Samuel7

Joy mě bavila od začátku až do konce. Lví podíl na tom má samozřejmě opět výtečná Jennifer Lawrence, ale i další stálice Russellových filmů opět potěšily. Skvělý lidský příběh o vytrvalosti a odhodlání. Joy jsem celou dobu fandil a obdivoval její vůli pokračovat, i když zdánlivě celý svět byl proti ní. Velmi inspirující pro všechny, kteří si touží splnit své sny. Silné 4 hvězdy.

Úžasní Eddie Radmayne a pro mě dosud neznámá Alicia Vikander se opravdu překonávali. Hudba, výprava, kamera, kostýmy - vše precizní, ale Hooperova sterilní a chladná režie mi zkrátka nevyhovuje. Byl to pro mě problém i při jinak vynikající Králově řeči a stejný problém mám i zde. K snímku s takovým emocionálním potenciálem se tento přístup nehodí. V jiných rukou by se mnou ten konec slušně zamával.

Apple jsem nikdy neměl rád, a teď ho mám rád ještě méně. Steve Jobs, milován masami, ale nenáviděn svými blízkými, opravdu nebyl zrovna sympaťák. Tohoto údajného génia a vizionáře však Fassbender za doprovodu úžasné Kate Winslet zahrál výborně a celý film odsýpal velmi svižně díky břitkým dialogům.

Georgi Millerovi se podařilo zrežírovat jedny z nejlepších akčních scén, co jsem kdy viděl. Vše funguje, tak jak má. Přestože skoro celý film je jen jedna velká honička, neustále vás baví a překvapuje. Taky jsem ocenil, že se film vyhýbal dnes tak módnímu přemrštěnému zobrazení násilí. Hudba a kamera rovněž výborná. Chyběl mi však nějaký propracovanější příběh a svět. Staré Mad Maxe jsem neviděl, ale pokud ten svět skutečně promyšlený je, tak tady se to moc neprojevilo. Je to škoda, protože zpracování bylo prvotřídní.

Fantazie v té nejčistší formě! Se skvělými nápady se V hlavě utrhla lavina a výsledek byl famózní! Pixar jako vždy dokázal pobavit i dojmout, podpořen kouzelným vizuálním zpracováním a krásnou Giacchinovou hudbou. Navíc s výborným poselstvím, že žádná emoce není špatná a každá má své místo.

Marťan byl další velké překvapení. Přes dvě hodiny uplynuly jako nic díky odlehčenému stylu, podpořenému skvělými písněmi od Bowieho či ABBY, vtipy a popkulturními odkazy - jako fanouška PP mě pochopitelně potěšil druhý "Council of Elrond" s Seanem Beanem. Napětí fungovalo, kde mělo. Matt Damon výborný, těžko říct, jestli podal lepší výkon on nebo Leonardo v dosti podobné roli v The Revenant. Harry Gregson-Williams přišel s další krásnou hudbou, ale Akademie ho bude asi navždy ignorovat. Hudební doprovod tu byl však skutečně prvotřídní. Nemohl jsem se rozhodnout mezi 4 a 5 hvězdami, ale vzhledem k tomu, že se nabízí srovnání s Gravitací, které jsem dal jen silné 4, tak zůstanu i zde u čtyř. Může za to hlavně konec, který byl na rozdíl od impozantního závěru Cuarónova snímku skoro béčkový. Jinak ale krása! Ty záběry z Marsu jen tak nezapomenu.

Spielberg se scénářem bratří Coenů se ukázal jako velmi dobrá kombinace. Úplně jsem vypustil fakt, že je to Spielbergův film, ale jak se jeho jméno objevilo při titulcích, vše do sebe zapadlo. Hlavně tedy ten lehce nasládlý konec, který mi ale vůbec nevadil. Pohled na děti přelézající plot v závěru byl totiž pro Donovana jasná připomínka toho, že ještě zdaleka není vyhráno. Musím ocenit i nadsázku a vtip (herecké výkony Abelovy falešné rodiny). Obzvlášť se mi líbila Abelova typická reakce: "Would it help?", která je zábavná a inspirující zároveň. U Donovana mě zas dostávalo, s jakou elegancí dokázal zařídit to, co si umínil. Jak Hanksovi, tak Rylancovi tyto postavy vyloženě sedly, oba byli geniální. Potěšila mě i chvílemi majestátní a místy zas hravá hudba Thomase Newmana, v níž jsem občas slyšel jeho Wall-eho. Kaminského kamera byla také jako vždy výborná. Zkrátka po delší době film, který mě potěšil po všech stránkách. Pro milovníky práva a historie (skvělý pohled na studenou válku, Berlínskou zeď, věznění SSSR) je Most špiónů učiněný poklad.

Spotlight mi přišel spíš jako dokument, i když ten by byl pravděpodobně zajímavější. Z příběhů zneužívaných dětí jsme se mohli dozvědět mnohem více, místo toho jsme krůček po krůčku sledovali postupy investigativních novinářů, které ne vždy byly úplně uchopitelné a záživné. Pro novináře a právníky asi super, ale pro mě ne. Herci hrají sice slušně (Ruffalo, Keaton, Slattery), ale oscarovou nominaci pro Rachel McAdams vůbec nechápu. Méně zaslouženou nominaci pro herce jsem už pár let neviděl. Celkově jsem zklamán, toto téma si zasloužilo lepší pojetí.

Po zhlédnutí filmu jsem si jen říkal, co to bylo zase za kravinu? Film rovnající se délkou epickým velkofilmům, avšak s příběhem chudším než kraťas od Pixaru. Tříminutové záběry na povoz tažený koňmi, krucifix nebo zatloukání hřebíků opravdu nebyly nutné. Dialogy většinou utahané, jeden po druhém neustále něco opakuje, jakoby si Tarantino myslel, že bez toho by divákům unikla nějaká podstatná informace. Ani nemluvím o té naprosto úchylné historce S. L. Jacksona. Oceňovaná hudba Morriconeho se skládá v podstatě z jednoho neustále se opakujícího motivu, jeho hudba třeba z Hodný, zlý a ošklivý je o několik tříd výš. Protože je to ale film od Tarantina, nejpřeceňovanějšího režiséra minimálně zde na csfd, diváci jsou zase spokojeni. Mně ale plytká zápletka, zdlouhavé kecy a laciné násilí ke štěstí nestačí. Mimochodem, jak tu někdo poznamenal (bohužel jméno autora už zpětně nemůžu najít), bylo dost nepravděpodobné, aby ten plán zabijáků vyšel. Však tam zajeli jen kvůli bouři. Že tak uznávaný scénárista nedomyslí ani tak chabý příběh je opravdu na pováženou.

Na to, že toto téma jde úplně mimo mě, a o ekonomice skoro nic nevím, mě tento film opravdu dostal. Nejen, že jsem se ani chvíli nenudil, ale dokonce jsem pochopil i podstatu problému. Pomocí originálních vsuvek mi bylo vysvětleno, o co vlastně jde, i když mnohé jsem pochopil i bez nich - velká pochvala pro scénáristy. Tento film stojí totiž hlavně na brilantním scénáři a výborných hercích. Zajímavým ozvláštněním byly také různý prostřihy. Hlavně ale tomuto filmu patří můj dík za to, že "obyčejným lidem" ukázal viníky světové krize. Smutné je, že na to zase doplatili právě "obyčejní lidé" a kriminálníkům, kvůli kterým přišly miliony lidí o domovy, se nestalo v podstatě nic. Nepřijde mi, že by se během staletí vývoje lidské společnosti mnohé změnilo, přestože je nám podsouváno, jak jsme si nyní všichni rovni. Těm nahoře stejně pořád všechno projde.