatímco Schwarzenegger se ve filmu Junior nechal oplodnit uměle v nemocnici, takříkajíc ze zkumavky, Roth to zvládnul v domácím prostředí v kuchyni a k „oplodnění“ mu posloužila trouba. Resurrection je těžká noční můra a svým psychologickým přesahem zhmotňuje v divákovi silné a intenzivní pocity. Hlavní hrdinky mi bylo líto. Max Klinger z MASH by na prekérní situaci Maggie použil svou hlášku: „Polovina rodiny mrtvá, druhá těhotná.“

A že se Vlastu Burianovi od huby skutečně prášilo. Tato osmdesát let stará komedie stále šlape naplno a vtipnými scénami jen srší. Ženské postavy sice nedostaly tolik prostoru, ovšem herečtí kolegové se tady doslova vyřádili. Kromě již zmíněného Buriana také Oldřich Nový, Jaroslav Marvan a nezapomenutelný Čeněk Šlégl jako hrabě Kocharowski, po jeho vstupu do už tak  zamotaného děje mi tekly slzy smíchu. Takhle jsem se už dlouho nenařechtala. „Tedy dobře, vyřízeno, k dennímu pořádku.“ 

Esence trapnosti a infantilních rádoby vtipů vyšroubovaná až do naprostého extrému ubohosti. Například Scary Movie scény z Exorcisty taky paroduje, ovšem vtipně a dalo se jim od srdce zasmát. U Bláznivého Leslie Nielsena jsem se střídavě nudila, nasírala nebo mě fackovala hanba. Jednu hvězdu dávám za odvahu Lindy Blair, že do takové slaboduché parodie vůbec vlezla. Měla to zapotřebí? Ne!

Krásný a romantický příběh se může zrodit i bez přítomnosti mužů. A je s podivem, ono to funguje. Céline Sciamma do snímku otiskla pečeť ženství. Portrét dívky v plamenech je film o ženách, jiné podobě lásky a o malířském umění. Kresby provázející děj byly úchvatné. A potěšilo mě obsazení Valerie Golino v roli matky, která prokázala, že není malých rolí. Něžný film, který je už svou podstatou vpravdě ženský.