Klíč svatého Petra

Krásny zámok a prostredie, ale rozprávka ma príliš nezaujala. Vodník a svätý Peter sú perfektne obsadení, to chválim, ale princezná a ani Tobiáš sa mi až tak nepáčili, dokonca som miestami bola na vodníkovej strane, hlavne keď mu chudákovi ukradli tú zlatú rybku. Už ma asi nebavia rozprávky, kde sa opakuje stokrát videné, kráľ je len figúrka na šachovnici, všetko rozhodujú radcovia a princezná si ani ženícha nemôže sama vybrať. Aspoň tie úlohy mohla vymyslieť ona. Nepáčilo sa mi aj to vyhrážanie sa peklom a vôbec, čo robil svätý Peter v krčme? Veď mal byť v nebi. 55%. (na hrane medzi 2 a 3*). (01.01.2024)

Karel Janák za mě dokázal vyšperkovat řemeslo Štědrovečerní pohádky tím, že natočí něco levného, víceméně neurážlivého a hodně mdlého. Podívat se na Janákovo dílo jako tradici jednou za rok nesníží divákovo IQ jako například pohádky, které pro ČT točil Zděnek Zelenka, ale nezasloužíme si víc? Zvlášť když se pak divák podívá na klasiky jako Tři oříšky pro Popelku, Noc na Karlštejně, Anděla Páně nebo jiné Vánoční klasiky. Oceňuju Hudského snahu vždycky nějak zvrátit jedno malé pohádkové klišé, ale je pro mě otázkou jestli není čas na trochu větší změnu. Bohužel česká definice "pohádky" je velmi pro tvůrce svazující. Aspoň pro základ: 1) Nedělejte 3 pohádky ročně, stačí jedna. 2) Odprostěte se od dávno vytěžených témat princezen, čertů a pravé lásky a zkuste jiné prostředí nebo příběh. 3) Zkuste na to jít upřímně a ne tam jen strčit nesmyslné poselství, protože tam být musí. Stále máme, co říct. 4) Pokud není dobrý nebo kloudný nápad, pohádku vynechejte. Otázkou však jestli má cenu radit, jelikož Štědrovečerní pohádka je historickým relikem a možná už nikdo nechce žádnou změnu. Nezbývá nám tedy nic jiného než si sednout za televizi, poslouchat hašteření a hádky rodiny a dokoukat ŠTĚDROVEČERNÍ POHÁDKU ČÍSLO 32. (25.12.2023)

Štědrovečerní pohádku České televize měl již téměř tradičně na svědomí režisér Karel Janák, bohužel se ale znovu ukázalo, že Korunní princ se asi jen tak znovu konat nebude. Pozitivem jsou rozhodně neokoukané tváře v hlavních rolích (Filip Březina jako muzikant Tobiáš a Sára Korbelová jako princezna Viola), scénář ale nepřichází s ničím příliš originálním, a tak pouze spojuje motivy z výrazně povedenějších pohádek, jako je Anděl Páně (křesťanské relikvie a postavy) nebo Bambitka (dvojice zlotřilých rádců). A jakkoli si vážím pana Nárožného, jeho neustálé obsazování do role otců sotva plnoletých princezen už nelze brát ani jako špatný vtip. 3* s přivřenýma očima. (14.01.2024)

"To jsou charakteři...." Mohou se z poměrně nesourodé trojice tvořené zlodějem Vilémem, podvodnicí Emílií a poctivého potulného muzikanta Tobiáše stát ve skrze kladní hrdinové? A mohou se přitom někdy i zachovat dle hesla "účel světí prostředky"? Dle filmových filmových tvůrců Karla Janáka a Štěpána Hudského zjevně ano. Jistou podobnost základní zápletky s Anděl Páně 2 bych dotyčným tvůrcům asi i odpustil, co mě ale coby milovníka českých hradů a zámků doslova nakrklo, bylo digitálně zpitvořené panorama hradu Zvíkov (doplněné z nějakého hloupého důvodů o dvě věže zámku Žleby). I přes jistá pohádková klišé (viz zlí rádcové toužící po moci a bohatství) mě příběh jinak vcelku bavil. Herecky nebyl vůbec k zahození třeba vodník Lukáše Příkazkého, potěšil  jsem ale třeba i Petr Nárožný, že i ve svém požehnaném věku zvládl s vtipem (a jistou poťouchlostí) sobě vlastním, roli dobrácky naivního pana krále. (26.12.2023)

Typická stereotypní nuda která nefunguje kvůli hlavní trojici která je nesympatická a má nejvíce nudných scén. Stereotyp českých pohádek je tu cítit na sto honů a to i hlavně v porovnání s pohádkou od stejného tvůrčího dua "Princezna a půl království" která fungovala jako rozjuchaná až místy parodistická jízda a tento počin ve srovnání je silný podprůměr. Nárožný to spolu s hercem vodníka jediní táhnou a škoda že zrovna vodník tu má naprosto nevyužitý potenciál, velká nuda. (24.12.2023)