Yomega

Je to fajn, herecká elita a příjemný námět. Přesto se z toho nepodařilo vyždímat více, než průměrný rádoby doják na nedělní odpoledne. Ale na druhou stranu, není občas od věci si připomenout, že všední starosti jsou ničím, když člověk odpočítává poslední dny svého života.

Až na poslední půlhodinku, která graduje scénou na hřbitově se jedná o výborný film. Děkuji Kathryn Bigelow, že se pustila do takového projektu. Ono natočit v Americe film o posádce ruské ponorky za studené války je odvaha, která bohužel vyústila v komerční neúspěch. O to víc jsem rád, že film vznikl a přiblížil skutečné a (jak to tak bývá) také naprosto neznámé hrdiny. Scéna opravy radiací zamořeného reaktoru v proti chemických oblecích je děsivá a neskutečně působivá. Škoda uměle natahovaného konce, který kazí výborné první dvě třetiny filmu.

Mé pocity jsou po shlédnutí rozporuplné. Zatímco první půle je nejen vizuálně úchvatná (i když digitalizace téměř všeho je často více viditelná, než by bylo zdrávo), ale také svěží a vtipná, v půli druhé z toho všeho zůstane již jen ten vizuál. Nevyhneme se bohužel ani kýčovitému klišé, které přibývá s narůstající stopáží. Přesto nemohu říci, že bych litoval času. Některé momenty filmu jsou doslova magické (splašené stádo, letecký útok…) a společně s podmanivou hudbou tvoří opravdový zážitek. Herecky mě film nějak zvlášť neoslovil, i když charisma se Hughu Jackmannovi rozhodně upřít nedá. U mě se jedná o lehce nadprůměrný romantický film, který dobře poslouží na jeden večer, na žádný další ale rozhodně ne.

Minimálně jeden z nejlepších a možná vůbec nejlepší seriál, který kdy vznikl. Dokonalá rovnováha mezi vtipem a otřesnou realitou války a k tomu vynikající herci. Obdivuhodná je také vysoká kvalita téměř všech dílů, kdy s postupujícím časem neslábne humor ani ostatní aspekty, které tento výjimečný seriál provázejí. V podstatě nemám co vytknout…100%.

Opravdu velmi silný zážitek, ale přesto jsem asi čekal více. Hlavně závěr, kdy napětí stoupalo a člověk si říkal „co z toho asi vyleze“ byl pro mě trošku zklamání. Přesto musím říci, že to byl jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem za poslední dobu viděl….a mimochodem Jennifer Connelly je jako vždy úžasná.....tak po druhé projekci upravuji na maximum. Je to skutečně mimořádný film a po druhé snad ještě silnější, než poprvé.

Z hlediska originality asi nejlepší pixarovka, z hlediska vtipu a celkové zábavnosti má Pixar v repertoáru určitě zajímavější kousky. Přesto je to pro mě jeden z nejlepších animáků, právě pro svůj netradiční a velmi originální příběh.

Když se nad tím člověk zamyslí, je to vlastně hrozná blbost. Najde se i dost nelogičností a úsměvných momentů, ale tady to je naprosto jedno. District 9 je tak bombasticky zpracovaná pecka, že od první do poslední minuty jsem byl přikován k plátnu a ani nedýchal. Neill Blomkamp předvedl naprosto úžasný, skoro až Greengrassovský výkon. Trošku problém jsem měl ze začátku s představitelem hlavní postavy Wikuse, ale během jeho postupné „změny“ mě jasně přesvědčil, že umí. Normálně bych dal asi čtyři, ale když se podívám na neznámého režiséra, neznámého herce a směšných 30 mil. rozpočtu, skláním se v hluboké pokloně před tak skvělým dílem a hodnotím plnou palbou. A to také proto, že je poukazováno na velmi aktuální problémy dnešního světa, my si vystačíme i bez kreveťáků.

Nevadilo by mě, že je to klišé nejhrubšího zrna, nevadilo by mě, že od začátku vím jak to dopadne. Ovšem muselo by to být občas vtipné, občas napínavé a celkově zábavné, jo a mezi hlavní romantickou dvojicí by musela fungovat chemie. Tady jsem nenašel ani jedno. Trapná rádoby vtipná rodinná blbost na nedělní odpoledne, ale i to se dá strávit mnohem příjemněji. Jednu hvězdičku pouze za dobré herce a pěkně udělané Benátky.

Naprosto každá postava, která se objeví ve filmu má nějakou úchylku. To už samo o sobě o něčem svědčí. Nemohu říct, že se mě Sekretářka líbila. Mohu s určitostí říct, že už si to nikdy nepustím. Přesto nelituji času, už jen kvůli naprosto skvělé Maggie Gyllenhaal, které zdatně sekunduje James Spader. Celou dobu se film snaží být zajímavý a to se mu i celkem daří, konec je naproti tomu jak studená sprcha, která ke zbytku příběhu jaksi nepasuje. Třešničkou na dortu je Jeremy Davies, který předvádí své typické „zhulené“ herectví s šeptáním, pomalými pohyby a rozmáchlými gesty rukama, zkrátka další „divnej“ do početné sestavičky magorů (vrcholu dosáhly jeho kreace v Temném úsvitu). U mě je to někde na pomezí dvou a tří, ale díky závěru se přikloním ke dvěma hvězdičkám.

Pokud by Tarantino příběh situoval řekněme do fiktivní války někde v jižní Americe, byl bych celkem spokojen…ale říkejte si co chcete, druhá světová byla tak ZÁSADNÍ událost v novodobých lidských dějinách, že MUSÍ být zobrazována reálně. Tarantino z toho udělal kovbojku, kde to vše vypadá hrozně jednouše. Banda buranů si řekne, že si půjde do okupované Francie sejmout pár nácků a nakonec jsou tak úspěšní, že bokem zprovodí ze světa celé nacistické vedení s Hitlerem v čele…no, kdyby to bylo tak jednoduché, určitě by bývalo nezemřelo tolik lidí a válka netrvala šest let. Jsou pouze tři věci, které stojí za pozornost, první kapitola, kapitola v hospodě a Christoph Waltz. Zmínil bych ještě Tila Schweigera, ale ten dostal tak málo prostoru, že to snad nestojí ani za řeč. Celkově jsem nic nečekal a jen se utvrdil, že Pulp Fiction a Gauneři byly jediné filmy, které stály od mistra Quentina za pozornost.