MrMartinTm

Krátký filmeček s velmi jednoduchou, ale poměrně působivou animací, celkem prostým dějem, který ale krásně emocionálně funguje (i přes to, že hlavní plot twist je celkem očividný) a v kombinaci s hezky vybranou hudbou vzniká hodně příjemný kraťas, který sice není žádné veledílo s nějakou převratnou myšlenkou, ale rozhodně plní svůj účel. 6/10

Dost možná jediný islandský film, co jsem kdy v životě viděl, a vlastně je dost fajn :D Příběh vyprávějící o ženě, která žije navenek spořádaný život a snaží se o adopci dítěte, ve skutečnosti je to ale skrytá radikální aktivistka bojující za životní prostředí. Na jednu stranu je celý děj hrozně fajn, je příjemný, krásně ukazuje, co jsou někteří lidé schopni udělat pro to, aby je druzí poslouchali, mně osobně ale trochu vadilo to, jak pozitivně je celá hlavní postava vykreslená, i když dělá v podstatě dost závažné trestní činy. Co ale musím ocenit, tak je celková kinematografie - mně osobně hlavně bavil velmi originální způsob, jakým zde funguje hudba, který jsem ještě nikde neviděl a přijde mi dost cool :D Celkově poměrně příjemný film. 7/10

Českoitalský mišmaš a pokus o historický film o slavném skladateli dopadl velmi zvláštně. Na jednu stranu jsou zde určitá pozitiva, mezi ně patří hlavně velice kvalitní kulisy a kostýmy, poměrně dost fajn herci (včetně Vojty Dyka) a obecně režie. Bohužel jsou zde i velice silná negativa v podobě přehnané natahovanosti, pár opravdu nepovedených, až trapných vtipů a dle mého názoru i naprosto nepochopitelného faktu, že se film rozhodl věnovat, alespoň podle mě, tomu nejzajímavějšímu období Myslivečkova života, tedy boj se syfilis a znetvoření obličeje, naprosto nevýznamnou a krátkou část filmu. Ve výsledku je to poměrně obstojný historický film, který ale vůbec ničím nepřekvapí. 5,5/10

Španělská filmová tvorba je hodně pofiderní a stejným slovem by se dal nazvat i tento film. Stejně jako většina komentujících si úplně nejsem jistý o co se zde tvůrci totiž pokusili. Jedná se totiž o takovou prazvláštní kombinaci dramatického vážného filmu a komedie, která spolu vůbec nejde dohromady. Je zde pár (opravdu jen pár) dobrých vtípků (třeba usínající režisér), většina z nich celkem ujde, bohužel se zde ale najdou i neskutečně trapné scény (asi všichni, co film viděli, tak ví, o čem mluvím :D). Ve výsledku úplně nevidím důvod, proč se na tento film dívat. Jestli chcete vidět dobrý španělský film, pusťte si radši něco od Almodovara. 5/10

Gladiátor je dnes již naprostá klasika a krásná ukázka toho, jak se mají dělat filmy založené na historických událostech. Naprosto nádherné kulisy a kostýmy, které do vás promítají pocit starověkého Říma, skvěle vybraní herci; za vyzdvihnutí stojí hlavně Russell Crowe v hlavní roli a Joaquin Phoenix v roli záporné; jednoduchý, ale funkční příběh o pomstě; záporák, kterého budete prostě nenávidět a který krásně slouží příběhu a na závěr je zde i samozřejmě výborná Zimmerova hudba. Pokud bych měl něco vytknout, tak občas je to fakt přehnaně dlouhé a taky, jakožto takový pasivní fanoušek historie musím říct, že film fakt není žádná učebnice dějepisu. Naprosto chápu veškeré změny, které byly provedeny (třeba smrt Marca Aurelia), ale jsou prostě podivné. Jinak ale peckový film, který sám vstoupil do dějin. 8,5/10

SPOILERS! Už teď vidím, že stojím proti většině, ale The Star Beast můžu popsat jen jako absolutní zklamání. 90% epizody jsem jenom koukal na obrazovku s otevřenou pusou a říkal si, proč se děje to, co se děje takovýmto způsobem. Epizoda má rozhodně své klady, těmi jsou hlavně naprosto parádní znělka a obecně hudba, dále herci, fenomenální vizuál (Doctor Who nikdy nevypadal lépe) a je zde pár perfektních dialogů, které jsou skvěle napsané. Všechno ostatní je ale tak strašně bídné. Zaprvé, tahle epizoda je neskutečně urychlená a zkratkovitá. V prvních pár vteřinách se zde objeví Doktor, který absolutně neřeší, že se mu vrátil starý obličej, a prostě si vesele vykračuje. Téměř okamžitě potká Donnu, místo toho, abychom zde měli nějaké budování. Meep je upřímně fajn, v jeho hodné podobě se jedná o jednu z nejvíc cute věcí, co Doctor Who kdy vytvořil :D, každopádně jeho přerod v záporáka (který jsme asi všichni čekali, jelikož tento díl adaptuje komiks s velmi podobnou premisou) je opět extrémně rychlý a toho cute Meepa si vlastně ani tolik neužijeme. Dále musím zmínit, jak tato epizoda absolutně ničí závěr Donnina charakteru. Nejenom, že si na vše vzpomene, tento čin ale nemá absolutně žádné následky a celé finále ze 4. série je tímto pohřbené. Epizoda se snaží být hrozně komediální, ale na mě ty vtipy vůbec nefungovali. K tomu si přidejme to, že sonický šroubovák si zde vymýšlí schopnosti za pochodu (nebudeme vůbec komentovat, že Doktor absolutně neřeší změnu jeho vizuálu), najednou umí generovat štíty, bořit stěny a spoustu dalších blbostí. A na závěr je věc, kterou bych normálně skoro neřešil - hyperkorektnost. Mně upřímně tyhle věci nikdy nevadily, ale co mě opravdu štve je, když vidím, jak moc velkou kritiku dostával Chibnall za své epizody, které byly podle lidí neskutečně woke, a naopak se teď vychvaluje tento díl, který je dle mého třeba stokrát více korektní a to občas až dotěrně otravným způsobem. Třeba celé finále, které je vyřešené rozdílem mezi „binary“ a „nonbinary“ je naprosto náhodné a neskutečně dementní. Nikdy bych nečekal, že to řeknu, ale starý dobrý Orphan 55. Přidejme si k tomu ještě naprosto zbytečné využití UNIT (včetně paní specialistky na vozíčku), odporně digitální novou TARDIS (která navíc změnila svůj vzhled naprosto bez důvodu) a máme zde, alespoň pro mě, jednu z nejhloupějších epizod posledních pár let. Řeknu naprosto kontroverzní názor, ale radši bych se podíval na nějaké průměrnější epizody od Chibnalla, než na tohle, jelikož ty epizody od Chibnalla ve mně dokázali aspoň vyvolat nějaké zabavení (i když to nebylo bůhvíjak velké) a nevyvolávali ve mně žádné emoce. Tahle epizoda ve mně vyvolala maximálně vztek a zklamání z toho, že jsem doufal, že Russell přijde s osudovým, epickým a zajímavým příběhem, místo toho jsme dostali epizodu plnou rádoby vtipných a chytrých momentů, které jsou buď otravné (ať už díky nelogičnosti, hyperkorektnosti nebo tím, jak naprosto přepisují cokoliv, co se v seriálu stalo) a nebo jsou prostě zbytečné. 4/10

Bolt je prostě fajn. Nato, že tento film vyšel v době, kdy Disney sypal jeden propadák za druhým, Bolt je velice decentní animák, který rozhodně neurazí, na druhou stranu mě ale ani nijak extra neoslovil. Děj je upřímně hodně fajn, je to sice takový ten klasický klišé koncept „někdo se ztratí a musí se vrátit“, který je ale okořeněný špetkou akčňáku a superhrdinství. Bavil mě především úvod, kdy se zběsile střídají žánry (od klasického rodinného animáku, přes špiónský film alá Mission Impossible až po v podstatě tradiční film o zvířatech), po zhruba 20 minutách se film ale hodně zastaví a změní se v naprosto obyčejný animák, kterých existuje tuna. Přehnaně epické finále sice přijde prakticky odnikud, ale je fajn. Obecně bych asi Bolta nejlépe nazval slovem „ujde“, rozhodně to není nejhorší, ale na ty Disneyho největší pecky to prostě nemá. 6/10

I když si myslím, že 2. řada Lokiho je slabší, než ta první, stále se jedná o jednu z nejlepších věcí, co Marvel kdy stvořil. Shrnu to velice rychle, ale celý seriál se dá popsat jako naprosto perfektní. Od nádherných setů, kostýmů, kulis a celého vizuálu, přes fantastickou hudbu, bombastické herecké výkony a naprosto skvělý a emocionální příběh. Scénář je neskutečně silný a 2. řada Lokiho je po fakt dlouhé době projekt, u kterého jsem si připadal, že byl opravdu psán člověkem a ne umělou inteligencí, co se snaží napodobit tradiční blockbuster. K tomu si přidejte jedno z nejlepších a nejsilnějších finále v celém seriálovém Marvel světě (a to počítám i věci jako je Daredevil) a máte prostě božský seriál. 8,5/10

Čistá duše je naprosto klasický životopisný film, který je sice fajn, ale nijak nevybočuje z toho obrovského kyblíku životopisných filmů (pro mě osobně třeba stále vede Teorie všeho nebo Kód Enigmy). Russell Crowe je fajn, kamera a režie je dobrá, hudba je skvělá. Příběh je odvyprávěn úctyhodně a celý film je dost fajn. Ale upřímně moc nechápu, proč zrovna toto dostalo Oscara za nejlepší snímek roku (obzvlášť v roce, kdy vyšel fokin Pán prstenů). Naprosto klasický tradiční životopisný film, kterých je mraky, a který svojí kvalitou nijak extra nevyniká. 6,5/10

Jako člověk, který na FNAF vyrůstal a pro něhož to byla dost podstatná část dětství, musím říct, že jsem si tento film užil, i přes to ale nemůžu zapřít určité zklamání. Pokud bych měl vyjmenovat pozitiva, samotní animatronici vypadají moc pěkně, to stejné kulisy a sety samotné restaurace, soundtrack je božský a herci odvádějí dost slušnou práci (hlavně tedy Matthew Lillard). Bohužel, tenhle film opravdu není moc dobrý. Jakožto fanoušek her musím říct, že mě hrozně mrzí, jak málo z těch her tu vlastně je, třeba samotný gameplay, tedy sledování kamer a zavírání dveří před animatroniky, tu prakticky vůbec není. Jakožto fanoušek filmů dál musím říct, že příběh je strašně zkratkovitý, některé momenty (konkrétně mluvím o jedné snové sekvenci) jsou po čase extrémně otravné a je zde spousta chyb a negativ, která mi prostě zabránila si film pořádně vychutnat. Navíc, postava Matthewa Lillarda, na to, jak důležitá pro celý tento svět je, tak ve filmu má asi 4 minuty prostoru a jo, když tam je, tak je super, ale je tam fakt málo. Upřímně doufám, že dvojka (která dle výdělku tohoto filmu 100% bude) dopadne líp... 5,5/10