FilmMag2000

Oppenheimer je skutečný vizuální zážitek. Režie, kamera a hudba vás strhnou. Výkony všech hlavních herců jsou hodné Oscara. Pokud máte alespoň určité povědomí o otci atomové bomby Oppenheimer splní vaše očekávání. Cillian Murphy je dle mého názoru rozhodně kandidátem číslo 1 na Oscara. Asi to nebude film pro každého a ne všichni z něj budou nadšeni. Je to film o „pravděpodobně“ největší světové katastrofě EVER. Filmový génius Christopher Nolan je bezpochyby jednou z nejlepších hvězd filmového průmyslu. Se svým jedinečným talentem a bezmeznou kreativitou vytvořil novou filmovou ikonu (Oppenheimer), která bude nepochybně zvěčněna ve světě kinematografie. Bude patřit mezi největší díla, která kdy kdy byla v oblasti kinematografie. Film nutí k zamyšlení nad tím, v jakém světě to vlastně žijeme a poukazuje na volby, které denně lidé i vlády celého světa dělají.

"Ronin" je jedním z těch vzácných akčních filmů, které diváka udrží od začátku do konce. Herecké výkony jsou naprosto skvělé a úžasné. Všechny klíčové postavy si zaslouží velkou pochvalu, od De Nira, Rena, McElhrona, Pryce, Skarsgarda a Michaela Lonsdalea.  Film je plný obrovské akce. Přestřelky a automobilové honičky vypadají fantasticky. Žádné přiblblé  CGI v akčních sekvencích, buď jsou to kaskadéři, nebo herci a vypadá to reálně a plynule. Automobilové honičky jsou vrcholnou akcí filmu. Překrásná místa v Paříži, Nice a Arles dodávají filmu velkou krásu a pohled na brilantní architekturu a kouzlo francouzských měst. Zajímavé jsou i výběry míst s úzkými ulicemi  plnými ostrých zatáček.  Ronin se soustředí na najímání 5 žoldáků (samurajů/roninů), každého se zvláštním talentem, dívkou s původem IRA, která je pověří krádeží tajemného, přísně střeženého kufříku. V průběhu operace se oddanost jednotlivých postav změní a dochází k různým zradám, které diváka vedou k všelijakým nečekaným  zvratům  před konečným rozuzlením v pařížském Le Zénith, po vystoupení olympioničky Katariny Wittové, která hraje ruskou krasobruslařku. Ronin je v první řadě skvělá akce, hutná atmosféra, spousta doutnajících sebevědomých hereckých výkonů a obrovského napětí , které si každý fanoušek špionáže a akce užije na maximum

Dokument je zvláštní v tom, že to skoro vůbec nevypadá jako pořádný film. Je natočený na viditelně levném přístroji , jeho střih je záměrně nevyleštěný a libuje si v překračování hranice od osobního až k požitkářství. Varda demonstruje svůj talent pro hledání významu ve všednosti a při zkoumání kultury mrchožroutů naráží na řadu přesvědčivých paralel. Film má občas tendenci setrvávat na legendárním statusu nové vlny Vardy, zvláště když se zdržujeme rozhovory a segmenty, které s tématem filmu jen slabě souvisí. Kupodivu to tak nějak celé funguje a baví.

Ano je to smutné a ano, je to tragický pohled na chování české společnosti vůči lidem z výchovných ústavů. Dokument vás nutí se zamyslet nad tím, jak to mají někteří v životě komplikované a těžké, jelikož neměli to štěstí vyrůstat v normální rodině. Desetiletá jízda na horské draze nahoru a dolů. Někdy byste je … Dobře se na to divá, docela to utíká a baví. Jen to opět není nic, co by vyčnívalo. Další běžný dokument podle českého standardního mustru. Nic inovativního a překotného se nekoná.

Co k tomu říct. Karel byl prostě Karel. Opět typicky český dokument stavějící pomník modle 60, 70, 80 a 90 let. Portrét umírajícího starého muže, který zasvětil svůj život svým věrným fanouškům a rodině. Ničím to nepřekvapí, neoslní i když je to řemeslně dobře zpracováno. Karel je film pro starší věkovou generaci, která na jeho hitech ( které mmch provází celý film) vyrůstala. Nic nového, co bychom už o mistrovi nevěděli se z filmu nedovíme, krom toho, že ať jste či nejste jeho fanda, trochu vás to chytí za srdce.

Club 54 byl středobodem vesmíru, který se točil kolem sexu, drog a panteonu pomíjivých bohů popkultury, kteří vládli světu dekadence a hudby. Dlouho předtím, než neandrtálský „disco nasávající“ dav přesvědčil svět, aby přestal tančit, byly v klubech, jako je tento prozkoumány a poté překonány všechny možné požitky.  Mike Meyers je v roli komplexního a tragického Steva Rubella více než skvělý “ Ne v téhle košili” … “  Co berňák nevidí, to ho nebolí…”  Ryan Phillippe je mladý hezounek, který spadne do velkého světa a učí se s tím srovnat. Závratné, ale tragické opuštění Disca  nebylo nikdy zachyceno tak dokonale. Všichni věděli, že to nemůže vydržet, ale všichni jsme to vydrželi, abychom viděli, kdo to vydrží do posledního dechu. Éra tak krásná a optimistická.  Tento film je jeden z nejlepších ve svém žánru a neochvějně odhaluje temnotu, která se skrývá pod třpytivým pozlátkem Clubu 54. Pokud jste tam nebyli, nepochopíte. Pokud jste byli, není lepší způsob, jak si  to zapamatovat. Geniální, tragické a hlavně úžasné

Ten seriál je absolutní dno. Nic horšího snad v dějinách české seriálové produkce nevzniklo. Trapnosti nad trapnosti. Hrůza a děs. To už není ani pro masochisty. Hodně nepovedená telenovela, tvářící se jako seriálová pohádka. Už chápu, proč je vypravěč Uriáš. Za tohle všichni, co tu hrůzu stvořili skončí v pekle!

Tak jsem dal Andělům ještě jednu šanci a zřejmě to byla chyba. Tohle mělo být co? Od začátku, bohužel, všem, krom vyšetřovacímu týmu, dojde kdo je pachatel. Téma příběhu docela zásadní, finale je nelogické, ovšem co excelentně dominuje celou dobu, je jen další tragické trápení české kriminálky. K hereckým výkonům se snad nemá cenu ani vyjadřovat, vypadá to, že hrají jen z povinnosti a o co hůř, nějak mi nejde uvěřit, že jsou Policajti

Co to zase vymysleli.  Příběh dobře začal, pomalu upadal až nakonec nudil. Jakoby všem chyběl drive. Závěrečná přestřelka a co v ní předvedli Policajti, totálně mimo mísu. Starý tým posílen nováčky, Gondíkem, Hesem a Langmajerem. Proboha proč? První jmenovaný je naprosto zbytečná a neviditelná postava, bez jakéhokoli náznaku charisma. Nudný, unylý, postradatelný. Hes je tu vcelku nesympatická postava, ale scénáristům zřejmě chyběl v týmu mladý element, protože původní sestava nám přeci jen zestárla a zpohodlněla. No a Langoš, pustím televizi Langmajer, kouknu se na net Langmajer, vezmu noviny Langmajer, jdu spát hladový, jelikož se bojím otevřít lednici. Dvě hvězdy za snahu a za první třetinu.

Marmeláci a Marmelušky, “Das ist šnycl, das ist zúúúpr, ja, ja “ můj Bože, co to sakra … Zřejmě i scenárista cestoval v čase a jeho lobotomií to všechno začalo. Postupně je brali jednoho po druhém režisérem počínaje, přes dramaturga, kameramana, osvětlovače, herce až po toho chudáka, co se rozhodl na tuhle hrůzu dát jakékoliv peníze. Choreografa akčních scén jednoznačně popravili a podle toho, jak se doklepával vznikla nejlepší akční scéna v dějinách kuchyně všech dob. Dál už to nešlo. Nezachrání to ani Uriáš, který jako vypravěč neustále připomíná, kdy a kde se bude konat další lobotomie nebo poprava, tentokrát ovšem na divácích. Emma Smetana jako průměrná moderátorka, tragická zpěvačka excelentně předvedla, že nakonec ani herectví pro ni nebude to pravé ořechové.  Pokud tohle je další směr, kterým se chce česká filmová produkce ubírat, Bůh s námi a všechno zlé pryč