Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (905)

plakát

Číslo 5 žije (1986) 

"Rozmontovat - mrtvý!" "Ten pes už dodělává!" "Mluv jako počítač, ne jako Apač..." A samozřejmě výborná hudba.

plakát

Orange Is the New Black (2013) (seriál) 

Promarněná šance. Námět měl slušný potenciál, a oni to zredukovali na šaškárnu s několika oblizovacíma scénama. Hlavní hrdinka zoufale nesympatická. Dvě hvězdy za občas povedený vtip, některé postavy a za již zmíněný námět.

plakát

Čas opilých koní (2000) 

Natočit to Američani, je film v modrém pásmu a uživatelé čsfd vynášejí hromadně soudy o citovém vydírání, jež to nepochybně JE. Ono by asi nestačilo natočit film o těžkém životě a práci dětí z íránského pohraničí, oni do toho museli namlít i tělesné postižení. Pokud chtěl autor přiblížit divákům těžký úděl těchto dětí z venkova, nemusel použít tak laciné postupy. Dokumentární forma by zde fungovala lépe. Otázka: V Íránu neznají rukavice, nebo je z filmařského hlediska dojemnější sledovat malé děti, jak si v zasněžené krajině foukají na prsty?

plakát

Burácení s Burácem (1981) (TV film) 

No, z Libuše Havelkové šel vždycky spíš strach a na čaj a sušenky bych k ní nešla, ale za ten magneťák, foťák a jinou vyspělou techniku, a také za Drbohlavův alias Burácův příšerně asexuální sestřh, si pohádka tu jednu hvězdu zaslouží. Andrlová klasicky nesnesitelná, a ještě k tomu zpívá.

plakát

Neúplné zatmění (1982) 

No, trochu nechápu, proč mají v budově internátní školy pro děti "se zbytky zraku", jak je uvedené na ceduli, v nejvyšším patře balkon bez zábradlí, ale co se dá dělat....

plakát

Byt (1960) 

"I am too old for that sort of thing... I mean, for the Volkswagen." Takhle se to má dělat. A ještě ke všemu, kdy naposledy jsem viděla komedii s romantickou zápletkou, kde jsou oba hlavní hrdinové sympatičtí...?

plakát

Perverzáci (2011) 

Jako u většiny povídkových filmů je i zde kamenem úrazu nevyváženost, a navíc také, což by mne vzhledem ke stopáži celého filmu nenapadlo, zdlouhavost (hlavně u druhého příběhu, který mně osobně do konceptu mimochodem ani moc nesedí, zatímco první a druhý spojuje téma sexu a jakési perverze plus vyústění příběhu - zakončení zadostiučiněním pro diváka - pomstou, v tom druhém možná o jistý druh perverze taky jde, ale rozhodně ne o sexuální, a konec je pouze bezvýchodné zoufalství ). Ještě si rýpnu a zmíním určitou míru předvídatelnosti, u druhé a třetí povídky, sice jen chvíli před následnou pointou, ale i to filmu zbytečně uškodilo. Nakonec to ta poslední vytáhla na tři. Tedy spíš posledních deset minut poslední povídky (tahle pomsta byla vyloženě sladká).

plakát

Sardinky aneb Život jedné rodinky (1986) (TV film) odpad!

Neuvěřitelný paskvil. Vysvětlí mi někdo, proč je tam ta Veškrnová a proč se jí dává tolik prostoru? A proč je tam Schmitzer, kterej tam naopak dohromady stráví asi půl minuty? Šišlající Žilková je tam taky asi tři minuty, a je to ažaž. V podstatě jde asi o to, že se Andrlová a Dlouhý tajně vezmou, jen za účasti party kamarádů, aby jim to rodiče nerozmluvili nebo dokonce "nezakázali". A pak jde zase o to, že jich je v bytě moc a nemají prostor. Při svatbě, v oddací síni, hrajou varhany ústřední hudební motiv, což mi přišlo fakt vtipný. Poté Dlouhý, asi znaven tou svatbou a dvěma doušky coca coly, během pár sekund usne, ačkoliv ještě před chvilkou se vrhal Andrlové na hrudník. Následuje scéna, kdy jde Dlouhý Budínovou, která zde hraje matku Andrlové, požádat o její ruku - opožděně. A kdeže to jste zaměstnán? Budínová si neni schopna udržet v paměti tak jednoduchou odpověď Dlouhého, že pracuje v projekci, což já bohužel asi už nikdy ze své paměti nevymažu, protože to tam zazní asi osmnáctkrát. Po celý film je Andrová klasicky nesnesitelná, a Dlouhý naprostý ťulpas, většina vtipů je předvídatelná - ne však dějová linie - tedy aspoň ta konečná pointa, ta je tak debilní, že by mě fakt nenapadla. Je taky velmi nepravděpodobné, aby spolu mohla žít dvojice Budínová, která se své dospělé dceři přehrabuje ve věcech, a rozverný alkoholik Hrušínský, ale tady člověk nikdy neví. Společný rodinný poslech audiozáznamu ze svatby je jen příkladem jedné z mnoha trapných scén. Divák se samozřejmě nevyhne rodičovskému promlouvání do duše o bezpečném sexu (kde Budínová vypráví dceři, že tatíčkovi, tedy Hrušínskému, to ujelo jen jednou). Ještě zmíním miniroli Miloně Čepelky, Niny Divíškové a Míly Myslíkové, kterou tam prostě taky museli nacpat. A divné je i to, že Andrlová, když v průběhu filmu otěhotní, má ve třetím měsíci mnohem větší břicho, než pak ke konci těhotenství. Shrnu to tak, že mě moc nepřekvapilo, když se v závěrečných titulcích objevilo jméno Pawlowská. Úroveň lehce nadprůměrné slohové práce na střední škole, kde se to hemží šablonami a klišé (podezírání z nevěry, podkuřování mocnářům na Odboru bytového hospodářství (Jana Švandová) a Jirka Korn). Kvůli čemu možná stojí za to tuhle slátaninu vidět je Trávníček s Kanyzou, zvaným Riki, kteří chtějí s rodinou Andrlové měnit byt. Gay Kanyza v županu, zapalující si Marlborku a odklepávající do popelníku ve tvaru labutě, to asi vážně stojí za to.

plakát

Vlk u dveří (1986) 

Těžko uvěřit, že osoba, kterou v tomto filmu hraje Donald Sutherland, má být stejná osoba, kterou v v Žízni po životě hraje Anthony Quinn - rozdílné scénáře, přístup a rozdílné herecké pojetí udělá svoje, ale ať tak či tak, rozhodně šlo o svéráznou osobnost. Právě tohle jiné uchopení a zobrazení mě velmi baví. Jen velmi málo mi chybělo ke čtyřem hvězdičkám. Podle mne Vlku u dveří nejvíce škodí občasná utahanost (i přes poměrně krátkou stopáž), a pak hlavně to, jaký úsek Gauguinova života nám odhaluje - na to, aby fungoval, nejde do dostatečné hloubky (možná by to ani nešlo). Pokud by byl film více semknutý a jeho součástí by byla ještě jiná etapa jeho života, mohlo to být lepší. Vlk u dveří není právě moc kompaktní, a ačkoliv je zajímavé pozorovat Sutherlandova Gauguina, s žádnou postavou moc necítíte (možná až na mladou Sofii Gråbøl). Na druhou stranu komornost tohoto filmu je mi sympatická. Nevěřila bych, že to někdy napíšu, ale přece jen mi tam asi chybělo víc akce.

plakát

Žízeň po životě (1956) 

Nejsem zas tak naivní, abych si myslela, že tento film nebyl stvořen pro peníze, ale jen a jen z čirého obdivu, snahy porozumět a pochopit, a kvůli tomu, aby vzdal hold umělci, leč přesně tento dojem ve mně celou dobu vzbuzoval. Český dabing na velmi dobré úrovni, a ač jsem si neuměla Karla Högera v roli Vincenta moc představit, nakonec jsem byla ráda, že ho namluvil zrovna on. Jako vždy to skvěle procítil.