Grotowski

Jinak nelze....

No comment ! Dobrá práce jak říkají "amíci".

Krásná práce a nečekané vyznamenání Primě - bravo ! Nebudu rozebírat detaily, vše obstálo bez ztráty kytičky. Jediné co považuji za zbytečné - dubléři na lůžku - škoda - autenticita se snížila... Ale nebudu kvůli tomuto handicapu odbírat 20%.

Je to smutné, nicméně po pravdě musím přiznat jako milovník, obdivovatel, znalec a vstřícný kritik... Toto je první Larsův filmový počin, který mne nebavil, nezaujal, místy nudil, zkrátka nepřesvědčil a tedy zklamal. Celek působí jako "žaludek na vodě", kdy autor s nepochybnou ambicí díky vlastní indispozici selhává. V celku. V jednotlivostech vídím a ctím Larse a jeho jedinečnost. Nemám ten dojem jako jindy, kdy jsem nevěděl, zda mám plakat či se smát, kdy mne přinutil přemýšlet o světě v jiných souvislostech, kdy mne přinutil vidět sebe sama a jiné zcela v jiném světle. Zkrátka - Lars mi obracel svět naruby. Tentokrát to nevyšlo, můj dojem po skončení projekce byl jako po jiných slušných projektech, kde určitě tvůrce hledal, ale nenašel... 80% je za precizní detailní práci a jednotlivé myšlenkové odkazy. Pokud jsem dal 80 - kolik bych měl dát majstrštykům - od 120 do 200.  Haj hou

Alex je nadějí světového filmu, že  TEN NOMEN OMEN neskončí v žumpě komerce, vypočítavosti, kalkulace a průměrnosti...

Dal bych 90%, ale protože není nic mezi 80-100, přikláním se k vyšší hodnotě. Tvůrce si to rozhodně zaslouží, protože jde proti proudu...

Lino v parádní formě, atmosférický film z dob, kdy se točily kvalitní filmy...

Až po 22 letech se mi zadařilo shlédnout... BRAVO-BRAVO-BRAVO pro všechny tři protagonistky, partnery nevyjímaje. Dramatik David Hare napsal skvělý scénář, Phillip Glass kongeniální hudbu a Stephen Daldry citlivě a po smyslu zrežíroval.

Věcné, kauzální, bez zbytečných emocí, v strohosti spočívá pravdivost...

Překvapivě se vesměs vyjadřuji pozitivně a hodnotím kladně díla ostatních recenzentů znegovaná. Abych byl upřímný - opravdu nemám nic osobně proti děvčatům Kateřině a Jitce Bártů. Je evidentní, že se snaží a oceňuji variabilitu nápadů / námětů. Ovšem realizace trpí zjevnou neprofesionalitou v dramaturgii a především - ve vedení hereckých protagonistů !!! Hlavní figury hrají každá / každý po svém zkušenostním rejstříku - Markéta Plánková je uvěřitelná a srozumitelná x Marek Lambora je výtečný typ /pravda, neviděl jsem jej v nekonečných pokleslých seriálových produkcích - ani bych jeho výkony nebral jako bernou minci/, ale v Půlnoční zpovědi je to bohužel tristní. Jsem přesvědčen o talentu mladého kolegy, toť bez diskuse, ale v roli faráře je nevěrohodný - promluvy jsou prázdným tlacháním, které má evokovat morálně etické postoje klerika. Je přiměřeně pravdivý v případě emočního osobního vypětí. Jako knězi mu nevěřím, bohužel, ani slovo. Neviním Marka - jeho herecké selhání jde pochopitelně na vrub režisérky Jitky Bártové. Psal jsem tu onehdá o chlapci, co se probudil a rozhodl se být režisérem... Obdobně je to s ostatními herci a jejich vytaženými šuplíky - Marek Taclík, Saša Rašilov, Chantal Poullain, Josef Carda, Dana Morávková apod. Oproti nim Igor Orozovič nebo Simona Babčáková /odmýšlím si nevěrohodnou ukrajinskou národnost její i Komínka syna/ působí svěže, autenticky. Humorné pasáže /LaurinováxZounar, Taclíkovo srkání/ působí jako pěst na oko, jsou vůči celku zcela neústrojné až jakoby nahodilé. Mají zřejmě vybalancovávat vážné pasáže, ale působí směšně maximálně vůči tvůrčímu týmu. Škoda přeškoda neboť námět není špatný, scénář je akceptovatelný a kriminální žánr osvěžuje. Nicméně pachuť tu je a není snadné se jí oprostit. Kamera a střih se o cosi snaží, bohužel není patrné o co /úhly, zoom apod./. Katastrofa přichází zhruba od čtvrtého dílu - vše začíná působit dojmem nezkušeného školního ročníkového cvičení studentů FAMU /abych nekřivdil famákům - jejich práce jsou mnohdy skvostné.../. Oproti předchozím dílům se pak herecky zlepšil Marek, ale budí to asi pouze takový dojem - ubyly mu promluvy oborového řádu. A závěr ? Obsazení Filipa Tomsy je omyl - jako zločinec evropského formátu je ďěravý jak staré necky. Vypjaté dramatické scény, kdy mučí Marka a Markétu jsou nevěrohodné a nudí. Mohlo by se zdát, že Bártové jsou již v žánru trochu zkušené, ale opak je pravdou. Ale ségra hraje na ségru, ruka ruku myje, smutné... Já být producentem, tak toto dílo nespatří světlo světa.