Ďábelské líbánky

Nebýt zdržujících Neckářových písniček, byla by tato úžasně černá komedie za plné hodnocení. Vedle poněkud parodických rolí Vinkláře a Filipovského jako inspektorů Boušeho a Mrázka (Hříšní lidé města pražského), či filmové jméno kapitána Libíčka herce Libíčka, je děj sled pestrých snah jak někoho zabít, aniž by to kdykoli vyšlo. A Libíčkovy metody jak odhalit pachatele jsou vskutku neotřelé. Báječných 80 minut s českou komedií a báječnými herci. (28.07.2012)

Proklatě černá crazy komedie, místy tak suchá, že se z ní práší. Zdeněk Podskalský v ní spojil mnoho druhů humoru od klasické grotesky po satirické špílce a díky obsazení, které je napěchované přímo obdivuhodně, se podařilo všechnu tu legraci jakespatří přenést ze scénáře na filmový pás. Mě osobně nejvíce bavila dvojice Jan Libíček a Jiřina Jirásková a vyzdvihnout musím i velice vtipnou a nápaditou hudbu Angelo Michajlova. "Víš co, miláčku, pojď na procházku." - "A můžu si vzít tu pilu s sebou?" - "Ale poneseš si ji sama." (12.12.2015)

Miluji černé komedie a Ďábelské líbánky jsou doslova černočerné. Ze začátku mě trochu odrazovala až přehnaná fantastičnost, ale po výbuchu v atomovém krytu nastal ten pravý gejzír narážek a erotického jiskření. Brejchová je mrcha par excellence, ale přesto mě více zaujala Jirásková a její hlášky pronášené kamennou tváří. Kde jsou jen ty časy, kdy Češi ještě dovedli točit komedie, které obstály v plném srovnání se zahraniční produkcí... (27.12.2007)

Takový malý filmový důkaz o tom, že ani v období české Nové vlny se netočily jen samé filmové skvosty a že kvalitní herecké obsazení ještě nutně nemusí znamenat kvalitní film. Zdeněk Podskalský zfilmoval námět manželské herecké dvojice Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, které do své komedie také obsadil...a bohužel jen potvrdil, že to byl takový Zdeněk Troška své doby...(který točil především ,,pro diváky"). Místy hodně laciné, místy bez humoru, on ani sám scénář není bůhvíjak nosný a silný - připomíná mnohdy ozvěny dobově populární české crazy komedie a spoléhá především na obsazení osvědčených tváří, které zřejmě všechno zachrání... Mnohé se jim ale zachránit nepodařilo... Zdeněk Podskalský však někdy dal vzpomenout i na to, že natočil i geniální filmy (Světáci, Bílá paní...) - aluze na modrpartu rady Vacátka (pánové z ,,pětky", Mrázek a Bouše, se osobně ve filmu také objevili), reflexe politických procesů padesátých let (,,dostanete provaz, ale než vás rehabilitují, budete již dávno z kriminálu zpátky...") či hudební stránka filmu s několika ,,živými" písněmi Václava Neckáře. Ďábelské líbánky zkrátka nejsou až tak úplně ďábelské, jak by se podle doby vzniku a hereckého obsazení dalo čekat... (27.12.2007)

"Za deset minut o samotě tady dám deset minut o samotě kdekoli." Pánové, nežeňte se. Ďábelské líbánky můžete brát jako další varování. :-) Jaroslav Dietl a Zdeněk Podskalský nechali na chvíli stranou komunální satiru a zkusili štěstí s crazy komedií. Na úroveň králů žánru Macourka, Vorlíčka a Lipského se sice nevydrápali, ale v kontextu jejich vlastní tvorby je to jeden z vrcholů. Je tu trochu problém s udržením jednotné míry nadsázky (třeba sci-fi prvky ze začátku filmu se později ukážou jako bezúčelné a nepodstatné, stejně tak návštěva pánů Boušeho a Mrázka ze seriálu o Hříšných lidech), ale sranda to tedy rozhodně je! A to neobyčejně cynická. Už jen obsazení Jany Brejchové do veskrze záporné role (když pominu její tendence v Zabil jsem Einsteina, pánové!) je něco nevídaného, a co teprve ty dialogy! Vynikající je i kuriózní spojení Libíčka a Jiráskové jako popleteného kriminalisty a jeho sarkastické pravé ruky. Polozapomenutý klenot české komedie, originální a s humorem černým jako peklo. 80% (03.01.2006)