Azurovydrak

Trochu mě štve, že namísto ponoření do hlavní zápletky a přípravě vyvrcholení, ke kterému by se mělo schylovat, se předposlední díl věnuje načínání nových dějových linek, které viditelně nikam nevedou a nemají šanci se smysluplně uzavřít v posledním dílu. Zbytečné odbočky, které akorát odvádějí pozornost a v podstatě ani nic nepřinášejí.

Není to dokonalý díl, ale tu kritiku tady si nezaslouží. Horská výprava sice působí jako vsuvka bez pointy, ale plně to vynahrazuje badass Ada, která stále neztratila svoji pověstnou jiskru. Konec je řádně tragický a kajícího se Tommyho zřejmě k mému smutku hodí zpět do módu chladné zuřivosti, což mi ze strany tvůrců přijde jako dost zbytečný krok. V poslední řadě, která má být pomyslným rozloučením, nechat s velkou pompou zemřít dítě, jen abyste uštědřili další ránu už tak zlomenému člověku, mi přijde zcela zbytečné

Rodina Shelbyů nám tedy povážlivě řídně, tím spíš ale vynikají dříve opomíjená esa. Tommy si nechal off-screen narůst obří koule a stírá nám tu Michaela do ručníku jako ejakulát. Jestli k dosažení takového chadství stačí vyřadit whiskey z životosprávy, tak jsem od zítřka abstinentem :d

"Look down on earth and see the seeds you have sown." Pátá řada si zatím nemilosrdně bere na paškál psychiku a přetrhává jakékoliv sympatie, které mohl divák k postavám cítit. Arthurovi se vrací záchvaty zuřivosti a stává se z něj lidská troska. Michael se vykresluje jako ctižádostivý zrádce. Tommy začíná být chronicky paranoidní intrikátor, který dvakrát přežil vlastní smrt a hrůzyplně se to na něm podepsalo. I když z Francie ho vymanila láska Grace, po jejím skonu se čím dál více propadá do nicoty a stává se pouhým stínem muže, kterým býval. Depresivní atmosféra se prožírá všemi zákoutími seriálu a vyštípává i ty ojedinělé záblesky radosti a štěstí, které opatrně servírovaly první dvě řady. Někdy si říkám, že pro dobro všech měl Tommy zemřít po Derby tak, jak to osud chtěl. Jelikož tohle už je jen o sledování nekončícího trápení člověka, který nemůže dál. 85%

Neuspokojivé finále. Nevadí mi, když se hrdinův plán pokazí, ale zazdít jakékoliv vysvětlení, useknout děj ve 3 minutách, jen tak mimochodem odstřelit pár postav a u toho ledabyle vyhodit cliffhanger na pokračování, to není něco, co bych od Blinderů čekal. Poprvé, co mám po konci řady v puse určitou pachuť

Ukázkový příklad toho, že nepotřebujete velkolepé zvraty a přestřelky, abyste vybudovali skvělý díl. Většinu tvoří dialogy, ale v neskutečně hutné atmosféře, že by se dala krájet. Ústřední lotras se stále naplno nevybarvil, což je příjemnou změnou. Večírek s baletem byl krásný sám o sobě a navíc mě i (snad) zbavil jedné blonďaté nány. Přesto kraluje scéna, kde Tommy překousne svoji hrdost a svěří se Adě, že sakra není v pořádku. Třeba ještě není pozdě...

"It's in our gypsy blood. We live somewhere between life and death, waiting to move on. And in the end we accept it. We shake hands with devils, and we walk past them." Čtvrtá řada navazuje na depresivní třetí a pokračuje v prohlubování Tommyho zoufalství a jeho sestupu do spárů temnoty. Zároveň se jí však povede vytáhnout pár es z rukávu (Aidan Gillen rulez) a navrch dodá příjemný, hořkosladký konec. Jen by to už chtělo nějakou osudovou ženu. Ada to sama vše utáhnout nemůže. 90%

Tak sudé řady nám umějí zahýbat se koncovkou a nic jim není svaté. Ani už tak nalomená srdce diváků, která by sotva snesla ztrátu dalšího z Shelbyovic bratrů :D Co musím pochválit, tak je výborné atmosféricky natočený boxerský zápas a pak úplný závěr, který si tentokrát dává na čas a více prokresluje Tommyho duševní stav. Tón je poněkud melancholický, přesto se rozhodně končí na veselejší notě než jak tato série začínala.

Úvodní přestřelka byla zajímavá, než došla do bodu, kdy se dva gangsteři nedokáží navzájem trefit na vzdálenost 5 metrů, a na jejímž konci jindy neúprosný Tommy nezastřelí bezbranného Lucu, protože by to asi nebylo fér. Nejspíš se chce dívat, jak mu zemře další člen rodiny. Ital sám měl taky nejmíň 3 příležitosti, ale raději se rozhodl plamenně rozdávat pokyny a vyčkat, než se jeho sok schová za barel, než po něm začne pálit. No prostě prča. Zbytek se vleče v rytmu svádění feministky, která se u mě, i přes opětovnou značnou snahu scenáristů, řadí v Thomasově harému na bezkonkurenčně poslední místo, a rozmarného zatýkání jediné osoby, která je k němu hodná, protože přeci "why not". Achjo

Jeden z nejslabších dílů, kde se fakticky nic neděje. Linda se sice pomalu přestává chovat jako macecha, ale pořád je jí věnováno přespříliš prostoru. Komufeministka je i přes zřejmou snahu o soucit diváka stále otravná a co se týče Polly, pro její dobro doufám, že blafuje. Bohudík za Adu, která jediná zachraňuje čest něžného pohlaví Shelbyů