leafroller

Příjemná rodinná komedie, jež poskytne i nějaké to zamyšlení. Zamyšlení nad hledáním rovnováhy ve výchově dětí. Rovnováhy mezi pozitivním a negativním přístupem. A i když mohou některé situace zavánět extrémem, je to jen pro potřeby vyjádření pointy. Duo Crystal + Midler navíc dodává filmu sex appeal. Doporučuji.

Naprosto dokonalá směs klišé, odkazů a náznaků dělá z filmu 107 minut legrace k popukání. K tomu přičítám 2 zajímavé myšlenky/informace, o kterých jsem vážně nevěděl a plejádu vynikajících herců, které dominuje dokonalý Tom Cruise. Film mě pobavil na ponejprv a každé další shlédnutí je lepší a lepší. Velký respekt Benu Stillerovi, který je stálicí filmového humoru a začíná být dokonce jakousi jistotou. Navzdory tý příšernosti s rabínem a blondýnou:)

Filmů o legendách je stále málo a tato zapomenutá legenda si film určitě zasloužila. Filmů o holkách, které se chtějí vymanit ze stereotypu vyžadovaného společenskou konvencí a chtějí žít vlastní život po svém, je ještě méně a o to jsou potřebnější. The Runaways byly první stejně jako Beatles, jejich osud byl však bohužel jiný. Aniž by si to zasloužily. A když pak na konci zaslechnete tu neuvěřitelnou legendární píseň, která Joan Jett proslavila a zajistila, říkáte si, že opravdu mělo smysl na film koukat. Jdu stahovat soundtrack.

Generační souboj myšlení, světonázorů i způsobů vyjadřování. Kdo zná 25 let starou klasiku se Stevem Martinem, bude asi dost zklamaný. Chování hlavy rodiny je totiž nejen velmi podobně absurdní, ale já bych dokonce řekl, že se snaží o věrnou kopii originálu. Zápletky jsou předvídatelné a vždy budete vědět 15 minut předem, co se stane. Z tohoto pohledu je film skoro dětský. Bohužel jazyk, který se v něm užívá, rozhodně dětský není (dvojkokot ve mně zanechal hlubokou rýhu:-)) a zbývá tedy otázka, pro koho je film určen. Míra absurdity je na můj vkus velmi vysoká a natahování trapných scén velmi otravné. Neříkám, že jsem se nezasmál, to ne, ale spíše situačním žertům. Zkrátka korkem hloubky nedosáhneš. 50%

Filmů o americkém otrokářství v posledních letech neustále přibývá a je to nepochybně dobře. Hrůzy, kterých se Američané dopouštěli na lidech, jsou neodpustitelné. (V této souvislosti zejména doporučuji dokumentární sérii Dějiny rasismu.) A při každém takovém filmu se ptám, jaké jsou asi reakce současných Američanů, u nichž je i dnes rasismus velmi populární. A tak po 12 letech v řetězech a Nespoutaném Djangovi, což byly drsnější snímky na toto téma, přibyla i klasika hledící na problém takříkajíc zevnitř. Film se nevyžívá v násilí, i když ho poskytuje víc než dost na to, aby si divák mohl klást otázku, zda je to vůbec možné. Pomalejší tempo pak dává možnost tento zážitek hlouběji vstřebat. Ironií je, že první negr, který dostal aspoň nějaké vzdělání, způsobil svým pánům takové potíže, což ve výsledku jistě přispělo k poučení bílých nedělat znovu stejnou chybu.....

Hle, příběh o chamtivosti. Chápu, že ve 20 člověk nemá tolik rozumu a rozvahy, ale kolik je teda dost? Kolik by bylo dost pro vás? A žene lidi do maléru skutečně chamtivost nebo snad nějaká touha to ostatním nandat? To je jednoznačně hlavní otázkou filmu. Druhé téma je snadnější, ale o to důležitější: americké výdaje na zbrojení. Ve filmu zazní jen velmi kusé informace, ale i z těch lze vyvodit, kolik peněz daňových poplatníků každoročně plyne na účty vojenskoprůmyslového komplexu. A to, přátele, se děje již od druhé světové války. A ruku na srdce, kdo sleduje americkou zahraniční politiku, tomu je jasné, kdo to tam skutečně řídí.

Krásná podívaná pro děti, mraky efektů, žádné nechutnosti, pár historických jmen a hlavně žádná hloubka. Člověk se u takového filmu zamyslí, jak vlastně vznikají pověsti. Že na nich musí být něco pravdy. Takový základ, který se ústním předáním přibarvuje a obohacuje, až z toho vznikne příběh podobný tomuto. Já se bavil.

Výraz terorista se dnes používá v podstatě na kohokoli, kdo odmítá přijmout násilně vnucovaný styl života a rozhodne se proti takové agresi bojovat všemi prostředky. Armády a tajné služby "vyspělých" zemí systematicky, a především násilím manipulují oblasti svých zájmů a v tomto jednání jdou doslova přes mrtvoly. A o tom je tento film. Na americký snímek až překvapivě kontroverzní ukázka zahraniční politiky CIA. Politiky, díky níž mimo jiné zaplavuje naše domovy příval uprchlíků. Politika, která uvrhla zeměkouli do studené války. Hle, jaká ironie: Když nám na základní škole soužka učitelka vymývala mozky vyprávěním o imperialismu, nikdy by mě nenapadlo, že měla ve většině věcí pravdu. Ale zpět k filmu. Vše je uvěřitelné, herecké výkony uspokojivé a pointa smrtící. Kdo je tu vlastně ten špatný? Kdo je ten nepřítel?

"Před 1500 lety každej věděl, že je Země středem vesmíru, před 500 lety všichni věděli, že je Země placka, no a před 15 minutama jsi věděl, že jsme ve vesmíru sami."  Ve své době naprostý trhák, jenž i po 25 letech (WTF!!!) neztrácí nic ze svého sex-appealu. Vše je nové, neokoukané, originální. Ba co víc, hlavní badguy je k popukání a kdykoli se zjevil, slzely mi oči jako nějakému teenagerovi. Přidám-li k tomu správnou stopáž, není nic, co bych filmu vytknul.

Fenomenální výkony dvou hlavních představitelů dávají tomuto snímku o alkoholismu zcela nový rozměr. Je to syrové, uvěřitelné a jistě se tento film nezařadí mezi ty divácky nejoblíbenější, protože nastavuje zrcadlo mnohým z nás. Vedlejší country linka, která je spíše rámcem hlavního tématu, též příjemně překvapila. Marně hledám, co filmu vytknout, a to je dobře.