Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (24)

plakát

Volha - FOXTERIÉRY (2023) (epizoda) odpad!

Nekompromisně jsem vypnula při naprosto zbytečné scéně plačícího malého dítěte, které evidentně opravdu trpělo, nechápu, jak tahle scéna mohla projít. Zbylá část, kterou jsem stihla vidět, plná nesympatických postav a už tradičně otravné šedi filmového socialismu.

plakát

Den sedmý, osmá noc (1969) 

Rok 1969, scénář Zdeňka Mahlera, režijní spolupráce Evalda Schorma s Janem Kačerem. Film Den sedmý, osmá noc nemohl skončit jinak než v trezoru. Každý podezřívá každého a nikdo si nemůže být ničím jistý. Největší strach pramení z toho, co nelze spatřit, chytit za ruku, pojmenovat. Ale jde to po nás, po nás nebo po nich. Důvod určitě je. Pro každou z variant. "Existuju, tedy jsem vinen." Tísnivá paranoia, groteskní absurdita. Nakonec vše ztrácí smysl, protože se může stát cokoliv. Nebo také vůbec nic. V takovém ovzduší je vše ospravedlnitelné.

plakát

Svět podle Daliborka (2017) 

Možná je to jen dokument o tom, jak se citlivý nácek Daliborek a jeho narušení, životem spráskaní blízcí chovají před kamerou. To mi ale ani v nejmenším nevadí a v kontextu tohoto pojetí plně přijímám i Klusákův závěrečný zásah. Film praskl mou sociální bublinu, díky čemuž jsem na plátno téměř stále zírala s otevřenou pusou. Smála jsem se a chtělo se mi brečet. Nadávala jsem na idioty a současně jsem věděla, že nemám právo soudit. Bylo mi z nich na blití a bylo mi jich líto.

plakát

Legenda o Atlantidě (1990) (seriál) odpad!

Zvládla jsem zhlédnout první díl, jako exkurze do obskurností esoterismu to bohatě stačilo. Pro racionální cyniky jako já je to ovšem zábava k popukání!

plakát

Nepřítel třídy (2013) 

Když sedíte v kině obklopeni zvířecím publikem, poselství filmu se ještě umocní. To raději nepochopení než niterný nezájem. Radši hysterii než necitelnost.

plakát

Cyborg (1989) 

Můj první ryze akční film. Jean-Claude jako spasitel na kříži, řev a (můj) smích. Nikdy jsem si nemyslela, že při nějakém filmu řeknu: „Jo, jdi do něj.“

plakát

Chlípné deníky (2009) 

Pornografické povídky pro ženy... to asi nejsem žena. Dobře mi tak.