leafroller

Pro mě naprosté zjevení a jediný český film se širokými záběry, který si vybavuji. Originální nápad, který dokonce zaměstná i šedou kůru. Smysl pro detail v našich poměrech nevídaný. A to elektrické xemko bylo fakt boží. K české kinematografii mám obecně spíše odpor, ale tohle byl v jednom týdnu už druhý film, který mě uchvátil.

Fenomenální Karel Roden v příběhu, který je tak plný, že je doslova přeplněný. Hlavním motivem je fatální selhání státu, který vyhazuje desítky miliard za zbytečnosti (jako jsou třeba zbraně) a přitom nedokáže zajistit důstojnou péči o své potřebné, kteří tak musí ničit život svým blízkým a to, aniž by o tom mohli vědět. Dalším motivem je fatální selhání státu, který úmyslně nastavuje zákony ve prospěch lichvářů na úkor potřebných, bez ohledu na všechny okolnosti. V neposlední řadě je potřeba připomenout fatální selhání státu v otázce odborného posuzování potřebných při řízení o přiznání vcelku zanedbatelných sociálních dávek. Vážně nechápu, jak se do filmu stačila vejít ještě analýza rodinných vztahů, které mi přišly tak ukázkové, že to pro mnohé jistě bylo skoro jako pohled do zrcadla minulosti. Nebo současnosti. Podruhé se na to jistě nepodívám, ale jednou to fakt stálo zato.

Velmi příjemný politický thriller nejenže nabízí mnoho témat k zamyšlení, především je však velmi aktuální a stále více aktuální. Je potřeba, abychom konečně pochopili, že svět řídí lidé, pro něž je celý národní rozpočet České republiky jenom malý prd ve větru. Money, money, money must be funny in the rich man's world......

Vědět, že se jedná o první díl trilogie, nikdy bych se do toho nepouštěl. Jenže já to nevěděl.

Tenhle film je celý o vaření. O tom, jak je to vlastně snadné. Stačí to dělat pořádně a poctivě a klenot se stane i ze sendviče a hranolek. V této souvislosti se samozřejmě ihned nabízí myšlenka na fňukání většiny českých hodpodských, kteří ovšem nejsou schopni dobře vyprodukovat ani českou klasiku a jejich vrcholem je obří burgr s rozmrazenou houskou postříkanou majonézou z flašky a doplněnou hromadou hranolek z pytlíku. Tam, kde se kvalita tradičně nahrazuje kvantitou, nemůže obchod fungovat. Ale zpět k filmu. Až nedávno jsem si všiml, že to podstatné se odehrává až v druhé půlce filmu, což ale nevadí. Také mě potěšilo propojení obchodu se sociálními sítěmi, které (opět) v našich poměrech silně pokulhává. Na závěr klobouk dolů před panem Hoffmanem, jenž se velmi profesionálně ujal nevděčné úlohy totálního debila.

Pokud měl dokument poukázat na katastrální stav francouzské justice, na to, že právníci jsou bezcharakterní kurvy a že děti se dají mučit i přímo v soudní síni, potom se záměr podařil na výbornou. Jenže ono to bohužel ani tak moc nevypadá.

Jedna hvězda za kameru.

O filmu asi nemá cenu psát, protože to tenkrát bylo dokonalé zjevení, které nejspíš nebude ještě dlouho překonáno (a to patrně jen proto, že Interstellar naměl tak dokonalou myšlenku a Třinácté patro tak velký rozpočet). Dovolím si tedy jen pár osobních myšlenek a vzpomínek. Ponejprv jsem film viděl na miniaturní obrazovce přenosné televize v bytě svého kamaráda, kde jsme se tak zhulili, že nechápu, jak si to můžu pamatovat:-D Úkol "probudit" všechny "zotročené" je celkem romantický, protože se jaxi nemyslí na to, co potom s nimi. Celkově je úroveň romantiky na postapo fim značná. A rozhodně jsem na straně Cyphera, protože jeho monolog k Trinity je zásadní a hlavně pravdivý. Nejdůležitější je však Smithova úvaha o lidském druhu, tak velké myšlenky si lajsnul už snad jen Joker pana Ledgera. Vzal bych modrou kapsli.

Vyjdu-li z předpokladu, že se to takhle skutečně stalo, vydala by recenze seriálu na celou knihu! Už opravdu velmi dlouho jsem nenarazil na sérii tak napěchovanou myšlenkami a podněty k přemýšlení a diskusi (naposledy to asi bylo Americké století od Olivera Stonea). Autoři se záměrně drží zkratkovitého, až dokumentárního formátu a nechají tak diváka zaujmout vlastní postoj. Na rovinu říkám, že jsme museli s mojí milovanou ženou mnohokrát přerušit projekci, abychom konfrontovali své názory na jednotlivé aspekty případu. Tak nějak si představuji tvorbu, která má obsah.

Přiznám se, že mé poměrně vysoké hodnocení seriálu je především zásluhou naprosto fenomenálního výkonu pana Uhlíka, kterého tímto srdečně zdravím. A na rovinu říkám, že pokud za tento výkon neobdrží Českého lva, potom asi nechápu celou tuhle instituci. Ostatní však bylo spíše průměrné. Kromě pana majora byli všichni velmi umělohmotní a nepřirození, pan Mišík potom zcela tragický. Atmosféra byla sice díky v Česku tradičně dobré výpravě pohlcující, vyrovnat celkový minimalisticky komorní dojem se jí však nepodařilo. Chápu, že televize Nova nemá na vyhazování 7 000 000 000 korun, které by jí jen tak spadly z nebe, ale mně tohle prostě nestačilo. Seriál navíc zanechává více otázek než odpovědí. Dá se skutečně nazvat postup, kdy vyšetřovaného nemlátíme a neřveme na něj, metodou? Proč (a odkud) byl takový tlak na uzavření případu? Jak byly uzavřeny případy, k nimž se Hojer nestihl přiznat? A tak dále. Uznávám, že z příběhu se asi vymáčklo vše, včetně naprosto zbytečných rodinných peripetií zúčastněných, mně to ale nestačí. 69%