_Moon_

První hraný film, u kterého se mi použitý 3D zdálo naprosto smysluplné. Hudba je výborná a skvěle dotváří zajímavou atmosféru filmu. Edit: Nutno shlédnout v kině (ideálně ve 3D). Domácí promítání mě zdaleka tak nenadchlo.

Velmi kýčovitý a dle mého názoru i dost zbytečný film. Na dané téma bych mnohem více ocenil dokument.

Film je nekonečným opakováním téhož schématu - zběsilá akce, několik cool vět, zběsilá akce, atd. Jednu z největších chyb snímku bych viděl ve velmi špatně budovaném vztahu diváka k postavám. Ono jaksi nemá cenu nechávat postavy umírat, když divák pomalu ani pořádně neví, o koho se jedná. Naopak zřejmě jediným pozitivem měla být velkolepá akce. A i ta zklamala. Akce je většinou nepřehledná a příliš nenadchne. Po hodině jsem byl z filmu opravdu unavený a přál jsem si, aby skončil.

Námět s velkým potenciálem. Chybí zajímavější finále a celkově film působí dost nedotaženě. Přesto je to dílo poměrně koukatelné (zejména pak pro vyznavače temnější atmosféry).

Bohužel jsem nucen občas tento seriál sledovat během oběda. Kdyby autoři natočili jednu až dvě série, tak by to byl zřejmě poměrně zajímavý seriál. Naneštěstí je ale těch sérií mnohem víc (8). A tak je člověk svědkem neustále dokola recyklovaných situací a zápletek.

Film mě překvapil svým zpracováním. Na takhle dobrou kameru a práci se světlem jsem nebyl u filmů z 30. let zvyklý. Herecké výkony jsou taktéž skvělé. Zejména pak Zdeněk Štěpánek. Jeho Maršál - zprvu chvílemi až démonický - hnaný snahou splnit své poslání, se stává na konci postavou neuvěřitelně lidskou a tragickou. Těžko zapomenout to světlo v jeho očích, když hovoří o válce. Co je pro mě ale naprosto nepochopitelné, je postava doktora Martina, která se v předloze neobjevuje. Ta totiž závěrečnému vyústění jednoznačně ubírá na údernosti. Není mi jasné, proč se autoři snažili jakkoliv upravit jedno z vrcholných děl génia formátu Karla Čapka. Doslovný přepis Bílé nemoci by mi byl milejší.

Park Chan-wook mi svým OldBoyem představil pro mě do té doby neznámý korejský film. Joint Security Area je druhý Parkův film, který jsem viděl. A znovu mi vyrazila dech ta nápaditost, co se úhlů záběru a zajímavých střihů týče. Parkovy delší, kompozičně čisté a jednoduché záběry ostře kontrastují s dnešním trendem "uspěchaného" střihu. Z herců je mi známý pouze Byeong-heon Lee, který perfektně ztvárnil hlavní roli ve snímku Bittersweet Life. Zde je jeho výkon trochu slabší, přesto pořád nadprůměrný. Samotný příběh je vyprávěn podobným stylem jako v OldBoyovi. Postupně se dozvídáme, jak se vyšetřovaná událost vlastně odehrála. Park mistrně příběh graduje a co bych ocenil ještě víc, dokáže ho úderně zakončit. Shrnul bych to tedy tak, že se rozhodně těším na tohoto korejského mistra u dalšího z jeho filmů.

Chápu, že když někdo investuje 500 miliónů dolarů, tak je bude chtít vydělat zpátky. Mistr Cameron je pak jasná sázka na jistotu. Ten pán totiž umí pobavit masy! A tím pádem vydělat peníze, hodně peněz. Toto nemyslím jako kritiku. Studia prostě musí někde vydělávat. Nicméně abych shrnul své pocity z tohoto filmu. Ano, je to krásné, je to pohádkové, je to 3D, je tam láska, je tam válka... Je tam prostě všechno, co má každý blockbuster mít. A moje otázka zní: "Je toto opravdu to, co chceme?" Pro porovnání s Avatarem rád používám film The Fountain. Vizuálně skvěle ztvárněné minimalisticky pojaté dílo s neuvěřitelně silným příběhem a zejména pak brutální katarzí! Co jste cítili, když jste odcházeli z Avatara? Touhu být lepšími lidmi? Pocit beznaděje z pomíjivosti všeho kolem nás? Nebo vůni popcoru? Co se vlastně celou dobu snažím říct: Avatarův háv je tak krásný až z něho oči přecházejí. Bohužel mě to neoslepilo dostatečně na to, abych byl schopen zcela ignorovat jeho značnou vnitřní vyprázdněnost. Pakliže alespoň částečně souhlasíte s výše napsaným, vřele doporučuji přečíst si tyto komentáře: Blizzard, ZuzkaZ, Tom Hardy

Velmi komplexně pojatý seriál. Výborný námět přímo vybízel ke stvoření nějakého akcí nabitého díla. Autoři nicméně dali před akcí přednost postavám. A udělali dobře. Bohužel v závěru se seriál vydal z dobře zaběhnutých kolejí a upřímně řečeno se to moc nepovedlo.

Film plný hvězd a to ať už před kamerou nebo za ní. Výsledkem je ale bohužel pouze průměrný sci-fi snímek. Částečným zklamáním byla poměrně nevýrazná hudba Ennia Morriconeho. Brian De Palma si prostě nevybral správný příběh. S takovýmto ansámblem bych se opravdu nezlobil, kdyby se rozhodl převést na filmové plátno třeba některou z knih A.C. Clarka, či jiného klasika žánru.