junxi91

U tohoto životopisného snímku jsem se neskutečně bavil a docela dost se mi dařilo vcítit se do hlavní postavy – rozhlasového moderátora Howarda Sterna, a do jeho boje proti korektnosti, cenzuře a zažitému formátu rozhlasového vysílání. Nejprve vystupuje jako superhrdina Fartman na MTV Music Video Awards, a tím si získá odpor ze strany lidí, které potkává. Jeho otec Ben jej také zrovna nešetří, co se kritiky jeho směřování týče. Howard sní o tom, že bude v rádiu a vyroste v tichého a společensky nežádoucího moderátora. Ženské ho odmítají do té doby, než se setká s Alison na univerzitní stanici WTBU na Bostonské univerzitě. Howard vystuduje komunikaci na Bostonské univerzitě a pak pracuje na stanici WENW v New Yorku, kde ho však majitel nechce zaměstnat jako moderátora, ale jako programového ředitele. Ožení se s Alison, ale pak odejde, protože nedokáže vyhodit svého kolegu DJe. V Connecticutu se spřátelí s DJ Fredem Norrisem na stanici WCCC. Howard je jako moderátor otevřený a vedení stanice je z něj docela nesvé. Fred a Howard se účastní premiéry nového filmu krásné herečky Brittany Fairchild a nakonec s ní oba skončí ve vaně na hotelovém pokoji, ale Howard chce být věrný své ženě, a tak odchází. Alison však najde v autě jeho spodky, a tak ho opustí. Howard odchází do Detroitu na stanici WWWW, a Alison mu odpustí a jede s ním. Moc dlouho tam však Howard nepobude, protože stanice začne vysílat country hudbu. V roce 1981 pracuje Howard na WWDC ve Washingtonu a se svou zprávařkou Roin Quivers často vedou rozhovory přímo ve vysílání, což se nelíbí šéfovi Dee Dee, protože porušuje formát. Howard pak provozuje sex s posluchačkou přímo ve vysílání, a je málem vyhozen, ale zvýší se mu hodnocení, může zůstat, a Dee Dee najme také Freda. Alison otěhotní a potratí, a Howard si z toho dělá srandu ve vysílání, což ji velmi rozruší. Alison opět otěhotní a Howard dostane vysněnou nabídku práce ve WNBC v New Yorku, ale vyšší management v NBC netuší o Howardově způsobu vysílání, dokud si o něm nepřečte zprávu...

Takový celkem dost odlišný válečný film, odehrávající se v japonském zajateckém táboře v Singapuru, kde se vesměs neválčí a neděje se nic extra akčního. V tomto táboře se většina britských, australských a amerických vojáků snaží přežít a udržet si jistou míru civilizovanosti. Ovšem americký desátník jménem King, to je něco jiného. Ten si žije na vysoké úrovni, a to díky lstím a černým obchodům s japonskými vězniteli. King se dá dohromady s britským důstojníkem RAF, poručíkem Peterem Marlowem, který působí jako překladatel do malajštiny. King se chová jako jeho dobrý kamarád, protože Marlow utrpí silné poranění ruky a do rány se mu dostane gangréna, a King mu sežene drahé léky a zachrání jej před amputací. Pak je tu britský probošt z nižší třídy, zdánlivě neúplatný a čestný poručík Gray, který chce řešit krádeže přídělů jídla, ale plukovník George Smedley-Taylor mu nařídí, aby na to všechno zapomněl. Gray obviňuje Taylora, že je do krádeže zapojen, ale nemá pro to žádné důkazy. King začne se svými kolegy chovat krysy a prodávat jejich maso britským důstojníkům s tvrzením, že se jedná o jelena. Kvůli zabití kuřete musí být utracen psí mazlíček jednoho zajatce, a King ho pak nechá uvařit a všichni si na něm přes počáteční odpor pochutnají. Dost nechutné scény. Japonský velitel pak čte svitek o tom, že válka skončila, což není pro Kinga dobrá zpráva, protože přichází o své postavení de facto velitele tábora. První seržant Max chce znovu získat svou autoritu a King se snaží tento pokus umlčet, ale jen dočasně. Do tábora dorazí britský parašutista Weaver a ten je v šoku ze stavu zajatců, kteří jsou podvyživeni a v šoku, a jediný, kdo odpovídá, je King. Weaverovi začne být čistý a dobře živený King docela podezřelý. Marlowe pak mluví s Kingem, který bagatelizuje jejich přátelství. A pak přichází nová doba a Gray poznamená, že „dělnická třída vyvrhla Churchila“ a že „Od nynějška budeme věci řídit my.“. Co více k tomuto filmu dodat? Nevím, přišel mi takový nemasný, neslaný a často jsem se u něj dost nudil. Namachrovaný King, nechutné scény s krysami a psy a rozpory mezi vojáky různých národů, kteří bojovali společně proti Japoncům – to je můj dojem.

Dost drsný film, který rozhodně není určen pro slabé povahy. Příběh jednoho milého, spořádaného a úspěšného černocha jménem Solomon Northup, který měl ženu, děti, a živil se jako houslista v Saratoga Springs, stát New Youk. Je ovšem rok 1841, a tak mu hrozí jisté potenciální nebezpečí. Sejde se se dvěma milými bělochy, kteří mu nabídnou práci muzikanta ve Washingtonu, ale ve skutečnosti jej zdrogují a odevzdají obchodníkovi s otroky. Ten z něj veškeré řeči o tom, že je svobodným mužem, vymlátí důtkou a bičem, a tak začíná jeho 12 let trvající noční můra. Nejprve se jeho pánem stane hodný otrokář William Ford, který má v sobě aspoň špetku lidskosti. Má ovšem problémy s mladým buranským tesařem, který si hledá každou záminku, aby jej mohl začít bít, a tak sám dostane výprask, protože Solomon si nenechá srát na hlavu. To rozjede nepříjemnou spirálu událostí v podobě lynčování, a Solomon je prodán Edwinovi Fordovi, sadistickému a násilnickému plantážníkovi. A u něj je to živé peklo, jelikož se vyžívá ve znásilňování výkonné sběračky bavlny Patsey, kterou nakonec musí Solomon pořádně zbičovat (a to jen kvůli mýdlu), a pak se toho ujme samotný Ford, takže z ní lítají cáry masa. Solomon se snaží odeslat dopis svým přátelům na severu, kteří jej mohou osvobodit, ale to se povede až na druhý pokus. Film plný beznaděje, tvrdé dřiny, lynčování, bičování, věšení a celkového pohrdání negry, kteří jsou vlastně jen majetek a pracovní nástroj, se kterým si může pán dělat, co se mu zlíbí. Přes tohle těžké téma se film vyhýbá patosu a nesnaží se v divákovi za každou cenu vzbudit lítost, čehož si cením.