Recenze (1 436)
Hatfieldovi a McCoyovi (2012) (seriál)
Scénář je sofistikovaný asi jako vesnická rvačka. Ty na mě nožem, já na tebe puškou. A tak pořád dokola. Škoda vzhledem k tomu, že na všem ostatním si evidentně dali všichni záležet. 70%.
Vlk z Wall Street (2013)
Myslím si, že tři hodiny komedie/satiry bez toho, aby se vám film na konci nějak/jakkoli emocionálně odměnil je prostě vražedný a trochu sobecký a nejde to utáhnout. Vtipný je, že snad nejemocionálnější scéna je někde uprostřed filmu - ta s tetou Emmou na lavičce. Jinak bez výhrad, velkej film, kterej si ještě asi střelím znova.
Nadechni se (2013)
Krásný film o nemožnosti svobody. Obsazení Guy Pearce (ten chlap nikdy nezklame, ať hraje kdekoli) a Felicity Jones (ty rty) je castigová trefa, protože to mezi nimi jiskří, až je z toho člověku smutno. Ezoterická romantika. Film pro mě, bez zbytečných keců.
Rivalové (2013)
Film, u kterého jsem si po letech připadal jako malej kluk, co má svý hrdiny. Ron Howard ve mně rozdmýchal to, o čem jsem si myslel, že již dávno umřelo.
Newlyweeds (2013)
Huličská komedie, která zhořkne. Jo, ty následky jsou asi trochu přehnaný, ale Amari Cheatom v hlavní roli hraje tak, že mu to uvěříte.
The Battery (2012)
Nejlepší micro budget indie od Bellflower. Definice toho, proč mám rád americkou nezávislou scénu. Kvůli filmům jako je tenhle. Nejlépe zpracovaná zombie tematika za poslední roky, dokonalej soundtrack (v žebříčku Sight and Sound se umístil lépe než OST k posledním Coenům nebo Broken Circle Breakdown) a nečekaně solidní herci - hlavně v podání samotného režiséra.
Kouzlo přítomného okamžiku (2013)
Škoda, že těch několik vážných dialogů, kde postavy vypouští životní pravdy působí tochu prkenně a nerealisticky, protože jinak je film naprosto přirozený a ten "no makeup přístup" je v rámci autenticity skvělá věc, to chci vídat víc a ne pitomý barbíny (Už ve Smashed bylo nakočeno k realistickým obličjům). Což souvisí s tím, že Shailene Woodley mě tady okouzlila, její adorace za výkon v Děti moje mě trochu míjela, ale tady už se taky vezu na vlně. A Miles Teller je takovej mohutnější mladej John Cusack.
Betty Blue (1986)
Director´s cut samozřejmě. Spolu s Podzemkou zatím asi to nejlepší ze cinéma du look, co jsem viděl. Herecké duo výborné, rozhodně se teda nestyděli. Kromě jiných francouzkých filmů s tématem l´amour fou může Betty připomenout třeba i Verhoevenovo Turks Fruit. A trocha osvěty...http://2009.lfs.cz/cyklus-francouzske-filmove-neobaroko.htm
Hobit: Šmakova dračí poušť (2013)
Kouzlo je pryč. Poprvé. Ve všech ohledech slabší než první film, tam kde se divák mohl v jedničce zastavit, být okouzlen prostředím a pobavit se dobrým dialogem, tak tady se pořád někam pospíchá, staré postavy se nerozvíjejí a na nové se kašle a Jackson s Lesniem pořád otravně kroutí kamerou do boku.
Carmen Jones (1954)
Konečně vím z jaké opery jsou ty známé melodie. A Dorothy Dandridge mohla být opravdu velká, škoda že se nedožila...