coulismoulis

Jak to ten SRK dela, jen nastoupi do vlaku (navic spatnym smerem) a uz se prizeni do mafianske familije. Proste talent, no. A taky docela zabavna napodobenina jizanske masaly, okorenena (nebo teda spis odkorenena) pro severske publikum. Uspech i na jihu pricitam tomu, ze byli vsichni zvedavi na to, jak moc lolezni SRK pokousejici se hrdinovat v jizanskem stylu bude. Dost, ale zase kdyz bude na rodinne kydlicky vyrabet laddoo, tak se tam asi neztrati;)

Indicka specialita, pokracovani, ktere nema az na nazev absolutne nic spolecneho s predchozim dilem. A vetsinou ani kvalitou, jako tady.

Netusim, proc ma Salman potrebu natacet jeste specialni Simple Jack filmy, kdyz stejnym stylem hraje vetsinu svych roli (cestnych vyjimek neni veru mnoho). Tohle nemuze zachranit ani Kouzelnik… Nicmene India China bhai bhai, to jeste uzraje;)

Dokonaly to sice uplne neni, na obvyklych reziserovych monolozich/overvoicech by se dalo lecos zkratit a ty pokusy o zadumcivou poezii jsou ponekud lolezni, ale jinak prekvapive dobra hommage Poeovi v modernim kabate a zaroven vcelku sziravy a trefny socialni komentar v mnoha smerech. Postav, ktere by byly aspon mensi hovada, mnoho neni, nejlip z toho vychazi asi Juno, te nakonec muze clovek i opodstatnene fandit. (A Auggie, ale to je hlavne expozicni postava, byt rozhodne ne jednorozmerna.) 99% rodiny jsou monstra dosahujici uctyhodnych rozmeru, ale zaroven otvirajicich otazku, za co z toho vdeci sobe samotnym, za co rodinnym dispozicim a za co vlivu rozhodnuti taticka a teticky. Smrtici kombinace neomezenych prostredku, zraloci socialni sfery bez spetky empatie a nulove odpovednosti je determinujici dost, oba doyenove rodu ale byli/y stejna monstra uz pred svou trojkou se Smrti, jen na mensim pisecku. V tomhle kontextu velmi cenim i to, ze narativ nejdriv zdanlive hraje do karet obvyklemu patriarchalnimu pohledu a la chudak  muz vlaceny tou bezcitnou mrchou, aby vam nakonec dal jasne najevo, ze vetsi svine z tech dvou je on, ktery bez vahani pri prvni prilezitosti obetuje vlastni rodinu i miliony neznamych lidi a jeste si pak cely pribeh stavi drze vlastni pomnik z okazale, ale falesne litosti. Stejne tak cenim nejen mnozstvi queer postav, ale predevsim to, ze je to pro jejich charakter a motivaci i pro dej samotny brano na absolutne face value bazi, very based pristup. Jak jsem se s reziserovym gangem musela nejdriv trochu szit, nez mi sednul, tak tady se ta investice fakt vyplatila, sednou sem vsichni bajecne, vcetne nove prichozich matadoru McDonnell a Greenwooda. Pokud by to byl vazne Flanaganuv posledni pocin v tomhle zanru, tak za me skoda, ale asi chapu, je zrejme, ze to cele tocil jako svuj magnum opus. Kazdopadne jsem zvedava na to, co udela priste, rozjety je slusne.

Jednotlive napady a more dobrych vtipu a presne vypointovanych komickych situaci je super, ale jako celek to trochu drhlo. Kritika patriarchatu a korporatni zvule je zjevna a byt jednoducha, miri vcelku do cerneho - pak mi ale neni jasne, proc minimalne ta druha cast vysumela zcela do ztracena, kdyz se sbor Mattelaku promenil vlastne v laskave, byt popletene, strycky flashujici moto My nic, to vsechno poptavka. Vpravde to neni az prekvapive vzhledem k tomu, kdo cely film plati. Mozna jde teda vlastne o sofistikovane caveat o tom, ze kritika powers to be by s nimi veru nemela lezet ve spolecne posteli. A propos ten patriarchat, je trochu smutne, ze nejlepsi hlasky a nejzajimavejsi vyvoj dostal zase ten Ken.

Snovy free raus sedmdesatych let plny sebestrednych hvezd oproti studene konzervativni sprse let osmdesatych, kde uz ani ty hvezdy svitit moc nemuzou nebo nechteji. Krasne podano, hodne vynika  McGregor, ale ani ostatni nezustavaji pozadu, Toni Colette jako vzdy bomba. Bowiemu budiz odmenou to, jak tu dopadl jeho fiktivni obraz v tech osmdesatkach ;)

Desaiova klasika plna jeho signature prvku, ale zaroven asi i jeden z jeho nejcelistvejsich a aspon pro me nejzabavnejsich filmu. Ma to proste stavu a spad, super postavy a velice kvalitni smrtici jamu v padouchove lairu, Shabanu a Neetu jako duo zavedenych zlodejek, v tehle letech necekane energickeho Shammiho, dilema, jestli je perspektivnejsi kariera v gangu nebo u policie (dneska uz by to tak vpravde asi nevyznelo, kdyz je to totez;), uroven socialnich sluzeb v Hindustanu, kterou uz asi dneska tak vysoko nenajdete, no proste nevahejte. Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina.

Tak trochu mi přijde, že poselství uniklo mezi prsty. Sledujeme pozéra non plus ultra, jehož jediná umělecká schopnost spočívá v přivlastňování nápadů svého týmu. Tým odejde a zbyde k prodeji už jen jméno. Herecky jde o velmi jemnou práci  McGregora – Halston je příšerný kokot, také ale vidíme, že uvnitř těm svým povídačkám o velikášství chce opravdu věřit, moc si přeje, aby to byla pravda a lidé ho doceňovali. Jakmile se tato tragédie skladatele Foltýna dohrcá ke konci, autoři jako by nevěděli co s tím. Udělat z něj chudáka nebo nechat kritiku na diváctvu? Halston se prošňupal a prošoustal až ke spokojenému konci, konzervativní média ho uznala za skvělého umělce. Opravdu tedy stačí sebestředná póza bez obsahu a svět si sedne na zadek?

Jakýsi pokus na diváctvu, co se stane, když se nedodá žádný děj, jen přepepřené emoce. Po pravdě - leze to na nervy. Místy má člověk chuť bušit hlavou do stolu, prosí v duchu Anushku, aby si ten zatracenej prsten už někde koupila a byl pokoj. Praha jako bahnitá stoka Ruské mafie, naopak Punjáb coby ráj prostého života, to už jsou jen takové perličky na nestravitelném dortu emočního kolotoče. Kdyby v tom nehráli SRK s Anushkou, asi by to nešlo dokoukat. Ale naštěstí se v tom vyskytují a tak svou přítomností zvedají míru snesitelnosti na slušný průměr. Je velká škoda, že postava SRK nezůstala oním ubohým loserem o něco déle. Těch zhruba 10 minut (, kdy byl hrubě vyfakován i českou buchtou z pavlače) stálo za to. Sestry Nooranovy se hlasy dotýkají nebes, chtělo by to víc jejich songů.

Zhruba hodinu spolu sedí Alia a SRK v jedné místnosti, povídají si a je to příjemné. Ona řeší hluboce zakořeněný pocit viny / křivdy, on jí radí jak z toho ven. Zároveň má sám v životě problémů nasráno habaděj, což se odkrývá v náznacích, ale o to je to divácky zajímavější. Bohužel okolo je celkem nudná omáčka rodinných vztahů a (mně občas) nepochopitelných jednání. Oceňuji, že postava Alii je samostatná mladá žena s náročným povoláním a volným životním stylem. Ani psychologovy rady nejsou žádné patriarchální kecy. To je fajn. V omáčce okolo se ale vyskytuje spousta nudných až otravných postav, které narušují jinak milé (byť v jádru celkem primitivní) povídání. _____ Plný počet hvězd tentokrát spíš za snahu (, která se ale přece taky počítá, no ne?! 😊)