Podnikavá Joy

Tohle je podnikání. Žádné zeširoka vzaté skákání v čase, ale naservírování počátečního pekla ve světě byznysu v přímém přenosu s famózní Jennifer Lawrence. Scéna po scéně, záběr po záběru. Všechny emoce jsou na místě a má to neskutečnou energii. Pro jedince co se svým nápadem začínali podobně strastiplnou cestu je to dvojnásobný nášup. K nepochopení je pak úvodní nahořkle "woodyallenovský" rozjezd, který je plný prapodivných individuí a zvláštních režisérských postupů - je potřeba cca 30 minut posečkat. Ke konci ale čím dál lepší a jasnější, stejně jako životní cesta hlavní představitelky. Jennifer si krade některé scény vyloženě pro sebe, neskutečné, měla dostat Oscara spiš než Brie Larson, která byla holt v méně komerčním bijáku. (16.05.2016)

Námět o tom, jak Joy vynalezne mop, je vlastně to nejlepší na celém filmu, ale scénář je jedno velké utrpení, které nedokáže logicky řešit situace v příběhu, ani přirozeně řídit jednání postav a tak častokrát předvádí podivnou hru na autentičnost. Joy balancuje na hraně nad propastí a řešení následně přichází mávnutím kouzelného proutku. Když přijde radost, musí hned přijít smutek a další speciálně načasované občas převídatelné události. Prostě továrna na patos. (08.01.2016)

Možná to bylo tím, že jsem do toho šla s malým očekáváním, ale na Joy bylo něco co mě dostalo a nejen, že jsem byla příjemně překvapená, ještě se mi ten film dost líbil. Začátek byl takový dost podivný a praštěný, že jsem jen třeštila oči na obrazovku a nebyla jsem schopná pochopit o čem to vlastně má být, jakmile se ale přehoupla první půl hodinka a už se tam začal řešit ten vynález, film začal být o (něco) normálnější a dával víc smyslu. Ani na okamžik jsem se nenudila. 4* (14.02.2016)

V průběhu filmu jsem si uvědomil, že jsme ten mop doma měli taky. Po shlédnutí filmu jsme pak jeli ke známým, kde jsem zjistil, že mají úplně stejný mop. Předtím bych si toho vlastně ani nevšiml. Tímto tedy filmu děkuji za to, že mi odvyprávěl příběh věci, u které bych si jinak horko těžko uvědomil, jak se dostala na svět a přitom samotná tvůrkyně s ní měla tolik trápení, že kde kdo z nás by se z těch sraček už nikdy nevyhrabal. Joy to ale zvládla a proto o ní vznikl tento film, který mě ze začátku hrozně uspával. Jakmile ale Joy byla už v tak velkých sračkách, že v teleshoppingu začala prodávat sama sebe (nejlepší scéna filmu, mimochodem), začal celej film bejt docela zajímavej. Škoda ale Jennifer Lawrence, kterou mám jinak docela rád. A přitom vlastně nevím ani proč. Její herectví je hrozně bez emocí a je z něj cítit dost arogance. Přitom to ani nemusí být pravda. Ve výsledku jsem jí celou tu dobu roli Joy tak nějak trpěl, ale závěrem mě totálně uzemnila. Škoda. U životopisných filmů je potřeba soucitu u diváků. A ten mi tady po odvyprávění tohoto příběhu trošku chyběl. (03.01.2016)

David O. Russell si s Terapií láskou nastavil velmi vysokou laťku, kterou už asi nikdy nepřeskočí, i když kdo ví... Každopádně po American Hustle je pro mne Joy druhým zklamáním a nemluvím o odpadním Accidental Love, ale přestože jsem chtěl nejprve hodnotit průměrně, nakonec jsem hodnocení zvedl, protože posun k lepšímu tu od minule je a chtěl jsem, aby se to promítlo na hodnocení. Prakticky vše tu stojí na výkonu Jennifer, herecky tu Bradley a Robert nepředvedli skoro nic, ale hlavně z důvodu, že jim nebyl dán prostor. Scénář není špatný, ale příběh místy působí tak nějak nevzrušivě a nechává vás chladným. Myslím, že Russell by mohl zkusit i jiné herce a přestat se soustředit jen na nacpání hvězd do snímku, každopádně za to jak královsky mě Jennifer 2 hodiny bavila, jsem nakonec hodil 4 hvězdičky, přestože jsou hodně hodně slabé čtyři. (31.12.2015)