Xeelee

Cunk on Britain/Earth jsem neviděl a očividně to musím napravit, ale já v těch rozhovorech s hosty vidím Mikýřův dadaistický formát MÚPI Talků. Je fascinující sledovat, jak si teď internetový komik podmaňuje televizi a proniká do mainstreamu. Natočí si tohle, pak si odskočí do Survivoru na Nově a teď je zároveň na dvou největších komerčních televizích zároveň. Geniální. První dojem z 1. epizody byl vlažnější (****), že to je moc ligh verze Mikýře pro širokou veřejnost, ale po druhém shlédnutí mě to baví mnohem víc a druhá epizoda skvělá. Je to zajímavé, se spoustou faktů, které jsem neznal, daných do nečekaných souvislostí, tak jak to lord Mikynsky umí. Ale jsou tam momenty, kdy určitě část lidí nepochopí, že už nejde o fakta, ale dost specifický humor 😆. Jo a hodně cením, že Histeorie Talky probíhají v kaplického knihovně na Letné. | ► Mikýřova hysteorie českých dějin

Tohle mi nikdo neuvěří. Ale fakt je to pravda! A je to art, protože to je francouzsky. | ► Le Secrete

Originální, nápadité, chytře zacyklené samo do sebe a na Dalího málo surreálné. Dupieux miluje absurdno, ale ta esenciální podstata surrealismu jako by mu proklouzávala mezi prsty. Většinou jen surreálně skládá příběh z klasicky pojatých segmentů. Sledujeme několik dějových linek, které se rozvíjejí, prolínají, kříží i vrací samy do sebe. A to i dost zábavnou repetitivní formou. Jako fandu surreálna všeho druhu mě nejvíc bavil asi ten příchod hotelovou chodbou na interview na začátku filmu. Vycvičen nejen z Buñuelových filmů (na kterých se Dalí samozřejmě nemohl nepodílet) jsem začal od prvních kroků tušit co se stane :). Všechnu moc imaginaci! Dupieux mě hodně baví, ale ještě mě ničím neoslovil tak, abych mu mohl dát plnou palbu. Zamiloval jsem si spoustu nápadů a detailů z jeho tvorby, které utkví v paměti, ale celku vždy něco chybí.