Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (928)

plakát

Mute (2018) 

Je zvláštní, že ačkoliv dává Netflix tvůrcům poměrně volnou ruku, nikdy z jejich filmů nevyleze něco, co bych si chtěl pamatovat dýl než dvacet čtyři hodin. Duncan Jones si střihnul další sci-fi (ze světa Moonu… poněkud zbytečně) a místo realizace velkých vizí a snahy vykřesat z filmu maximum vidíme jenom napodobeninu Blade Runnera bez nosnýho příběhu s absencí scén, jež by vám utkvěly v hlavě (průběh vyšetřování je bez náboje a napětí… a trvá přes osmdesát minut, než začne trochu bavit). Postavy k tomu všemu jsou hodně nesympatický a krom Skarsgårda se všichni chovaj jak naprostí kreténi. Zklamal mě i Clint Mansell se svým soundtrackem. Je sice fajn, že ze světa srší určitá zvrácenost, že krví ani kurvama se nešetří, ale pokud je právě tohle ten důvod, proč dobří filmaři chodí k Netflixu, měli by zvážit, zda není lepší točit pro Hollywood v PG13 velký příběhy, spíš než točit nudu pro R-kovej rating. (zatím jedinej Fukunaga dokázal natočit pro Netflix naprosto komplexní filmovej zážitek se vším všudy). Seriály má Netflix parádní, ale filmy jim zatím moc nejdou – snad to prolomí Scorsese!

plakát

Případ Sloane (2016) 

Když se deset minut před koncem ocitnete metr před obrazovkou v tureckym sedu, začnete tleskat a řvát, víte, že je všechno v pořádku! Nejlepší slovní přestřelka mojí filmový historie a jedno z nejintenzivnějších a nejzajímavějších soudních dramat posledních dvou dekád, silně podpořeno soundtrackem Maxe Richtera a démonickým výkonem Jessicky Chastain!

plakát

Liga spravedlnosti (2017) odpad!

Takovej film, ve kterym nebaví destrukce, nebaví postavy, akce, humor, prostředí, soundtrack, efekty, příběh ani Batman, prostě není dobrej! Teprve tohle je průser, kterej úspěšně neguje veškerou snahu předchozích DC fláků působit jinak oproti Marvelu a degraduje tak nejen film coby umělecký médium, ale i samotný komiksy!

plakát

Coco (2017) 

Pixar zase zaválel a tentokrát odeslal diváka rovnou do světa mrtvých. Coco je neuvěřitelně zábavná a hravá komedie, která se ale některými svými prvky mnohdy na míle vzdaluje dětským ideálům a představám. Díky tomu se nejedná jen o pestrobarevnou rozhašteřenou blbinku pro nejmenší, ale i o film s poselstvím a přesahem pro dospělé. Svět duchů je vyobrazen neskutečně detailně, s funkčními zákonitostmi jeho existence a díky zasazení do Mexika ve svátek mrtvých nabývá až mýtických rozměrů. Film se sice nevyhne kýči a ždímání emocí, na to už jsem ovšem u Pixaru zvyklej, takže i když se mi tradičně nezamlouval soundtrack Michaela Giacchina a příběh není kdovíjak objevnej, zasluhuje Coco plnej počet!

plakát

Lesní rituál (2017) 

Skrze skvělou kameru, logicky plynoucí děj, výbornou režii a napínavej soundtrack se urodil jeden z největších děsů posledních let, kterýmu s radostí odpustim poněkud přehnaný finále a těch pět tomu prostě napálim, protože někde v hloubi duše vim, že dobrej horor zase nějakou dobu neuvidim! Rituál sice nepřináší nic novýho, všechny hororový postupy jsou v něm ale využívaný správně.

plakát

The Cloverfield Paradox (2018) 

Alien bez vetřelce, Interstellar bez alternativních realit, Sunshine bez sluníčka, Vesmírná Odysea bez monolitu. Chápete? God Particle aka Cloverfield Paradox nenabízí žádnou přidanou hodnotu a ani zdaleka nedosahuje svýho obrovskýho potenciálu. Sice se tady mísí celá řada zajímavých prvků (i z výše zmíněných filmů), z hlediska scénáře bez nápadu a režie bez vize je ale film utopenej v rutině ze škatulky filmů jako Life, Covenant nebo Event Horizont (všechny tři jsou lepší!). Do toho si připočtěte debilní postavy, absolutně nelogický momenty (ta oddělená živá ruka? WTF?!), stupidní soundtrack, kterej nejenže neutváří napětí, ale vyloženě bere filmu veškerou atmosféru a dostanete Béčko jako řemen, kde "snaha" o dobrej film je sprostý slovo! Takže ačkoliv to člověka v rámci žánru extra neurazí, fanouška universa Cloverfiled to přímo nasere. (Není divu, že to pod Netflixem vyšlo z čista jasna, bez trailerů a reklamní kampaně.)

plakát

Sněžná past (2018) odpad!

Spoilery! Braven se chce tvářit nejvíc dobře a seriózně, když vám ale náklaďák na následky píchnutí pneumatiky vybouchne, jde veškerá vážnost stranou. Scénář: Aby dodali tvůrci filmu drama, schovali zcela nesmyslně dceru hlavní postavy do auta, aby bylo koho zachraňovat. Ve finále ovšem ona zachraňuje je – vážně musel jet úplnou náhodou okolo sheriff? (scenáristická ubohost). Kamera: Ta nedává smysl a mate diváka (z útesu slítne čtyřkolka a cápek s ní, jenomže záběr z útesu pak jde napříč zálivem skoro na druhou stranu… teleobjektivem. Vypadá to, jak kdyby letěli padesát metrů do dáli). Survival: Zatímco cápek se rozbije o kámen, Mamoa letí dalších deset metrů mimo jenom proto, aby mohl dopadnou do vody a přižít, přičemž kdo bude žít a kdo umře víte už během úvodní titulkový sekvence… a to tam ani nikoho nevidíte! Konec: Každopádně Jason Mamoa a jeho lano rulez! Tenhle flák ani nelze brát jako oddechovku, když tam na vás co pět minut vybafne nelogičnost nebo režijní či scénáristická tupost. Přečtěte si komentář od Fugaziho, ten to shrnul dobře. Dodatek pro ricci.s: Uživatel ricci.s je vážně nemocnej, slaboduchej a hloupej člověk, jehož názory a narážky nelze brát vážně.

plakát

Půjčovna masa (2018) (seriál) 

Vysoká očekávání nebyla naplněna! Nebo jo? Jako tradičně upoutávky trochu klamou, takže ve výsledku divák nedostává epickou technicky dokonalou sci-fi, ale až překvapivě komorní a temnej příběh o hledání ztraceného lidství (Nesmrtelnost zjevně dělá z lidí idioty). Nuže ačkoliv se epických výjevů člověk dočká hned několikrát, není to vůbec o nich – a to je dobře! Hlavní housle hraje právě story, u který ale nesmíte přemýšlet příliš nahlas, protože důležitější než děj sám, je jeho vyznění (kam až necháme technologie zajít a jaký dopad to může mít na lidstvo?). Příběh je podpořen skvělým vizuálem, velkou dávkou brutality, slušným soundtrackem a výbornými efekty. Naopak selhává v bojových scénách na nože a pěsti, ve kterých nefunguje choreografie ani střih. Altered Carbon je ale každopádně poctivá seriálová řež, kterou můžete srovnávat se vším od Blade Runnura, Total Recallu přes Demolition Mana až po Ghost in the Shell, ale nikdy vám z toho nevyleze laciná kopie. Pro mě osobně hraje v prospěch i - v určitých momentech -podobnost s Bioshockem, u kterýho tajně doufám, že Netflix konečně najme Verbiskiho a nechá ho natočit seriál, na kterej nikdy nezapomenu! DODATEK: První dvě epizody jsem si dal znova a funguje to všechno mnohem líp, takže druhý zhlídnutí je povinností!

plakát

Zatracení (2017) (seriál) 

Pro fanoušky Peaky Blinders nutná povinnost, která ačkoliv ani z daleka tak nechytne, rozhodně skrze hutný násilí, slušný výkony, fajn soundtrack a dobrej vizuál nabídne víc než adekvátní náhradu v době čekání na další řadu – i když to ve výsledku tolik podobný není. Nenechte se odradit kritikou na „rottentomatoes“ a jděte do toho!

plakát

Hrdinové ohně (2017) 

Film začíná ve sto třináctý minutě a ve sto osmnáctý končí! Těch pět minut inferna je sice naprosto fenomenálních a strhujících, všechno co se stalo před tím a pak už je ale naprosto nicotná výplň, aby se z jedný krátký události dal natočit celovečerní film. Postavy jsou navíc sice uvěřitelný a dobře zahraný, ale z hlediska charakteru nenabídnou nic, kvůli čemu by se měl divák emočně vyčerpávat. Nuže ačkoliv událost to byla tragická, na poli sto třiceti minut ničím nezaujme a spíš unudí než strhne.