Soupalka

Opravdu dlouhé pohledy. Skutečně dostatek zpomalených záběrů. Naprosto nekonečná nuda.

Když si tady tak čtu různé komentáře, nemohu se zbavit pocitu, že negativní hodnocení jsou často jen velmi obecná a asi i nepodložená. Na seriály se dívám hlavně proto, abych si odpočinula anebo měla nějakou "kulisu" k práci. Nehledám hluboké severské rodinné drama, psychologickou sondu do postavy hledající samu sebe ani vysocerozpočtový akčňák. Nehledám ani standardní detektivní seriál typu komisař Moulin. Seriál jsem viděla celý a na treku po Kavkaze mne bavil natolik, že mne u něj přestávaly bolet nohy. Myslím si, že se hodně se naráží na určitou kulturní barieru, kdy je třeba si "zvyknout" a pak jen těžko lze pohledat v české či EU kontinentální produkci z té doby něco, co by se mu mohlo přiblížit. Tím nemám na mysli rozpočet nebo výpravu, ale především vyváženost - nepředvídatelnost scénáře moc dobré kriminálky (který ale přitom drží docela dobře pohromadě), konzistentní a kvalitní herecké výkony (a to Cansu Dere opravdu hodně nemusím), poměrně velký objem zivotni moudrosti a citátů (které ale v tomto seriálu na rozdíl od jiných vůbec neruší) atd. V neposlední řadě mi vyhovovala i všude přítomna připomínka toho, že mnohé vztahy prostě nelze přetrhat, ať se člověk snaží sebevic. Předem lituji seriál Karadayi, pokud bude někdy nadabován a promítnut v TV. Ezel je mnohem přístupnější "mezinárodnímu publiku", ale Karadayi bych ve srovnání hodnotila asi o půl hvězdy lépe.

Jen více takových filmů! Je až strašidelné, jak jsou reálné, když jsou dobře zahrané a přiměřeně minimalistické. V polovině 90 let, když jsem v té oblasti cca měsíc byla, mi přišlo smutné, jak už tak hroznou zimu tak nějak stupňuje vysoká nezaměstnanost a pragmatičnost místních obyvatel. Ten film ten pocit velmi dobře upřesnil a o pohnutkách jeho postav a reálnosti scenare bych se ani neodvážila polemizovat.

Dosti hutný a velmi zajímavý a turecký film. Souhlas s komentářem, že bez odpovídající znalosti reálií může být hůře pochopitelný a postoje postav pak také mohou působit až pateticky nebo postrádat určitou nejednoznačnost, kterou vídáme v obdobných filmech jiné produkce. Dala bych i 5 * ale film by unesl nějakou tu hudbu navíc a také, i když to určitě přispělo vybudování generačního kontrastu, ve scénáři mi nakonec připadala skoro zbytečná část zabývající se demencí hlavního hrdiny. Taky mne trochu překvapilo, že se do filmu jako tento nevešly nějaké verše nebo hlubší citace. Jsem opravdu zvědavá, na jaké téma budou Turci točit filmy, které budou porovnávat období cca 2000 a 2020. Resp. zda vůbec takové filmy budou vznikat a pokud ano, tak jestli v Turecku.

Velmi silný antický příběh, který, na rozdíl např. od Elektry, je i pro dnešní dobu stále dosti aktuální. Jeden z několika filmů, které mne velmi oslovily v mládí a dojem z nich nikdy nevyprchal ani při opakovaném shlédnutí. Na výkon Irene Papas nelze zapomenout.

Poměrně průměrný film s válečnou tématikou ve velmi slušném řemeslném zpracování. Scénář, kdy a) vojenská jednotka dlouhodobě vychovává malé dítě za války a b) velká část filmu se mne za každou cenu snaží připravit o balíček papírových kapesníků mi přišel přitaženy za vlasy.

První festivalový film, na který jsem šla s mým budoucím mužem a zjistili jsme společnou vášeň pro filmy. V rozhovoru jsme pak přišli na to, že dobře známe každý jiného bratra z jedné bosensko - srbské rodiny, která na Balkáně nepříjemně uvízla v tom zatraceném a nepochopitelném konfliktu. Myslela jsem, ze okolností projekce tehdy zásadně ovlivnily můj nazor a považovat film za jeden z nejlepších, co jsem kdy na festivalech viděla, je už nerelevantni. Nedávno jsem si film znovu pustila. I po 25 letech je ten film stejně skvělý a ve své neuzavřené časove smyčce stále hrůzný jako tenkrát, příběhy geniálně pospojovány v čase a se skvělým využitím náboženských i jinych kontrastů, které vymezují "Balkán".

Jen doplňující komentář od profesionálního veslaře - v té době používali odlišný tvar vesel než jsou použita ve filmu

Asi jedna z nejkrásnějších pohádek, co kdy byly natočeny. Ta chlupatá koňská kopyta na dlažbě chrámu jsou nezapomenutelná stejně jako nádherné exteriéry a představitelka hlavní role v nejlepší formě. Nezkazí to ani hudba, která k filmu úplně nesedí, ale zase jej dělá tak trochu jiný a méně pohádkový, což je asi dobře.

Když jsem film viděla poprvé v distribuci v Čechách, úplně mne ohromil. Od té doby jsme ale měli možnost potkat mnoho jiných výtvorů asijské kinematografie a dojem z filmu jaksi vyčichnul. Nicméně, komorní zpracování a především ty v téměř každém záběru jiné úžasné šaty u mne pořád drží vysoké score a dávám plný počet hvězd.