Kleopatra

Moc lásky a láska k moci. Filmové bakchanálie, které kromě 40 míčů taky stály hodně času, nervů a zdraví. Stoly se pod to vizuální krásou prohýbaly, ale že se člověk za ty čtyři hodiny žárlení a politikaření najedl, to nemohu říct.. Jinak Římský senát hrozný. Narval bych je do mišelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský. Docela by mě i zajímalo, jestli Marcus Antonius při bitvě u Actia velel ze své lodi s číší vína v ruce a nebo Richard Burton lil i z rekvizit.. (11.04.2023)

Přesně jak píše kleopatra, když se řekne "kleopatra" tak se mi vybaví neodolatelné uhrančivé oči Elizabeth Taylor... Z tohoto velkofilmu jsem nemohl spát už jako dítě a před nedávnem jsem si to mile rád zopakoval. Filmové zpracování tohoto přeslavného historického období je stále aktuální a jeho spíše konverzační tempo mi maximálně vyhovovuje. Velkolepá výprava a kostýmy stály za ty prachy a všechno to do sebe spolu s hlavními představiteli, hudbou a historií skvělé zapadá. Popravdě, ledasco asi bylo jinak, ale to je čistě věc názoru, dochovaných pramenů je poskrovnu a mnohé se od sebe líší. Snímek neztrácí nic ze svého půvabu a má co nabídnout i současnému divákovi lačnému po 3D. Jen samotný příjezd Kleopatry do Říma je fenomenální a ve filmových dějinách nemá konkurenci. Jednou bych si chtěl s velkou chutí tento filmový klenot prožít v kině na velkém plátně a v jeho plné stopáži. (24.03.2011)

Mnohými kritizovaná, ale podle mého názoru rozhodně kvalitní a zajímavá verze příběhu Kleopatry a Julia Caesara. Elizabeth Taylorová a Richard Burton jsou ve svých rolích přesní, jediné co bych filmu vytkl, je přílišná roztahanost a rozvláčnost děje (a když tady čtu, že director's cut má přes 5 hodin, jímá mě hrůza). (25.07.2002)

Kleopatru jsem poprvé viděl před nějakými 30 lety a už tehdy mi přišla, řekněme, jako mramorový pomníček určité éry kinematografie, kdy je možné obdivovat se velkolepé výpravě, monumentalitě davových scén, kráse žen a chlapskému vzhledu mužských postav. Jen mi přitom scházel pocit prožitku, reality, skutečného života. Připadal jsem si trochu jako v muzeu. V nedávno natočeném seriálu Řím jsem měl pocit skutečného dotyku s živou historií, stal jsem se na chvíli součástí antického světa a spoluprožíval příběhy svých hrdinů. Tady mám dojem, že koukám na Taylorovou v historické róbě, ne na egyptskou královnu. Taylorová jako herečka, to je pro mě např. hrdinka z Kočky na rozpálené plechové střeše, zatímco ve své nejslavnější filmové roli je jen za celebritu filmového plátna... Celkový dojem: 45 %. Ne že by Kleopatra neměla co nabídnout, ale nějak se s její nabídkou míjím. (09.10.2013)

Tuto filmovou verzi velkého Kleopatřina životního příběhu, do nějž vstoupili i velcí Římané prvního a druhého triumvirátu na sklonku existence republikánské periody římských dějin, je nutno chápat jako poměrně solidní odraz věcného zpracování líčení pohnutého Kleopatřina života v klasické antické literatuře. Balancování mezi kasovním trhákem a pokusem o historickou věrnost i snahou odvést své hollywoodské představě o velkofilmu a přitažlivé, peněžně zajímavé podívané dopadlo nad očekávání dobře. Herecké výkony, velkolepá výprava, která neznenásilňuje tehdy známou dostupnou historickou skutečnost, to všechno mluví ve prospěch tohoto dnes již klasického díla. Pohlížíme-li na něj jako na výtvor své doby rozvoje žánru hraného filmu v širším celku národní i světové kinematografie, odpadne řada dalších možných výhrad a naopak přibude nadčasových kladů. I stáří má svůj půvab a lesk, zvláště, když má tak mladé a sličné tváře např. jako Elisabeth Taylorová nebo Richar Burton. (17.03.2008)