Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný
  • Dobrodružný
  • Drama

Recenze (16)

plakát

Démon ve mně (2023) 

Tady u toho filmu platí, že když se podíváte na trailer, uvidíte to nejlepší, co film nabízí a úplně vám to postačí, protože odpovědi na otázky, které by vám při shlédnutí upoutávky vyvstaly, vám ve filmu stejně nikdo nezodpoví, což je škoda. Téma by nebylo zlé, ale opět se objevuje příliš mnoho omáčky, nelogického jednání a málo vysvětlení nebo náznaků k příběhu démona – ten samotný je do půlky hororu hezky naznačovaný, očíčka ve tmě se mi líbily, ale na konci jeho odhalení spíš přineslo úsměvy, než strach nebo dokonce zděšení. Náznaky fungují dobře, ale jakmile máte možnost si monstrum prohlížet několik minut, tak zmizí veškerá snaha o nějaké budování napětí a atmosféry z předešlé hodiny. Na film jsem původně měla v plánu dorazit do kina a jsem docela ráda, že jsem to neudělala, neb bych odcházela zklamaná jako z většiny hororů z poslední doby. Opět tu máme řadu klišé, vykradený Kruh a It follows a novinka jsou pouze Indičtí herci, jejichž výrazy a herecké výkony mě občas děsily víc jak samotný bubák.

plakát

Exeter (2015) odpad!

Co to dop***le bylo? Už po minutě si přejete, aby to do toho baráku plnýho nalitejch a nafetovanejch děcek se slovníkem vydlabanýho melounu na efedrinu napral meteor a film okamžitě skončil. Ne, hodinu a půl utrpení, které nemělo konce. Mám tolik otázek, třeba proč je to v kategorii horor? Proč to není parodie? Proč tohle někdo natočil? Opravdu si někdo, alespoň jeden člověk myslel, že to stojí za to pustit mezi lidi? Fajn, krev tam stříká hojně – ze všeho a ze všech a z některých dokonce několikrát, takže milovníci kýblů… co kýblů – galonů! umělé krve si přijdou na své, ale jak někdo může napsat, že herecké výkony byly dobré? Tam někdo hrál? Řekněte mi jméno jednoho, kdo se o to alespoň chvilku pokoušel - vždyť tam pobíhali jak banda magorů sem a tam, vymítání dělali pomocí čínské appky, ale joooo, mají body za to, že v baráku se očividně dalo sehnat naprosto všechno a okamžitě, lepší jak Aliexpress. Tohle nešlo a nejde brát vážně a nejde na to ani napsat nic normálního, protože jsem nedostala ani jednu jedinou kratičkou minutku materiálu, který by za něco stál a sorry, kdo tomu dá víc jak jednu hvězdu, se před shlédnutím asi musel sjet podobně jako celej tým, kterej to točil. Popisu obsahu u filmu si vůbec nevšímejte, neb ten se ještě jeví docela zajímavě, ale ve skutečnosti se budete dívat na mimořádnou debilitu, na kterou ani místo v abecedě na označení není a na konci filmu vám dojde, že ten popis musel psát někdo z propagačního oddělení, kdo se snažil sehnat alespoň hrstku diváků. Víc času už tomu věnovat nehodlám a to jsem si myslela, že nic horšího jak Ghoula neuvidím… no tak tady si ty dva filmy můžou podat ruce a v klidu shořet.

plakát

Sedm (1995) 

Pozor, možný nepatrný spoiler. Já tu budu za totálního blba, ale po vychvalování filmu manželem a po shlédnutí hodnocení jsem zůstala po skončení filmu zírat do stěny (a během filmu jsem měla nejednou chuť se do ní praštit hlavou) a přemýšlet o tom, kde se vzalo tak vysoké hodnocení – fakt jsem se to snažila vymyslet ale... Vždyť to byla hrozná chujovina. Brat Pitt tam hraje podle mě sám sebe, protože přesně takového si ho představuji i v reálu a jestli takový opravdu je, tak fakt upřímně doufám, že na to zobe nějaký pilule. Paltrow jsem takový osud přála a tušila od poloviny filmu – ta její postava tam byla děsně vtlačená, že oko tikalo, takže koho závěr překvapil – ne-li šokoval, tak se asi nějak blbě díval. Jo, hvězdu za Freemana, který spolu s vrahem získal mé největší sympatie a to je sakra blbý, když ve filmu fandíte vrahovi, protože vás všichni ostatní buď nudí anebo štvou. Jak jsem zmínila, závěr fakt nebyl překvapení, překvapení by bylo, kdyby nedošlo k tomu, k čemu došlo vzhledem k povaze postavy Millse. Druhá hvězda za Spaceyho, i když chvílemi jsem měla pocit, že se snaží až příliš napodobit Hopkinse. Nechci vyloženě spoilerovat, i když je to vlastně jedno, druhý Šestý smysl to není a už vůbec ne Mlčení jehňátek, které jsou natočeny asi tak o bambilion procent lépe, tohle byl takovej zbytečnej, místy i dost nudnej, hnus (zejména smilstvo). Takže gratulka, podle mě je tenhle film osmej smrtelnej hřích – zhovadilost.

plakát

Polaroid (2019) 

Film začíná naprostou klasikou - něco divného se mi děje v domě, tak místo volání policie a počkání venku hned zazní otázka: „Je tam někdo?“. Co čekají, že se ozve? „Jo, čauky, jsem vrah a jsem zrovna v kuchyni, chceš kafe?“ A pak další klasika, že se samozřejmě jdou podívat do nejtmavšího místa v domě. Kromě toho, že mě celou dobu iritovalo duchovo astma (jinak nevím, proč jeho zjevení vždycky provázely zvuky, jak když někdo hodně starýmu strejdovi zrovna vytáhnul hadičku s kyslíkem) to nemělo úplně špatný příběh. Jo, řada věcí se opakuje z ostatních hororů, protože na nějakou šokující novinku si už asi nikdo netroufá, ale pro mě to není vyloženě zklamání, protože jsem měla radost, že zjevné aktérům došlo, a tak udělali, co skutečně měli, ačkoliv jejich kamarádi by asi ocenili, kdyby to udělali o něco dřív - teda až na samotné zničení foťáku – prosím tady si napište poznámku, jak správně něco zničit: nejdřív několikrát cihla, potom voda nebo oheň, pokud teda nemáte v mobilu číslo na Warrenovi. Líbila se mi hudba, která je nevtíravá a zbytečně neřve už před nějakou vraždící scénou, takže sebou i párkrát cuknete. Docela s klidem můžu dát tři hvězdy.

plakát

Úsměv (2022) 

V kině se mi to zdálo jako blbost a odcházela jsem zklamaná, tak jsem využila Netflixu, abych se na to z nějakého mě neznámého důvodu podívala znovu (asi mě taky něco posedlo, když se chci dobrovolně nudit znovu). A ano, ani podruhé jsem se neplácla do čela s nadšením, jak to bylo úžasný. Abych nebyla moc zlá, tak on to není jakože úplně špatný nápad, to ne, jen škoda, že je většina zkopírovaná a ohraná. Ono to asi není ani úplně blbě natočený (ne, fakt jsem viděla horší průjmy, i když scény z opuštěného baráku…), ale co mě celou dobu zvedalo z gauče a kazilo dojem byla naprostá iracionalita hlavní postavy, které tu smrt člověk prostě tak nějak fakt přál a to docela brzy. Ženská očividně neměla být vyloženě hloupá, když si dala dvě a dvě dohromady a přišla na to, že v tom, co se děje, je návaznost, že se jedná o řetězovou reakci (trochu nebo trochu víc jako Kruh, ne?). I kdyby popřela to, že to není skutečný a zhroutila se, tak mi celou dobu nesměřovala svým chováním k závěru, který nastal, což je to, co mi vadilo. A tak tu máme další tuctový konec s příslibem ještě blbější dvojky (ne, že ne?). Film měl netradiční PR, a scéna z ordinace je vcelku působivá stejně jako pár úsměvů ve tmě, které ve filmu najdete, ale jinak to bohužel působí, že někdo dostal nápad a během týdne ho natočil, sestříhal, pak ho natočil znova a sestříhal scény z minulého stříhání, které nalepil na ty, co našel někde ve sklepě ještě z minulého projektu a nakonec k tomu dal i scény z jiných filmů. Všichni se tam chovají blbě (jak jinak) a někteří herci se ani nepokoušejí hrát - toho nesympatického snoubence bych na seznamu dalšího přiblblého úsměvu teda viděla úplně nejraději.

plakát

Králíček Jojo (2019) 

Připadám si, že jsem se asi koukala na jiný film, než zbytek recenzentů, protože tak vysoké hodnocení nechápu. Pokud jste viděli trailer, fotky, jakékoliv ukázky, tak vám bude bohužel skoro od začátku jasné, co se stane a to je dost otrava. Neviditelný přítel byl na chvilku i lehce vtipný, ačkoliv samotné téma vtipné není, nikdy nebylo a nebude tak moc nerozumím, proč zvolili styl, s jakým to točili a točili to asi dost dlouho, protože je z toho slušný guláš, kdy nevíte, zda se koukáte na parodii nebo drama a co chvilku si vlastně říkáte, kam se poděla nějaká důstojnost nebo alespoň špetka soudnosti. Bylo toho tam zkrátka moc od všeho, jakoby se režie nedokázala rozhodnout, co z toho vlastně chce na konci mít (A přitom s Ragnarokem mu to tak pěkně šlo...). Pro mě to zkrátka nefungovalo. Hvězdu za herecké výkony a hvězdu za píseň od Bowieho, víc určitě ne.

plakát

Babadook (2014) 

Ok, začínáme tím, že první půl hodinu si nepřejeme nic jiného, než zabít toho nesnesitelného fakana (Nebo mu alespoň dát po držce) a modlíme se, aby konečně přišel babadook a pořádně ho zmasakroval. Místo toho tu máme klasiku ve formě tmy v domě a úžasně iracionálního jednání anéb je tma, slyším zvuky v domě – jdu se tam neohroženě podívat. Co čekají, že tam najdou? Buď skutečně bubáka nebo nějakého lupiče – v obou případech nic moc, ale chápu, že v Austrálii volat polici asi vyjde nastejno, jako házet bouchací kuličky na rozjetý vlak, soudě dle té jedné úplně zbytečné scény na policejní stanici. Pár scén je tam klasicky na „ach jo“ a to zejména posedlá matka kopající tam do dveří a práce sociálky, která po sobě sice kouká stylem ok- to dítě odsud musíme okamžitě odvést, ale dáme si jen vodu a půjdem. Atmosféra je budovaná docela pěkně, jenže když se celou dobu těšíte na nějaké rozuzlení, vysvětlení, objasnění – zkrátka cokoliv, co by vás přinutilo říct si to – wow, tak přichází zklamání ve formě – pěstuj si svého bubáka ve sklepě, to je přeci děsně fajn a dělá to tak každý. Spoiler: já vlastně tak nějak nevím, zda šlo skutečně o nějakého bubáka nebo – jak si myslím spíš, šlo prostě o boj s vlastními démony a pokus o vyrovnání se se ztrátou manžela, a nahromaděním stresu, nedostatkem spánku to matka, kterou jsem chtěla zabít celou druhou polovinu filmu, přestala zvládat a my se tak dívali na odraz její posttraumatické poruchy, se kterou ji očividně nikdo nepomáhal. Ten konec? Tím, že zavřeli bubáka do sklepa vyřešili co? To opět nahrává teorii, že se jedná o psychickou poruchu matky, která tímhle začala svůj život zvládat (a začala mít toho hada-syna ráda a nějak mu odpustila, že díky jeho snaze o narození přišla o manžela), protože jinak moc netuším, proč by bubák raději nezdrhl děsit někoho jiného jinam a spokojí se s miskou žížal a návštěvou jednou denně. Apropo: kdo přišel na to ho krmit žížalami? Proč? Mám tolik otázek… dvě hvězdy za snahu budovat atmosféru, což bylo díky konci tak nějak zbytečný, protože jedinej opravdovej démon tam prostě bylo to děcko.

plakát

Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008) 

Pokud můžu radit, tak určitě doporučuji se na film podívat v originále a ne s dabingem, který, jako povětšinou vždy, filmu dost ubližuje – viděla jsem obě verze. Co se týče filmu, tak je dost těžké najít slova. Je to poměrně odlehčená verze toho, co se tehdy skutečně dělo a realita k nám proniká jen velmi pozvolna a jen někdy, což je hádám záměr, protože jinak bychom tu měli x-tou verzi na Schindlerův seznam. Koneckonců, zaměrujeme se na to, že hlavní postavy jsou děti, u kterých je znát úplně jiné vnímání reality a za každou cenu najít na všem to dobré a pozitivní, což nakonec nedopadne dobře anéb když si dospělí jedou vlastní hru, tak riskují, že prohrají víc, než jsou ochotni vůbec vsadit. Spoilerovat nechci, takže řeknu jen toliko, že až na konci filmu vám dojde mrazivost snímku a vynikne i nenápadná a povedená hudba, která jakoby celou dobu naznačovala, že ta slunečná pohoda je jen velmi zdánlivá. Vyzdvihla bych výkon Jacka Scanlona, kterému jsem celou dobu věřila každé gesto, pohled až tak, že na mě působil, že ho tam vážně skutečně zavřeli. Konec odhadnete ještě před tím, než se vůbec stane, ale to nevadí, protože z nějakého důvodu doufáte, že se mýlíte a bude to jinak. Ve filmu je samozřejmě spousta hloupostí (proč vojáci nehlídají i zahradu vzadu? Proč rodiče více nehlídají osmileté dítě, které se tam povětšinu času viditelně nudí a tak to vyloženě svádí k nějakému průšvihu? Proč nikdo nechodí kolem táborového plotu, který není ani dvojitý a bylo by tak ultra lehké odtud utéci?), jenže kdyby to bylo správně, tak by se příběh vůbec nestal, že jo. Tři a půl hvězdy, ale zvažuji, že dám čtyři.

plakát

Žena v černém (2012) 

Docela pěkná, místy dost mrazivá atmosféra, líbilo se mi budování příběhu i těch pár lekaček, ale jak jsem psala u dvojky, tak to věčné opakování - vykopeme, vyhrabeme, vytáhneme odněkud tělíčko mrtvého děcka, které předáme nasranému duchovi a všechno bude super růžový, už mě trochu nudí. Oceňuji fakt, že hlavní bubák se objevuje v pozadí a neskočí před kameru, aby se hned v plné kráse ukázal a díky tomu to s vámi po zbytek filmu už ani nehnulo. Každopádně to považuji za dobrou hororovku, kde se alespoň částečně dozvíte, na co se vlastně koukáte a o co autorům šlo (a že jim šlo o víc jak vás nechat nadskakovat v křesle). Byl to asi můj první film s Danielem po Harry Potterovi a musím říct, že kolikrát jsem vážně čekala, že vytáhne hůlku a ducha pošle Avadou znovu do pekla. :-)

plakát

Žena v černém 2: Anděl smrti (2014) 

Zatímco jednička pozvolna buduje příběh, atmosféru a dočkáte se tam i několika dost povedených lekaček a postupného pronikání do toho, co se dělo a děje (ačkoliv to věčné opakování - vykopeme, vyhrabeme, vytáhneme odněkud tělíčko mrtvého děcka, které předáme nasranému duchovi a všechno bude super růžový, už mě trochu nudí), tak tady už na nic z toho nezbyly nápady a energie. Tady není zkrátka vůbec nic a natočilo se to asi jen proto, že první díl měl docela úspěch. Změna režie očividně zabila veškeré šance na další obstojné dílo a úplně v klidu to mohli pojmenovat Anděl nudy anéb hodina a půl ztráty času.