Nonna

S tímhle báječným seriálem jsem se setkala prvně v Praze, na návštěvě u kamaráda Agnara, ,t.č. studenta FAMU z Islandu. Pouštěl si, tehdy nově vzniklou, Ovečku na internetu a prorocky tvrdil :"Tohle u vás v Čechách bude slavný tak za pět let a dobude to svět." Měl pravdu. Dnes už narazím na Ovečku v každém obchoďáku (baťůžky, plyšáci, polštáře, trička......), nicméně je to snad jediná filmová postavička, která mi svým vzezřením nepřijde kýčovitá, spíš naopak - okamžitě si vybavím její poťouchlé činy a těším se na dosud neviděné díly. Akční a vynalézavá Ovečka i její kamarádky a psí hlídač, jsou prostě k popukání, zvlášť, když společně zabojují, aby jim na nápadité lumpárny nepřišel jejich přitroublý a přisleplý majitel. Nádhera.

Věkově nejsem pamětník, takže vidím porevolučně poprvé asi dva díly, víc se skutečně nedá vydržet. Nechápu, nerozumím. Proč to vůbec natočili, respektive KDO měl být cílovou skupinou diváků??? Nebo tehdy na tom nezáleželo? To v té době existovali úchylové, kteří dokázali dlouhosáhlé monology stranického charakteru poslouchat a bavit se u toho? Týrá mě pohled na Jaroslava Moučku. Přestože mám informaci o tom, že byl komunista, nejde mi na rozum, že tenhle křečovitý páprda chrlící nekonečné stranické žvásty je totožný s Trepifajxlem z Dalskabátů, Hamouzkem z Takové normální rodinky nebo skvělým kamarádem Scapina Menšíka v jeho Šibalstvích. Strašné.

Viděno v kině, takže nádherné exteriéry, ohromující efekty (let na Severáku) a nečekaně příjemné překvapení v podobě počítačem pohádkově upraveného Pernstejn castle - jak píší v titulkách, který se vypíná před pozadím norské divočiny. Dvě devítileté holčičky se mnou nadšené milým, nenásilným a chvílemi legračním příběhem, já ráda, že jsem nemusela pohádku pouze přetrpět a užila jsem si ji taky. Nejde o žádné k pochopení náročné veledílo, ale příběh ani jeho zpracování rozhodně neurazí. Navíc kvituji dobrý výběr herců, zejména hlavní hrdinka v roli Sonji je skutečně krásné děvče, které navíc umí hrát. Jedině snad představitelka čarodějnice působila svým výkonem poněkud jako klišé slátané z tisíce dalších pohádek o zlých čarodějnicích (včetně těch animovaných - jako by ji právě propustili od Šmoulů - nulová individualita.) A ta kašička pro skřítky na konec, ta potěšila.

No konečně někdo v televizi pochopil, že malé děti nejsou pouze debilní přijímače schopné sledovat jen přiblblé animované poníky, bakugany, smrtící víly a podobné chujoviny. Vtipnou, moderní a nenásilnou formou a s neobvykle vysokou intelektuální úrovní je v tomto pořadu dětem nabízeno spousta zajímavých typů k cestování po vlastech českých. Moderátoři sdělují dětem podstatné informace o akcích na hradech, zámcích, v muzeích a přírodě a jejich výklad zpestřují dvě sympatické animované postavičky s trochu přehozenou pohlavní identitou ("mami ten Venda by mohl dělat Kačku a Kačka Vendu:-)". Jen víc inteligentních pořadů pro děti, kdyby bylo.......

Sílu příběhu si uvědomuji až zpětně, jak dny plynou - stále se mi vybavují jednotlivé scény, mimika Báry Hrzánové, Vladimíra Dlouhého a určitě i Stelly Zázvorkové. Smutné drama o nenaplněné lásce a to ze strany všech hlavních hrdinů zanechává mnoho námětů k přemýšlení i pachuť smutné skutečnosti a bezvýchodnosti příběhu. Výkony herců jsou perfektně civilní, až má člověk pocit, že ty lidi zná, denně je potkává v ulicích.

Z pohádky je cítit, že to autoři mysleli dobře, nějaká taková rádoby hravost, laskavost, snaha o originalitu. Ale nějak se to všechno nepovedlo skloubit dohromady. Příběh je roztříštěný, přelétavý, spousta rozehraných motivů zmizí v dalších bez vysvětlení. A nezachrání to ani dobré herecké obsazení (Somr, Polívka). Co mi vyloženě nesedělo byli dřevění mladí herci, celkem zbytečná animovaná zvířátka s podivnou gramatikou a pak podivně volená hudba - ta klasika při pokusech v první části filmu, no nevím. Nudné a jakoby zbytečné dílo.

Od té doby, co v čekárnách naší nemocnice pouštějí místo problblých reklam na gynekologické plísně a kloubní preparáty Peklo na talíři, mi poprvé nevadí, že musím na ošetření trpělivě čekat. Ba naopak, kolikrát mě mrzí, že už mě zvou dovnitř a nemůžu dokoukat díl. S dcerou jsme tuhle, po vzoru pana Vaňka, "počítaly" šunku na pizze a skvěle jsme se pobavily. Dcera také, od chvíle, co shlédla díl s čokoládovými figurkami Mikulášů, hází všechny výše jmenované dary šetřících babiček do kontejneru. Těším se na nové díly - krom toho, že je to fakt legrace, pomůže to člověku orientovat se, alespoň trochu, v těch šmejdech, co se kolem nás prodávají a pokud k tomu pustím dítě, jako osvěta je to nenahraditelné.

I moji rodiče jsou potencionální možní zákazníci takových akcí a nějak jsem to neřešila, protože mají naštěstí dostatek inteligence a též osvěty z mé strany, že se tohohle teroru neúčastní. Sledovala jsem předem bedlivě upoutávky na tento dokument i rozhovory s autory, ale ta výsledná hrůza a děs, co z dokumentu vane, předčila veškeré moje nejčernější představy. Dokument je natočen skvěle - skryté kamery působí syrově, skoro jak v Blair Witch - chcete do děje vletět, pomoct....a ono to nejde. Perfektní nápad bylo obsazení Ondřeje Vetchého do role komentátora. Kéž by mělo toto dílo co nejvíce diváků a co největší účinek - kupující nešťastníky odradit, šmejdy zlynčovat.

Geniální Burian, kterého baští stejně moje 88 letá bábina jako 9 letá dcera. Společně jsme se u této komedie řehtaly od začátku do konce. Burian nemá chybu, ale skvěle mu nahrává Jaroslav Marvan, který tu má navíc jednu ze svých mírně svůdnických rolí, ve kterých je kouzelně přesvědčivý. Děj se odehrává na pár metrech čtverečných, film má nekvalitní černobílý obraz, zhoršený zvuk, ale nenudí. Nadčasové, nesmrtelné.

Musím přiznat, na konci mě dostali. A díky tomu odpouštím poměrně rozvleklý děj, protože teprve nyní chápu, že být to nabušené akcí, konec nevyzní. Parťáci Al Pacino a De Niro jsou sehraní a jako přátelé snad ještě lepší, než jako protivníci. A to jejich stárnutí.....je ve filmu tak krásné.