Dokážu si představit dokument, který rekonstruuje průběh skutečných bitev a s využitím možností 3D animace to dělá věcně, vkusně a přehledně. Dokážu si představit dokument, který umí mixovat výpovědi jednotlivých vojáků s autentickými záběry, počítačovou animaci a dostupné informační zdroje tak zručně, že si člověk připadá skoro jakoby se bitvy zúčastnil. Dokážu si taky představit dokument, který podává informace v souvislé a logické sekvenci a jehož tvůrci chápou význam slov "postup", "příčina" a "následek". Největší tankové bitvy ale takovým dokumentem rozhodně nejsou. Bohužel.
Kam se hrabou se svým Inception, pane Nolan! Jednozančně jeden z mála bijáků, jehož kvalita se dá ocenit až zpětně... Právě pro "půvab" čehosi nehmatatelného, co člověka zasáhne tím víc, čím míň je na to připraven. Tenhle film zároveň slouží jako odpověď na otázku, zda může být vtipná komedie, ve které se neděje zholanic vtipného, ba dokonce, ve které se neděje takřka vůbec nic. Osobně Buňuelovy Buržousty oceňuju pro nenápadný nástup absurdity, která se do příběhu vluzuje tak rafinovaně a skrytě, že jí divák v prvních třiceti minutách vnímá jako něco dokonale přirozeného. S přibývající stopáží ale začne "přituhovat", abychom na konci zjistili, že ... Promiňte, nevím, co jsem psal. Zrovna se tak přihodilo, že jdu polem. Nenápadně...
Kdyby se pohádkový král ptal chytré horákyně Co je na světě nejtrapnější, nemusela by už říkat: "Když se někdo absolutně netalentovaný, zato však náležitě arogantní, pokouší dělat něco, na co nemá ani základní vlohy. Přičemž si ještě myslí, že je bůhvíjak vtipnej." Teď už by to mohla pojmenovat jedním souhrnným slovem: menZone. (...) Jacísi dva nepodaření a navrch nesympatičtí vohrňdírové "Štófy Mengele a Ludvík Vaculík" provází pořadem, kterej se snaží svézt na machistickém "humoru" z časopisů jako Maxim nebo Esquire. Jenže tak nějak se při tom zapomnělo, že když se chci svízt na něčí vlně, tak musím aspoň maličko umět surfovat. Což teda kluci fakt neuměj. Kdybych měl upravit Oficiálni text distributora, bylo by to: menZONE neradí, neinformuje, nebaví, nešokuje... nudí. A to tak, že do mrtě trapně.
Ó, Troško, ty bestie pekelná, proč trýzníš naše duše?! Po celkem koukatelné "Nejkrásnější hádance" následuje propad zpátky až na okraj odpadní jámy. V "Čertově nevěstce" těžko hledat nějaké chytré nebo vtipné momenty, všechno je to uřvané, afektované, imbecilní a křečovité. Největší kámen úrazu ale představují naprosto nehoránzný superstupidně megakreténský dialogy. Až na Františka Němce (*hvězdička) žádný z herců nehraje, nýbrž pouze zdatně recituje. Jenže kdyby aspoň bylo co recitovat. Tyhle bláboly někdo vytlačil v sedě na míse a rozmazal po papíře. Pak navrch napsali, že je to scénář a "hurrrá, jdem točit!" Dívat se hodinu a půl do senkruvny vyjde tentokrát nastejno.
Hanna Montana skřížená s Matrixem: aneb obsahově prázdná vizuální žranice, na níž je nezábavnější páně režisérův pohled na Evorpu. Arábie je zem přátelských lidí a sluncem zalité místo, zatímco Evropa je hnusný, zpustošený a zákeřný kontinent plný špíny, obývaný pouze pankáči, perverzáky, fašouny, prdlými babkami a umaštenými bývalými klauny. Jo, a jestli se někde dělají pokusy na lidech, tak je to samosebou v Polsku. Kde jinde taky? Prostě normálka. Dvě hvězdy za zdařilou romantizující část příběhu, která je v určitých momentech téměř geniální. Zbytek je ale ubohá špiónská nuda plná nefunkčních rvaček a zvrzaných přestřelek, navrch s hóóódně pitomým závěrem. 40% s osobní poznámkou, že psychoidní zabijácké holčičky můžu jenom v trojobalu NHP. Nadsázka, Humor, Přehánění.
"Putooooouuuáááááá-ouuuuooooouuuááááááá!" Bruce Lee i se zavřenou pusou kdáká jako když autbus plnej řvoucích opic, řízenej vyjícím vlkem, vjede do slepičího hejna. Voják prohozený dřevěnou stěnou za sebou nechá vyřezaný obrys, jaký bychom čekali od génia Wilieho E. Coyota. Velký Šéf háže ptačí klec na strom stejně jako Mrazík jinovatku. Naštěstí mu však Bruce Lee v závěru provede filipínskou operaci a odejme mu superschopnost pouštět film pozpátku. ... Suma sumárum: goteska jak cep, kterou se vyplatí sledovat hlavně kvůli velepohořím filmařskýho kreténismu.
Bruce Campbell nemá na výběr. Buď porazí vražedné čínské strašidlo (které je shodou okolností taky bohem Tofu) nebo pojede do Bulharska natáčet Emzáka 2 a Emzáka 3. Je tu totiž stále šance, že bude-li čelit ranám osudu jako pravý muž, změní se jeho život k lepšímu a nebude už muset chlastat ze psí misky.... (...) No jo, někdy mi ke štěstí stačí málo. Například když se odbrourám jedním vtipem a pak už se směju všemu, bez ohledu na to, jak moc je to vlastně k popukání. Ano, přehodnocuju, ale tentokrát s vědomím, že si to Brůs zasloužil pro způsob, jakým si dělá srandu sám ze sebe i z celý svý "zářný" kariéry.
"Teď už nás nikdo nezastaví!" - jsou poslední slova hrdinky Lyry, když odplouvá do záře zapadajícího slunce. Podle všech filmových pravidel jde o větu, která se zásadně nemá říkat, pokud A) jste filmový zlosyn B) jste bankovní lupič na útěku do Mexika nebo C) Jste hrdina plánované série, která nemá podepsané smlouvy na další pokračování.
Věřím tomu, že Vertigo šokovalo diváka své doby. Ale z dnešního pohledu může (na rozdíl od podstatné části Hitchcockových trháků) působit maličko uondaně. A přizejme si, že i předvídatelně. Navíc James Stewart v roce 58 už nebyl z nejmladších a jeho "neodolatelného milovníka" jsem mu zkrátka tak nějak nepapal. I přes všechny výhrady jde ale o biják, který čas od času stojí za zkouknutí. Pokud není člověk zrovna utahanej, tak možná do závěrečných titulků oka nezamhouří :)
Brilantní a vtipné dialogy a zároveň napětí stupňované až do té nejúnosnější meze. To jsou devizy možná nejlepšího Hitchcockova nářezu. Filmu, kterej ani po osmapadesáti letech nenudí, ba dokonce by mohl školit mnohé současné thrillery ve způsobu vyprávění a naprosto geniální gradaci.
... Jo vona to měla bejt komedie? A já si, hlupák, celou dobu myslel, že jde o strašně špatný televizní Béčko. Neřekuli přímo učebnicovou ukázku, jak vypadá režijně nezvládnutej film. Myslel jsem si, že Hal Hartley elementárně nezládá práci s hercem, střih a dějovou skladbu, natož pak aby dokázal natočit funkční přestřelku nebo jednoduše jakoukoli akci. Že je to celý po technický stránce úplně hrozitánsky odfláklý a natočený asi za dva platy východoněmecký hajzlbáby. Že nás filmaři v rámci úspor očůravají "univerzálními" interiéry, ačkoli se nás snaží přesvědčit, že jsme zrovna v Paříži nebo v Turecku. ... No, ale jestli teda mělo jít o "Parodii na dobrej film", tak uznávám, že se povedla na jedničku. Akorát jsem se ňák zapomněl smát.
Cituji z obsahu: "...Po návratu do České republiky se Jakubovi podařilo prosadit vlastní pořady o rybaření..." (...) No ano, samozřejmě. Takhle to v České Televizi opravdu chodí. Přijdete tam, nikdo vás nezná, zaklepete na dveře a řeknete: "Dobrý den, já jsem Jarda Kocmrda a chtěl bych u vás dělat pořad o sportovním rybaření." Tu rázem Kavčí Hory jásají, celá tvůrčí skupina poskakuje radostně po stolech, ze stropu padá déšť růžových lístků a za oknem vybuchujou ohňostroje. Programový ředitel vám potřese pravicí, pak vás obejme, zamáčkne slzu v oku a s dojetím hlesne: "Už na vás čekáme." ... Prostě normálka.
Dát tomuhle jednu hvědičku můžou jen úplní tupci, kteří nic nechápou a nemají ponětí, o čem je život. Pocítit pravou podstatu téhle nezměrné krásy ve všech jejích rozměrech může jenom hloubavý a citlivý člověk. Ne nějakej debil, co se dívá na Ramba a je z toho celej morkej, jak Stalone střílí z kulometu. Protože tohle je tak krásný a citlivý film. Úplná nádhera. Cítím se tak intektuálně a emočně obohacen! Ach!
"Jéééžíííš... Koho tou rozklepanou pseudodokumentární handkou chcete ještě dneska překvapit, co?" hořekoval jsem těžce nad úvodem Trolljegerena. A najednou se zničehonic přistihnu, že se divím, jak moc jsem překvapenej. Lovec trolů je naprosto brilantní černá komedie, která umným způsobem mixuje motivy ze Záhady Blair Witch a Mužů v černém. S jediným rozdílem, že v Americe mají na potírání paranormálního ksindlu vysokorozpočtovou tisícihlavou organiazci... A v Norsku to halt zvládne jeden chlápek.
Film, který se v podstatě nedá hodnotit jako komedie... A v tom je právě ta zvláštnost. Elektra Luxx je bývalá pornstar, kterou život smýká sérií událostí "jakoby vystřižených" ze situační krejzyny. A my zjišťujeme, že ty situace v reálu najednou nejsou vůbec vtipné. V týhle rovině to k vylouzení smutnýho úsměvu funguje skvěle. Jenže ono to celé občas tak nějak vypadne z role a v momentě, kdy se Gutierrez pokouší být "konvenčně" vtipnej, začne paradoxně poněkud nudit. A to už vůbec nepočítám přehšel zbytečností a samoúčelnejch what-the-fuckozit, kterejma je tenhle film opravdu přeplněnej. Přestože se to navíc v závěru snaží tvářit skoro až symbolisticky, osobně bych v tomhle konkrétním filmu žádné hlubší poselství nehledal. Možná tam je, ale pan režisér ve mě neprobudil dostatečnou touhu nad tím myslet.
Tak jsem asi koukal na jinej fim. Já totiž viděl "Great White Hype" jako výbornou a odsejpající satiricko-kritckou komedii. Komedii, která není založená na klasické prvoplánové rovině humoru, ale spíš na mrazivým pocitu, že všechny ty příšerný události, prezentovaný jakoby "v nadsázce", se ve sportovní branži dějou dnes a denně. Jo...Pěkná ukázka, jak si sportovní multimagnáti vynucujou na svazech změny pravidel, jak vypadá podepisování nesrozumitelnejch a naprosto nevypověditelnejch smluv, a hlavně, že není vůbec důležitý, jak je ten kterej borec nebo tým dobrej. Důležitá je pouze sledovanost. A právě na tomhle nezvratným faktu rozehrává intrikán Fred Sultan svou hru. Přišel na to, že už nikoho neberou dva boxující černosti v bitvě o titul těžký váhy. A proto se rozhodl podpořit televizní ratingy "starým dobrým" rasismem. A co uděláme, když nenajdeme vhodnýho soupeře pro našeho černýho šampióna? Vyrobíme si ho sami. Pak už stačí jenom pěkně mediálně za-hajpovat ... Nu a netrvá dlouho aby i členové naší vlastní stáje začali věřit, že ta naprostá nula, kterou jsme před tejdnem vyhrabali v kanále, "Irčan" Terry Conklin má šanci na výhru. "Tak co, milí diváci?" ptají se filmaři s úšklebkem. Kdopak asi vyhraje? Co myslíte?
Klasický zástupce independentního pseudointelektualismu, který byl natočen s hvězdným obsazením jenom proto, že produkce již od počátku slyšela vzdálené cinkání cen a potlesk kritiky. Jeden z mnoha chladných kalkulů na téma "láska a porozumění" bohužel nenabízí nic než velmi laciné proklamace a ubohé zjednodušování. Příběh na prd. Dialogy na prd. Herci hrajou na prd a to rovnou dvojitej. No, nic. Hlavně, že se po tomhle filmu budeme zas všichni mít o fous víc rádi.
Velice dobře zpracovaný dokument, obsahuje rozsáhle mapované politicko-společenské pozadí a poměrně promyšleným způsobem prezentuje problém kolaborace v jejím počátku, průběhu i v následcích. Zajímavé je otevření problematiky katolické círve, jejíž postoj byl v určitých momentech víc než kontroverzní - Například přímá provázanost chorvatských vrahounů Ustašovců s tamním klérem a židovské zlato, které shodou okolností skončilo ve vatikánských trezorech. "Oops! Jak se nám to sem jenom dostalo?"
Prosím vyplňte následující dotazník hůlkovým písmem: Jméno: Conan --- Příjemní: Conan (to sem asi napsal špadně předtim?) --- Rodné: Rodné CO? --- Místo a datum narození: Cymerye, někdy v zymně --- Nejvyšší dosažené vzdělání a specializace: Střední odborné učiliště vodohospodářské, specializace Točení kolem --- Předchozí zaměstnavatel: Na volné noze --- Zvláštní dovednosti: Boření Civilizací. Prznění Panen. Smylění. A znám tajemztví Olec Oecl Ocely --- Popište několika slovy, proč se chcte stát členem Hadího kultu: Protože se schcy setkat ze soudcem Tulzou. Protože ho zbožňuju jak umí střílet hadama a chtěl bych mu za to strašně poděkovat. --- Datum a podpis: CONAN. --- Děkujeme vám za váš čas. Vyplněný formulář laskavě odevzdejte autorizovaným bratrům v Mountain of Doom nebo na kterékoli pobočce Hadího kultu. Thulsova kancelář se vaší žádosti bude věnovat co nejdříve. S upřímnými pozdravy Thulsa Věčný, Thulsa Nesmrtelný. TO SE EŠČE UVIĎÝ!
Pan Eastwood je dobrý stavitel. Gran Torinem si totiž zbudoval nesmrtelnej pomník jako "nežlučovitější drsnodědek na světě". Víc psát nebudu. Mezi 2015 komentářema (který odmítám procházet) to všechno už někdo určitě napsal za mě.
Komedie, ze které je bohužel kick-assózní jenom její název. Kdy už si konečně někdo uvědomí, že když se film jemnuje "Zabijáci lesbických upírek", tak nemůže bejt bez koz, bez krve a bez vtipu. Distribuce na křivce humoru je u zabijáků následující: 2 opravdu vtipné scény vs záplava průměrně trapnejch a nedotaženejch blbin až k několika neskutečně křečovitejm pa-vtipům (za všechny: Dildův meč). Místo očekávané příjemné ptákoviny jsou Zabijáci prostě jen takové plácnutí do vody, které si nezaslouží prakticky žádnou pozornost.
Drsná matlanice odehrávající se kolem jednoho záhadnýho karavanu v poušti. V té samé poušti, ve které o pár kilásků dál usrkává svůj ledovej koktejl ze zavařovací sklenice opilec Budd ... a ještě dál, za mlhou, že by se dala krájet, stojí upírská hospoda Titty Twister. Bitch Slap je zkátka a jednoduše zábavnej brak založenej na Tarantinovský poetice. Absenci mistrovskejch dialogů supluje třema prsatejma tornádama a páně režisérova taktika schovat slova za kozy je poměrně účinná. Srovnávat Jacobsona s Tarantinem je samozřejmě absolutně mimo mísu, ale takového Rodrigueze i s jeho Mačetou trumfnul pan Jacobson na čtyřista procent, jen se mu od samopalu prášilo. Bitch Slap je film nevalé kulturní hodnoty, ze kterýho ale na všechny strany cáká absolutní nadšení pro žánr. Fuckin A!
V tomhle lese se děje něco zatraceně divnýho! Řekl si hodnej ňouma Dale a cholerickej ňouma Tucker, když za poslední peníze koupili zchátralou chatu uprostřed divočiny. V lesích, kde odjakživa panovala jen bolest a utrpení, se žije zatraceně špatně... Protože ještě než dva dobrosrdeční vidláci připomínající Křemílka a Vochomůrku stačili opravit svou pařezovou chaloupku, už se na ně valí horda zabijáckejch studentů. Jasně! Tucker a Dale: Hororové klišátko naruby. Z převrácených rolí taky pramení většina komiky a pokud jste ochotni přistoupit na opravu netradiční souhru "nešťastných událostí", budete se královsky bavit. Alespoň tedy do první půle filmu, kdy tahle nechtěná vyvražďovačka celkem sympaticky odsejpá. V závěru bohužel dochází dech nejen Tuckerovi s Dalem, ale i scénáristovi a tomu pitomci, co seděl za na režisérský sesli. Škoda.
Záblesk ... Aneb Jak si američtí filmaři tak ňák představují špionáž. "Kde je ta polévka?" říká Horst Drechsler v kuchyni. Agentka Melanie Griffith se nad hrncem tváří jakoby byla právě přistižena při focení tajných map... "Vaše dokumenty," říká jakýsi neznámý lajtnant v řeznictví, překvapen zjištěním, že na něj tumpachová Agentka Griffithová bezdůvodně zírá s otevřenou pusou. Agentka Griffithová se zatváří jakoby právě stála s kouřící pistolí nad zastřeleným führerem a třesousíma se rukama rozspye obsah kabelky po zemi. ... Aha...Tak tomu se říká "práce v utajení". Jak roztomilé!
"Každý má takového šéfa, jakého si zaslouží." Tímhle východním moudrem, které jsem právě vymyslel, shrnuji obsah celýho spektáklu "Horrible Bosses". Tři idiotský pazdráti mají tři idiotské šéfy. S ohledem na inteligenci, charisma a schopnosti hlavních hrdinů si troufám tvrdit, že ve svých zaměstnáních trpěli daleko méně, než si doopravdy zasloužili. Ústřední trio totiž vytvořilo tak dokonalou přehlídku rádobykomediální neschopnosti, že to i v rámci žánru přestalo být vtipné. Jednoznačným kadidátem na rozřezání řetězovou pilou z čistého milosrdenství a nositelem titulu Pablb roku je zubní laborant Dave, při jehož eskapádách opravdu končí všechna sranda. Pro mě tedy "Šéfové na zabití" failují jako nezábavná komedie, kterou z odpadního průseru tahá hlavně Foxxův "Matkychtivej" Jones.
To si jednou takhle pan Americký prezident vyjel na ryby do Oklahomy. Zrovna nahodil pruty, když ho vyrušila tajná linka z Pentagonu. Co tajná! Přímo nejtajnější. Pan prezident pochopil, že přicházejí problémy. Na to, co se měl v následujících chvílích dozvědět, však nebyl připraven ani v nejmenším. Okamžitě rozpoznal hlas generála Rosse, beznaděj v jeho hlase byla... přinejmenším zarážející. "Pane prezidete! Na San Fransisco útočí digitální monstrum!" ---"Generále Rossi, uklidněte se" řekl prezident klidným, ale rozhodným hlasem, "chci slyšet, jak je to zlé!" --- "Moc zlé," odvětil generál. "přímo otřesné! Ten zelený šílenec je celý od hlavy až k patě naprosto, ale naprosto digitální. Přímo apokalypticky digitální, jestli mi rozumíte..." --- Prezident zalapal po dechu: "Jaké jsou prognózy?" --- "Zatím porušil všechny myslitelné fyzikální zákony, pane prezidente." --- "To je otřesné!" --- "A to ješně není všechno..." Generál se ve sluchátku odmlčel. --- "Proboha, co ještě?" --- "Trenýrky, pane! Jeho trenýrky jsou ... no... jaky bych to... k neroztrhání!" --- Prezident se zapotácel a pak se mátožně posadil na nejbližší pařez. Pro takové případy mu poradci nevypracovali krizový scénář. "Generále Rossi? Jste tam ještě?" --- "Ano, pane!" --- "Nahlaste škody, které ta zrůda způsobila v ulicích" --- "Převrátila dvě auta a urvala hydrant, pane!" --- "Tak to je nejčernější den v dějinách Spojených států!" řekl prezident a hořce zaplakal...
To si jednou zase takhle hollywoodští filmaři vycucali z prstu zápletku tak neskutečně krkolomnou, až nakonec nepřišli na způsob, jak jí rozmotat. Na film, který oplývá nudnou akcí, půl druhým milionem zbytečných postav, děravým příběhem a špatnou chemií mezi hrdiny, je to všechno kupodivu ještě jakž takž koukatelný. Pokud u toho člověk třeba skládá ponožky po praní nebo si loupe starou kůži z paty, můžou čtvrtí piráti fungovat jako celkem zábavná kulisa.
"Divadlo V Dlouhý je takový divný," říkal kdysi jeden známej. Jo, souhlasím. Divadlo V Dlouhý je SAKRA divný. Ale mě ohromně baví skoro každá jejich inscenace. Jakmile se jim dostane do drápů česká veleklasika, která už tu byla stokrát, může si bejt člověk jistej, že V Dlouhý jí uvidí po sto první a přitom poprvé. Táborský, Vondráček, Wohanka a Klára Sedláčková - pro mě rozhodně největší hvězdy tohoto fláku předvádí ve svý nabušený jízdě, jak má vypadat komediální výstup. Dlouhý Furianti oplývají srandou bez pitvoření, humorem bez křeče a plynulým drajvem. Ale abych tomu narval pět hvězdiček, to by se tam nesmělo tolik hulákat :)
Pěkný dva bodíky za solidní technickou stránku pořadu. Záměrně ho nenazývám "Dokumentem", protože jde spíš o takovou prkeně inscenovanou rádobydobrodružnou hurá-akci, který vesměs ubližuje šílená strojenost a horší vyjadřovací schopnosti toho našeho milýho Kubíka. V momentě, kdy začne blekotavě pouštět svoje nebetyčný moudra a tváří se u toho jak potomek krále Šalamouna, jde bohužel veškerá atmosféra do loje. Nebaví mě poslouchat neškolenej hlas, nebaví mě poslouchat neprofesionální cancy bez přípravy a bohužel mě ani nebaví poslouchat vojsouvr Pavla Rímského, kterej se snaží být tak patetickej, až je k smíchu. Natočený je to ale na kvalitním matroši, kamera umí velmi dobře pracovat se světlem a celkově je dost vidět, že si Kubík na svý dobrodrůža umí sehnat dostatek šušní. Tipoval bych, že vod tatínka...ne?
Moje komentáře
Největší tankové bitvy (TV seriál) (2010)
Dokážu si představit dokument, který rekonstruuje průběh skutečných bitev a s využitím možností 3D animace to dělá věcně, vkusně a přehledně. Dokážu si představit dokument, který umí mixovat výpovědi jednotlivých vojáků s autentickými záběry, počítačovou animaci a dostupné informační zdroje tak zručně, že si člověk připadá skoro jakoby se bitvy zúčastnil. Dokážu si taky představit dokument, který podává informace v souvislé a logické sekvenci a jehož tvůrci chápou význam slov "postup", "příčina" a "následek". Největší tankové bitvy ale takovým dokumentem rozhodně nejsou. Bohužel.
Nenápadný půvab buržoazie (1972)
Kam se hrabou se svým Inception, pane Nolan! Jednozančně jeden z mála bijáků, jehož kvalita se dá ocenit až zpětně... Právě pro "půvab" čehosi nehmatatelného, co člověka zasáhne tím víc, čím míň je na to připraven. Tenhle film zároveň slouží jako odpověď na otázku, zda může být vtipná komedie, ve které se neděje zholanic vtipného, ba dokonce, ve které se neděje takřka vůbec nic. Osobně Buňuelovy Buržousty oceňuju pro nenápadný nástup absurdity, která se do příběhu vluzuje tak rafinovaně a skrytě, že jí divák v prvních třiceti minutách vnímá jako něco dokonale přirozeného. S přibývající stopáží ale začne "přituhovat", abychom na konci zjistili, že ... Promiňte, nevím, co jsem psal. Zrovna se tak přihodilo, že jdu polem. Nenápadně...
menZONE (TV pořad) (2012)
odpad!Kdyby se pohádkový král ptal chytré horákyně Co je na světě nejtrapnější, nemusela by už říkat: "Když se někdo absolutně netalentovaný, zato však náležitě arogantní, pokouší dělat něco, na co nemá ani základní vlohy. Přičemž si ještě myslí, že je bůhvíjak vtipnej." Teď už by to mohla pojmenovat jedním souhrnným slovem: menZone. (...) Jacísi dva nepodaření a navrch nesympatičtí vohrňdírové "Štófy Mengele a Ludvík Vaculík" provází pořadem, kterej se snaží svézt na machistickém "humoru" z časopisů jako Maxim nebo Esquire. Jenže tak nějak se při tom zapomnělo, že když se chci svízt na něčí vlně, tak musím aspoň maličko umět surfovat. Což teda kluci fakt neuměj. Kdybych měl upravit Oficiálni text distributora, bylo by to: menZONE neradí, neinformuje, nebaví, nešokuje... nudí. A to tak, že do mrtě trapně.
Čertova nevěsta (2011)
Ó, Troško, ty bestie pekelná, proč trýzníš naše duše?! Po celkem koukatelné "Nejkrásnější hádance" následuje propad zpátky až na okraj odpadní jámy. V "Čertově nevěstce" těžko hledat nějaké chytré nebo vtipné momenty, všechno je to uřvané, afektované, imbecilní a křečovité. Největší kámen úrazu ale představují naprosto nehoránzný superstupidně megakreténský dialogy. Až na Františka Němce (*hvězdička) žádný z herců nehraje, nýbrž pouze zdatně recituje. Jenže kdyby aspoň bylo co recitovat. Tyhle bláboly někdo vytlačil v sedě na míse a rozmazal po papíře. Pak navrch napsali, že je to scénář a "hurrrá, jdem točit!" Dívat se hodinu a půl do senkruvny vyjde tentokrát nastejno.
Hanna (2011)
Hanna Montana skřížená s Matrixem: aneb obsahově prázdná vizuální žranice, na níž je nezábavnější páně režisérův pohled na Evorpu. Arábie je zem přátelských lidí a sluncem zalité místo, zatímco Evropa je hnusný, zpustošený a zákeřný kontinent plný špíny, obývaný pouze pankáči, perverzáky, fašouny, prdlými babkami a umaštenými bývalými klauny. Jo, a jestli se někde dělají pokusy na lidech, tak je to samosebou v Polsku. Kde jinde taky? Prostě normálka. Dvě hvězdy za zdařilou romantizující část příběhu, která je v určitých momentech téměř geniální. Zbytek je ale ubohá špiónská nuda plná nefunkčních rvaček a zvrzaných přestřelek, navrch s hóóódně pitomým závěrem. 40% s osobní poznámkou, že psychoidní zabijácké holčičky můžu jenom v trojobalu NHP. Nadsázka, Humor, Přehánění.
Velký šéf (1971)
"Putooooouuuáááááá-ouuuuooooouuuááááááá!" Bruce Lee i se zavřenou pusou kdáká jako když autbus plnej řvoucích opic, řízenej vyjícím vlkem, vjede do slepičího hejna. Voják prohozený dřevěnou stěnou za sebou nechá vyřezaný obrys, jaký bychom čekali od génia Wilieho E. Coyota. Velký Šéf háže ptačí klec na strom stejně jako Mrazík jinovatku. Naštěstí mu však Bruce Lee v závěru provede filipínskou operaci a odejme mu superschopnost pouštět film pozpátku. ... Suma sumárum: goteska jak cep, kterou se vyplatí sledovat hlavně kvůli velepohořím filmařskýho kreténismu.
Jmenuji se Bruce (2007)
Bruce Campbell nemá na výběr. Buď porazí vražedné čínské strašidlo (které je shodou okolností taky bohem Tofu) nebo pojede do Bulharska natáčet Emzáka 2 a Emzáka 3. Je tu totiž stále šance, že bude-li čelit ranám osudu jako pravý muž, změní se jeho život k lepšímu a nebude už muset chlastat ze psí misky.... (...) No jo, někdy mi ke štěstí stačí málo. Například když se odbrourám jedním vtipem a pak už se směju všemu, bez ohledu na to, jak moc je to vlastně k popukání. Ano, přehodnocuju, ale tentokrát s vědomím, že si to Brůs zasloužil pro způsob, jakým si dělá srandu sám ze sebe i z celý svý "zářný" kariéry.
Zlatý kompas (2007)
"Teď už nás nikdo nezastaví!" - jsou poslední slova hrdinky Lyry, když odplouvá do záře zapadajícího slunce. Podle všech filmových pravidel jde o větu, která se zásadně nemá říkat, pokud A) jste filmový zlosyn B) jste bankovní lupič na útěku do Mexika nebo C) Jste hrdina plánované série, která nemá podepsané smlouvy na další pokračování.
Vertigo (1958)
Věřím tomu, že Vertigo šokovalo diváka své doby. Ale z dnešního pohledu může (na rozdíl od podstatné části Hitchcockových trháků) působit maličko uondaně. A přizejme si, že i předvídatelně. Navíc James Stewart v roce 58 už nebyl z nejmladších a jeho "neodolatelného milovníka" jsem mu zkrátka tak nějak nepapal. I přes všechny výhrady jde ale o biják, který čas od času stojí za zkouknutí. Pokud není člověk zrovna utahanej, tak možná do závěrečných titulků oka nezamhouří :)
Okno do dvora (1954)
Brilantní a vtipné dialogy a zároveň napětí stupňované až do té nejúnosnější meze. To jsou devizy možná nejlepšího Hitchcockova nářezu. Filmu, kterej ani po osmapadesáti letech nenudí, ba dokonce by mohl školit mnohé současné thrillery ve způsobu vyprávění a naprosto geniální gradaci.
Strach Fay Grimové (2006)
... Jo vona to měla bejt komedie? A já si, hlupák, celou dobu myslel, že jde o strašně špatný televizní Béčko. Neřekuli přímo učebnicovou ukázku, jak vypadá režijně nezvládnutej film. Myslel jsem si, že Hal Hartley elementárně nezládá práci s hercem, střih a dějovou skladbu, natož pak aby dokázal natočit funkční přestřelku nebo jednoduše jakoukoli akci. Že je to celý po technický stránce úplně hrozitánsky odfláklý a natočený asi za dva platy východoněmecký hajzlbáby. Že nás filmaři v rámci úspor očůravají "univerzálními" interiéry, ačkoli se nás snaží přesvědčit, že jsme zrovna v Paříži nebo v Turecku. ... No, ale jestli teda mělo jít o "Parodii na dobrej film", tak uznávám, že se povedla na jedničku. Akorát jsem se ňák zapomněl smát.
13. komnata Jakuba Vágnera (TV film) (2011)
Cituji z obsahu: "...Po návratu do České republiky se Jakubovi podařilo prosadit vlastní pořady o rybaření..." (...) No ano, samozřejmě. Takhle to v České Televizi opravdu chodí. Přijdete tam, nikdo vás nezná, zaklepete na dveře a řeknete: "Dobrý den, já jsem Jarda Kocmrda a chtěl bych u vás dělat pořad o sportovním rybaření." Tu rázem Kavčí Hory jásají, celá tvůrčí skupina poskakuje radostně po stolech, ze stropu padá déšť růžových lístků a za oknem vybuchujou ohňostroje. Programový ředitel vám potřese pravicí, pak vás obejme, zamáčkne slzu v oku a s dojetím hlesne: "Už na vás čekáme." ... Prostě normálka.
Nestoudník (2003)
Dát tomuhle jednu hvědičku můžou jen úplní tupci, kteří nic nechápou a nemají ponětí, o čem je život. Pocítit pravou podstatu téhle nezměrné krásy ve všech jejích rozměrech může jenom hloubavý a citlivý člověk. Ne nějakej debil, co se dívá na Ramba a je z toho celej morkej, jak Stalone střílí z kulometu. Protože tohle je tak krásný a citlivý film. Úplná nádhera. Cítím se tak intektuálně a emočně obohacen! Ach!
Lovec trolů (2010)
"Jéééžíííš... Koho tou rozklepanou pseudodokumentární handkou chcete ještě dneska překvapit, co?" hořekoval jsem těžce nad úvodem Trolljegerena. A najednou se zničehonic přistihnu, že se divím, jak moc jsem překvapenej. Lovec trolů je naprosto brilantní černá komedie, která umným způsobem mixuje motivy ze Záhady Blair Witch a Mužů v černém. S jediným rozdílem, že v Americe mají na potírání paranormálního ksindlu vysokorozpočtovou tisícihlavou organiazci... A v Norsku to halt zvládne jeden chlápek.
Elektra Luxx (2010)
Film, který se v podstatě nedá hodnotit jako komedie... A v tom je právě ta zvláštnost. Elektra Luxx je bývalá pornstar, kterou život smýká sérií událostí "jakoby vystřižených" ze situační krejzyny. A my zjišťujeme, že ty situace v reálu najednou nejsou vůbec vtipné. V týhle rovině to k vylouzení smutnýho úsměvu funguje skvěle. Jenže ono to celé občas tak nějak vypadne z role a v momentě, kdy se Gutierrez pokouší být "konvenčně" vtipnej, začne paradoxně poněkud nudit. A to už vůbec nepočítám přehšel zbytečností a samoúčelnejch what-the-fuckozit, kterejma je tenhle film opravdu přeplněnej. Přestože se to navíc v závěru snaží tvářit skoro až symbolisticky, osobně bych v tomhle konkrétním filmu žádné hlubší poselství nehledal. Možná tam je, ale pan režisér ve mě neprobudil dostatečnou touhu nad tím myslet.
Velký švindl (1996)
Tak jsem asi koukal na jinej fim. Já totiž viděl "Great White Hype" jako výbornou a odsejpající satiricko-kritckou komedii. Komedii, která není založená na klasické prvoplánové rovině humoru, ale spíš na mrazivým pocitu, že všechny ty příšerný události, prezentovaný jakoby "v nadsázce", se ve sportovní branži dějou dnes a denně. Jo...Pěkná ukázka, jak si sportovní multimagnáti vynucujou na svazech změny pravidel, jak vypadá podepisování nesrozumitelnejch a naprosto nevypověditelnejch smluv, a hlavně, že není vůbec důležitý, jak je ten kterej borec nebo tým dobrej. Důležitá je pouze sledovanost. A právě na tomhle nezvratným faktu rozehrává intrikán Fred Sultan svou hru. Přišel na to, že už nikoho neberou dva boxující černosti v bitvě o titul těžký váhy. A proto se rozhodl podpořit televizní ratingy "starým dobrým" rasismem. A co uděláme, když nenajdeme vhodnýho soupeře pro našeho černýho šampióna? Vyrobíme si ho sami. Pak už stačí jenom pěkně mediálně za-hajpovat ... Nu a netrvá dlouho aby i členové naší vlastní stáje začali věřit, že ta naprostá nula, kterou jsme před tejdnem vyhrabali v kanále, "Irčan" Terry Conklin má šanci na výhru. "Tak co, milí diváci?" ptají se filmaři s úšklebkem. Kdopak asi vyhraje? Co myslíte?
Muž, který plakal (2000)
Klasický zástupce independentního pseudointelektualismu, který byl natočen s hvězdným obsazením jenom proto, že produkce již od počátku slyšela vzdálené cinkání cen a potlesk kritiky. Jeden z mnoha chladných kalkulů na téma "láska a porozumění" bohužel nenabízí nic než velmi laciné proklamace a ubohé zjednodušování. Příběh na prd. Dialogy na prd. Herci hrajou na prd a to rovnou dvojitej. No, nic. Hlavně, že se po tomhle filmu budeme zas všichni mít o fous víc rádi.
Kolaborovali s nacisty (TV seriál) (2010)
Velice dobře zpracovaný dokument, obsahuje rozsáhle mapované politicko-společenské pozadí a poměrně promyšleným způsobem prezentuje problém kolaborace v jejím počátku, průběhu i v následcích. Zajímavé je otevření problematiky katolické círve, jejíž postoj byl v určitých momentech víc než kontroverzní - Například přímá provázanost chorvatských vrahounů Ustašovců s tamním klérem a židovské zlato, které shodou okolností skončilo ve vatikánských trezorech. "Oops! Jak se nám to sem jenom dostalo?"
Barbar Conan (1982)
Prosím vyplňte následující dotazník hůlkovým písmem: Jméno: Conan --- Příjemní: Conan (to sem asi napsal špadně předtim?) --- Rodné: Rodné CO? --- Místo a datum narození: Cymerye, někdy v zymně --- Nejvyšší dosažené vzdělání a specializace: Střední odborné učiliště vodohospodářské, specializace Točení kolem --- Předchozí zaměstnavatel: Na volné noze --- Zvláštní dovednosti: Boření Civilizací. Prznění Panen. Smylění. A znám tajemztví Olec Oecl Ocely --- Popište několika slovy, proč se chcte stát členem Hadího kultu: Protože se schcy setkat ze soudcem Tulzou. Protože ho zbožňuju jak umí střílet hadama a chtěl bych mu za to strašně poděkovat. --- Datum a podpis: CONAN. --- Děkujeme vám za váš čas. Vyplněný formulář laskavě odevzdejte autorizovaným bratrům v Mountain of Doom nebo na kterékoli pobočce Hadího kultu. Thulsova kancelář se vaší žádosti bude věnovat co nejdříve. S upřímnými pozdravy Thulsa Věčný, Thulsa Nesmrtelný. TO SE EŠČE UVIĎÝ!
Gran Torino (2008)
Pan Eastwood je dobrý stavitel. Gran Torinem si totiž zbudoval nesmrtelnej pomník jako "nežlučovitější drsnodědek na světě". Víc psát nebudu. Mezi 2015 komentářema (který odmítám procházet) to všechno už někdo určitě napsal za mě.
Zabijáci lesbických upírek (2009)
Komedie, ze které je bohužel kick-assózní jenom její název. Kdy už si konečně někdo uvědomí, že když se film jemnuje "Zabijáci lesbických upírek", tak nemůže bejt bez koz, bez krve a bez vtipu. Distribuce na křivce humoru je u zabijáků následující: 2 opravdu vtipné scény vs záplava průměrně trapnejch a nedotaženejch blbin až k několika neskutečně křečovitejm pa-vtipům (za všechny: Dildův meč). Místo očekávané příjemné ptákoviny jsou Zabijáci prostě jen takové plácnutí do vody, které si nezaslouží prakticky žádnou pozornost.
Bitch Slap (2009)
Drsná matlanice odehrávající se kolem jednoho záhadnýho karavanu v poušti. V té samé poušti, ve které o pár kilásků dál usrkává svůj ledovej koktejl ze zavařovací sklenice opilec Budd ... a ještě dál, za mlhou, že by se dala krájet, stojí upírská hospoda Titty Twister. Bitch Slap je zkátka a jednoduše zábavnej brak založenej na Tarantinovský poetice. Absenci mistrovskejch dialogů supluje třema prsatejma tornádama a páně režisérova taktika schovat slova za kozy je poměrně účinná. Srovnávat Jacobsona s Tarantinem je samozřejmě absolutně mimo mísu, ale takového Rodrigueze i s jeho Mačetou trumfnul pan Jacobson na čtyřista procent, jen se mu od samopalu prášilo. Bitch Slap je film nevalé kulturní hodnoty, ze kterýho ale na všechny strany cáká absolutní nadšení pro žánr. Fuckin A!
Tucker & Dale vs. Zlo (2010)
V tomhle lese se děje něco zatraceně divnýho! Řekl si hodnej ňouma Dale a cholerickej ňouma Tucker, když za poslední peníze koupili zchátralou chatu uprostřed divočiny. V lesích, kde odjakživa panovala jen bolest a utrpení, se žije zatraceně špatně... Protože ještě než dva dobrosrdeční vidláci připomínající Křemílka a Vochomůrku stačili opravit svou pařezovou chaloupku, už se na ně valí horda zabijáckejch studentů. Jasně! Tucker a Dale: Hororové klišátko naruby. Z převrácených rolí taky pramení většina komiky a pokud jste ochotni přistoupit na opravu netradiční souhru "nešťastných událostí", budete se královsky bavit. Alespoň tedy do první půle filmu, kdy tahle nechtěná vyvražďovačka celkem sympaticky odsejpá. V závěru bohužel dochází dech nejen Tuckerovi s Dalem, ale i scénáristovi a tomu pitomci, co seděl za na režisérský sesli. Škoda.
Záblesk (1992)
Záblesk ... Aneb Jak si američtí filmaři tak ňák představují špionáž. "Kde je ta polévka?" říká Horst Drechsler v kuchyni. Agentka Melanie Griffith se nad hrncem tváří jakoby byla právě přistižena při focení tajných map... "Vaše dokumenty," říká jakýsi neznámý lajtnant v řeznictví, překvapen zjištěním, že na něj tumpachová Agentka Griffithová bezdůvodně zírá s otevřenou pusou. Agentka Griffithová se zatváří jakoby právě stála s kouřící pistolí nad zastřeleným führerem a třesousíma se rukama rozspye obsah kabelky po zemi. ... Aha...Tak tomu se říká "práce v utajení". Jak roztomilé!
Šéfové na zabití (2011)
"Každý má takového šéfa, jakého si zaslouží." Tímhle východním moudrem, které jsem právě vymyslel, shrnuji obsah celýho spektáklu "Horrible Bosses". Tři idiotský pazdráti mají tři idiotské šéfy. S ohledem na inteligenci, charisma a schopnosti hlavních hrdinů si troufám tvrdit, že ve svých zaměstnáních trpěli daleko méně, než si doopravdy zasloužili. Ústřední trio totiž vytvořilo tak dokonalou přehlídku rádobykomediální neschopnosti, že to i v rámci žánru přestalo být vtipné. Jednoznačným kadidátem na rozřezání řetězovou pilou z čistého milosrdenství a nositelem titulu Pablb roku je zubní laborant Dave, při jehož eskapádách opravdu končí všechna sranda. Pro mě tedy "Šéfové na zabití" failují jako nezábavná komedie, kterou z odpadního průseru tahá hlavně Foxxův "Matkychtivej" Jones.
Sejmi je všechny (2007)
... K dokonalosti chyběl už jen dabing Ladislava Mrkvičky.
Hulk (2003)
To si jednou takhle pan Americký prezident vyjel na ryby do Oklahomy. Zrovna nahodil pruty, když ho vyrušila tajná linka z Pentagonu. Co tajná! Přímo nejtajnější. Pan prezident pochopil, že přicházejí problémy. Na to, co se měl v následujících chvílích dozvědět, však nebyl připraven ani v nejmenším. Okamžitě rozpoznal hlas generála Rosse, beznaděj v jeho hlase byla... přinejmenším zarážející. "Pane prezidete! Na San Fransisco útočí digitální monstrum!" ---"Generále Rossi, uklidněte se" řekl prezident klidným, ale rozhodným hlasem, "chci slyšet, jak je to zlé!" --- "Moc zlé," odvětil generál. "přímo otřesné! Ten zelený šílenec je celý od hlavy až k patě naprosto, ale naprosto digitální. Přímo apokalypticky digitální, jestli mi rozumíte..." --- Prezident zalapal po dechu: "Jaké jsou prognózy?" --- "Zatím porušil všechny myslitelné fyzikální zákony, pane prezidente." --- "To je otřesné!" --- "A to ješně není všechno..." Generál se ve sluchátku odmlčel. --- "Proboha, co ještě?" --- "Trenýrky, pane! Jeho trenýrky jsou ... no... jaky bych to... k neroztrhání!" --- Prezident se zapotácel a pak se mátožně posadil na nejbližší pařez. Pro takové případy mu poradci nevypracovali krizový scénář. "Generále Rossi? Jste tam ještě?" --- "Ano, pane!" --- "Nahlaste škody, které ta zrůda způsobila v ulicích" --- "Převrátila dvě auta a urvala hydrant, pane!" --- "Tak to je nejčernější den v dějinách Spojených států!" řekl prezident a hořce zaplakal...
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)
To si jednou zase takhle hollywoodští filmaři vycucali z prstu zápletku tak neskutečně krkolomnou, až nakonec nepřišli na způsob, jak jí rozmotat. Na film, který oplývá nudnou akcí, půl druhým milionem zbytečných postav, děravým příběhem a špatnou chemií mezi hrdiny, je to všechno kupodivu ještě jakž takž koukatelný. Pokud u toho člověk třeba skládá ponožky po praní nebo si loupe starou kůži z paty, můžou čtvrtí piráti fungovat jako celkem zábavná kulisa.
Naši furianti (divadlo) (2011)
"Divadlo V Dlouhý je takový divný," říkal kdysi jeden známej. Jo, souhlasím. Divadlo V Dlouhý je SAKRA divný. Ale mě ohromně baví skoro každá jejich inscenace. Jakmile se jim dostane do drápů česká veleklasika, která už tu byla stokrát, může si bejt člověk jistej, že V Dlouhý jí uvidí po sto první a přitom poprvé. Táborský, Vondráček, Wohanka a Klára Sedláčková - pro mě rozhodně největší hvězdy tohoto fláku předvádí ve svý nabušený jízdě, jak má vypadat komediální výstup. Dlouhý Furianti oplývají srandou bez pitvoření, humorem bez křeče a plynulým drajvem. Ale abych tomu narval pět hvězdiček, to by se tam nesmělo tolik hulákat :)
Rybí legendy Jakuba Vágnera (TV seriál) (2010)
Pěkný dva bodíky za solidní technickou stránku pořadu. Záměrně ho nenazývám "Dokumentem", protože jde spíš o takovou prkeně inscenovanou rádobydobrodružnou hurá-akci, který vesměs ubližuje šílená strojenost a horší vyjadřovací schopnosti toho našeho milýho Kubíka. V momentě, kdy začne blekotavě pouštět svoje nebetyčný moudra a tváří se u toho jak potomek krále Šalamouna, jde bohužel veškerá atmosféra do loje. Nebaví mě poslouchat neškolenej hlas, nebaví mě poslouchat neprofesionální cancy bez přípravy a bohužel mě ani nebaví poslouchat vojsouvr Pavla Rímského, kterej se snaží být tak patetickej, až je k smíchu. Natočený je to ale na kvalitním matroši, kamera umí velmi dobře pracovat se světlem a celkově je dost vidět, že si Kubík na svý dobrodrůža umí sehnat dostatek šušní. Tipoval bych, že vod tatínka...ne?