Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor

Recenze (1 921)

plakát

Medvěd - Ryby (2023) (epizoda) 

Nejintenzivnejsi televizni zazitek roku 2023.

plakát

Medvěd - Série 2 (2023) (série) 

Druhá sezóna Medvěda má v rejstříku několik absolutně skvělých dílů (např. RYBY, VIDLIČKY). Ve finále tomu ale spadne řetěz a konec série je skutečně jedno hodně dlouhé a táhlé utrpení, kde Carm a Syd (Ayo Edebiri, pro mě jeden z nejhorších hereckých castingů) jen donekonečna manifestují svoje ocd a plejádu úzkostí (scéna pod stolem wtf?). Nic proti, ale to tempo je vražedné. Nejvíc ideální by bylo, kdyby Carm v té lednici umrzl a třetí série se proměnila na nekonečný restaurační sitcom - potenciál k tomu ostatní postavy Medvěda mají.

plakát

Sly (2023) 

Další z biografických dokumentů Netflix, ve kterém má v rukou narativ výhradně jeho protagonista (z dalších např. Pamela), což je škoda, protože to zamezuje možnosti, se na subjekt podívat kriticky. Já jsem taky fanoušek Slye, ale rád bych se dozvěděl i něco z jeho mnoha temných stránek, nejen přiznání, jak ho kdysi Arnold obelstil a on kvůli němu natočil STŮJ NEBO MAMINKA VYSTŘELÍ. A taky by mě třeba zajímaly detaily nebo vzpomínky na natáčení filmů jako CLIFFHANGER (jednoznačně Slyův nejlepší film), KRIMINÁL nebo TANGO A CASH. A případně se podívat na zoubek jeho narcismu a komplikovaným vztahům s režiséry, kterým často mluvil až přehnaně do řemesla. Promarněná šance. Stallone není jen Rocky a Rambo, to ví leckdo, a z tohodle dokumentu se bohužel nic víc nedoví.

plakát

Nene (2022) 

50% V jádru vlastně skvělý film, který je do sebe ovšem strašně zahleděný, špatně dávkuje informace a pracuje s tak slimáčím tempem, že to bylo náročné i pro mě. A to jsem si nedávno pustil "Jeanne Dielman, 23, quai du Commerce, 1080 Bruxelles", takže bych měl něco vydržet. Kdyby se Peele rozhodl udělat čistou žánrovku a nacpal ji do 90 minut, tak by to asi bylo lepší. NOPE je naopak těžká nadžánrovka, která ale podle mě záměrně nepromlouvá k divákovi. Má pár dobrých komediálních momentů, je dobře obsazená. A vytáhnout z devadesátek zapadlého akčního klasika Michael Wincotta byl skvělý tah (ten člověk vypadá skvěle a má skvělý hlas). Ale to je pro mě tak všechno. Pardon. Jinak předchozí Peelovi filmy se mi líbili hodně. Tohle mě bohužel minulo.

plakát

To nic, drahá (2022) 

Tohle je prakticky kompletně "vypůjčeno" z filmu SERENITY (2019). Což taky není zrovna nejlepší film, ale ta "velká pointa" v něm alespoň nepůsobí tak jalově jako zde.

plakát

Vražda v Londýně (2022) 

Jednoduchá whodunnit hříčka, která si na nic nehraje, ale zároveň na ní není moc masa. Větší smysl by mi dávalo, kdyby tohle byl spíš pilot k budoucí sérii, protože Rockwellova postava není příliš rozvinutá, ale má potenciál. Ale je vlastně fajn, že díky filmům jako KNIVES OUT nebo branaghově resuscitaci Poirota dochází k nenápadné renezanci tohodle žánru. Neurazilo, nenadchlo. Celkově dobře obsazené a svým obsahem vlastně docela meta, což je v rámci žánru vlastně hodně originální přístup, ale na nějaké heavy nadšení to nestačí.

plakát

Okupace (2021) 

OKUPACE jede po dobré trase, akorát po cestě odbočí k několika zbytečným atrakcím. Když film skutečně funguje, má rozehráno na hodně dusné drama, které má v osobě opilého soldáta Alexeje Gorbunova hodně silnou oporu. Funguje dobře i v několika komediálních momentech. Věci jako zbytečné taneční scénky, přehnané retro svícení, pokus o psychedelické záseky, přehnaná stopáž (reálně by to sneslo cca. 75 minut) a bohužel absolutně nevhodný soundtrack (nic proti Kill the Dandies, ale tady ten soundtrack nefunguje ani na minutu) přidávájí záporné body. Opatrné doporučení. A trochu mad props za Vlastimila Venclíka.

plakát

Summer of Soul (... aneb Když se revoluce nesměla vysílat) (2021) 

Několik týdnů trvající kulturní událost Harlem Cultural Festival byl bezpochyb pro mnohé formativní událost. Její dokumentární zpracování je ovšem trochu zavádějící. Jednak už svým podtitulem, vyňatým z písně Gil Scott-Herona “Revolution Will Not Be Televised”. Nejenže Scott-Heron na festivalu nehrál, ke všemu to ale to na celou událost vrhá trochu podivný stín jakési události v opresi a nucené obskuritě, což určitě není pravda. Tvůrci zde často opakují informaci, že festival proběhl ve stejnou dobu jako Woodstock (a jen cca o 100 mil dále), ale z pohledu historie se mu nedostává adekvátní pozornosti (důsledně natočený filmový materiál zachycující festival ležel 50. let kdesi ve sklepě). Události samotné určitě nemůžu upřít zásadní vliv, který měl pro afro-americkou komunitu nejen v Harlemu. Dokument samotný ji chce ale trochu přifukovat, zbytečně se srovnává s Woodstockem (je to asi jako kdyby někdo měl potřebu poměřovat “Hvězdné Války” a “Turecké Hvězdné Války”, samozřejmě, že “Turecké Hvězdné Války” jsou nejlepší film na světě, ale …) a zároveň ji nedokáže kvalitně vsadit do dobového politického kontextu (a pokud ano, tak to udělá spíš vágně, jako třeba v případě komparace důležitosti festivalu s přistáním na Měsíci atd.), i když se o to sem tam snaží. Často se ale rozptýli množstvím mluvících resp. “vzpomínajících” hlav, které prokládá záběry z koncertů, které jsou bez diskuze vynikající a fajnšmekři jistě ocení line up (Mahalia Jackson, BB King, Max Roach, Nina Simone, Sly atd.). Opatrné doporučení pro fanoušky žánru, celkové pocity mám spíš vlažnější. Questlove si pro svůj debut ukousl celkem velké sousto a sežvýkal ho celkem narychlo.