bratr.Milan

Toto je tak líně natočený dokument, že nechápu zdejší hodnocení. Nevím čím to je, jestli měli tvůrci malý rozpočet, ale i s malým rozpočtem můžete dát trochu kreativity například do práce s kamerou, nebo informace nemusíte jen sdělovat komentářem, ale například záběrem kamery, vizuálně v tichu. Tady mluví a mluví komentář od začátku do konce. V dabingu se tu alespoň střídá ve čtení mužský a ženský hlas, to byl jediný kreativní krok, který udělali. A to nevím, jestli to náhodou není jen zásluha české režie dabingu. Krásné barevné vietnamské památky to nezachrání, když jsou hloupě nasnímány jen ze statických záběrů do kterých jde hudba z nějaké zvukové banky a nudný čtený komentář. Ten hudební podkres je opravdu hrozný. Chtěl jsem dát dvě hvězdy, za nějaké ty informace, které se člověk z upovídaného komentáře přece jen dozví, ale díky zdejšímu nadhodnocení dávám s čistým svědomím jednu.

Snaha tu byla, to musím ocenit, ale z různých důvodů to moc nevyšlo. Takže je to sice originální, ale ne úplně důstojná, adaptace knihy.

Dávám pět hvězd v kategorii hollywoodských velkofilmů, se vším co to znamená. I když ta poslední hvězda v hodnocení je neuronová. Za mě zatím nejlepší Nolanův film, to ale neznamená, že nemá chyby. Má silné téma, skvělé herecké výkony. Je potěšující sledovat, když hollywoodské hvězdy nehrají jen sami sebe, ale objeví se na plátně jakoby mimochodem v krátké roli nějakého politika či vědce, odehrají svůj „štěk“ a tiše zmizí ze scény (všichni přece chtějí točit s Nolanem!). Až v polovině filmu jsem si uvědomil, že Oppenheimerovu manželku hraje Emily Blunt. Nolan natočil své úvahy na téma vzniku atomové bomby a jeho významu pro lidstvo, odpovědnosti vědců a politiků, oblečené do kabátku blockbusterového životopisného dramatu. Odpouštím mu zjednodušení složitého Oppenheimerova života na Formanovu šablonu „Mozart a Salieri“, zde „Oppenheimer a Strauss“. Takže celý příběh je vystavěn na vztahu těchto dvou: hrdina génius, který má sice chyby, ale je upřímný a morální versus záporák, který by chtěl uznání jako má hrdina, ale není tak geniální, hrdinu obdivuje, ale a protože ho veřejně ponížil, tak naplánuje zákeřnou pomstu. Čím více znáte Oppenheimerův život, historii, americkou politiku té doby, fyziku a umění, tím více si z filmu odnesete. Já si všimnul hlavně toho, co se týkalo umění a trochu i fyziky. V Americké politice se tolik nevyznám, ale věřím, že tam jistě byly také různá pomrkávání na ty, kdo v tomto oboru vědí o čem je řeč. Je pravda, že se často tyto odkazy týkají jen nejobecnějších znalostí z těchto oborů, ale přesto jsem rád.... Například: Oppenheimer obdivuje moderní umění – musíme tam dát Picassa, toho zná každý. Oppenheimer má rád moderní literaturu, dáme tam jak čte první moderní báseň „The Waste Land“ od T.S. Eliota. Tím mě Nolan udělal radost, protože T.S. Eliot je můj oblíbený esejista a básník. Odpouštím tuto obecnost a generičnost, stále je to jen hollywoodský velkofilm, který musí být plošší a jednoduše pochopitelný pro většinu. A to se hned tak nezmění. I když je pravda, že si hollywoodská studia tímto přístupem hloupější diváky sami vychovali. Já mám raději režiséry evropské a jiných států, kteří nepodceňují inteligenci diváků a kreativně pracují s filmovým médiem k předávání hlubších myšlenek. Chválím Nolana, že konečně začíná smysluplně používat jeho oblíbené hrátky s časovými liniemi. Tady pomáhají diváka udržet v neustálé pozornosti podporují jeho úvahy nad tématy. Zkuste si představit, kdyby film postavený na dialozích probíhal klasicky chronologicky. Asi by to diváka uspávalo. Skoro to vypadá, že se ten kluk londýnská nakonec přece jen naučí používat různé časové linie ke sdílení hlubších myšlenek. Dělám si legraci. Nolan je skvělý režisér a chtěl bych po něm moc, aby byl i skvělý spisovatel. Stává se to velmi výjimečně, že se objeví geniální režisér, spisovatel a třeba ještě výtvarník v jedné osobě. Oppenheimer je za mě pětihvězdičkový americký velkofilm, i když ta poslední hvězda v hodnocení je neuronová.

Experimentální filmík hektický jako dnešní doba. Podle názvu tipuji, že je sestřihaný ze záběrů autorem natočených z cesty do Washingtonu DC. Počet střihů za sekundu to má asi jako průměrný současný akční film. Po výtvarné stránce mě nejvíce oslovila pasáž s rychle se střídajícími záběry oken mrakodrapů. Pro již zmíněnou rychlost střihů, blikání světel a experimentální hudbě, nedoporučuji epileptikům.

Nejsem fanoušek Star Treku neviděl jsem asi ani jeden celý díl žádného ze seriálů z dalekého vesmíru. Nikdy mě nebavily ty postavy, které vyslovují srandovní pavědecké nesmysly a přitom se tváří naprosto vážně. V tomto filmu jsou bohužel také, ale Abrams natočil skvělý blocbuster, který vytahuje z průměru filmová výprava, kostýmy, stavby a pocit prostoru a velikosti kosmických lodí, ze kterých jsem si vysloveně lebedil. Herci jsou dobře vybraní, sedí do svých rolí. Jako pravý vulkánec bohužel musím přiznat, že i emocionální stránka filmu je výborná, správně logicky vystavěná.

Bohužel nadšení většiny fanoušků Indiho nesdílím. Chrám zkázy je dobrý blockbuster, určený hlavně pro dvanácti až patnáctileté kluky, ideálně, aby ho sledovali spolu s tátou. Skvěle natočená blbina plná kulturních klišé a zábavně udělaných scén. Chvílemi jsem si připadal jako na nějaké atrakci v Disneylandu. Líbil se mi ve čtrnácti, dodnes jsem si pamatoval z filmu jen scénu s opičími mozečky a polévku s očima. Včera už mě tolik neoslovil.

Je to ten druh animovaného seriálu, který rodiče pustí malým dětem, aby od nich měli pokoj. Hýbe se to a je to barevné! Dospělý se na to nedokáže dívat a řekl bych, že dětem, které jsou mu vystaveni, snižuje IQ. Je to ten typ seriálu, vidíte pět minut jedné epizody, okamžitě pochopíte generický princip, na kterém je vystavěn, a jako by jste viděli celý seriál. Nemyslím si, že čím menší děti, tím barevnější a hloupější výsledné dílo musí být. Trocha kreativní inteligence by jim neuškodila, spíše naopak. Tvůrci tohoto seriálu určitě nejsou hloupí jako jejich výsledný produkt. Pravděpodobně se rozhodli takto tvořit plánovitě. Sedli si v kanceláři ke stolu a přemýšleli: „Co mají malé děti rády a co bude fungovat? Děti mají rády Spider-Mana, tak uděláme dětského Spidyho. Děti mají rády, když je něco křiklavě barevné, a nemá to složité zápletky, aby to malé hloupoučké děti pochopily a musí to být pro ně výchovné, aby se naučily, že se má všem lidem i zviřátkům pomáhat!“ - Tak nějak asi vznikl tento prapodivný seriál. A možná, že tyto požadavky zadali umělé inteligenci spolu s daty o postavách ze Spider-Manových komiksů a ona jim za pár vteřin vyplivla všechny epizody. Zdá se! A vypadá, že to funguje. Už to má dvě série.

Včera (11.7.2023) zemřel Milan Kundera a různé televize dnes dávají tento dokument. Jako osoba vyvolával Kundera různé kontroverze,ale jako spisovatel patřil k největším světovým tvůrcům. A kdo někdy od něj něco četl a nehledá od literatury jen zábavu, ale i inteligenci, tak to musí potvrdit. Naštěstí jsem schopen oddělit osobu tvůrce od jeho díla a jeho dílo je opravdu výborné, až na ty mladické komunistické básně, které jsou příšerné. Dokument samotný je průměrný, ale vydržel jsem ho kvůli Kunderovi a dozvěděl se tak nové informace.

Chcete se dozvědět co to je francouzské líbání? Film o jedné ženě, která je pro muže tak neodolatelná, že když ji jednou políbí, tak už se od ní nehne. Jednoho muže zaujmou jazykové schopnosti služebné natolik, že se odhodlá k násilnému činu a je po zásluze potrestán. Aby jste dostali odpovědi na můj záhadný popis, musíte se podívat na tuto 2 minuty a 20 sekund dlouhou geniální komickou scénku. Stojí to za to.

Dobře udělaná fantasy dobrodružná romance. Žánry tu sedí přesně. Byl to oblíbený film mého dospívání, takže si můžete z mého hodnocení klidně odečíst jednu hvězdičku za nostalgii.