Žena v černém

Atmosféra silně připomínající Utažení šroubu od Henryho Jamese, jenom čtyři stupidní zbytečné lekačky (prskající voda, holčička v kukátku, bába za oknem a havran v ložnici), klasický vyblitý hnědomodrozelený filtr použit pouze ve třech několikavteřinových záběrech a nasazení hutné mlhy omezeno na naprosté minimum. Ten film je tak disciplinovaný, že ačkoli by se za normálních okolností nejednalo o víc než o řemeslně moc hezky provedený průměr, vzhledem k omamující sračkoidnosti současného hororu mi nezbývá než malinko nadhodnotit. (09.03.2014)

Takmer prvú polovicu filmu nenasvedčovalo nič tomu, že by si tento film s mega reklamou zaslúžil viac ako čo len jednu *. Poskakujúce keramické hračky na strunke mi pocit strachu či napätia nepripravili. Rozhodne je pre mňa väčším hororom nájsť parkovacie miesto v Bojniciach. V druhej polovici sa dej a aj mysterióznosť príbehu rozhodne zlepšili a len z ľútosťou musím dodať, že nebyť toho "šťastného konca" mohlo byť o jednu hviezdičku viac. Bohužiaľ sa režisér rozhodol pre namočený keksík v mliečku. Ukončenie tohto snímku sa pre mňa stalo tŕňom v oku. Strašne ľahko sa to nakúslo a prehltlo. Škoda, preškoda - 60%. (05.03.2012)

Filmársky brilantný viktoriánsky horor a jeden z filmov, ktorému som v návale hororovej eufórie schopná odpustiť plytký scenár a nedomyslenú pointu. Toto je priam formálny orgazmus a podobné stiesňujúce pocity ma zaplavili pri nedávnom sledovaní pochmúrnej dickensovskej série Great Expectations. Sugestívna duchárska lahôdka, ktorá si vystačila bez hektolitrov krvi a strohou vynikajúcou kamerou, dobovou ťažkopádnosťou a vizuálnymi perličkami (hmla, bažiny, dážď, strašidelný dom,...) spôsobuje príjemné mrazenie a naplno pohltí svojou tajomnou atmosférou. Žena v čiernom sa síce nemôže zaradiť medzi áčkové horory (Tí druhí, Šiesty zmysel) iba kvôli tomu, že nedisponuje žiadnou šokujúcou pointou, no v tomto prípade si bez výčitiek pridám, pretože toto je kategória hororov, aké zbožňujem. Z Radcliffa sa vykľul výborný charakterný herec a jeho strhaného unaveného Arthura Kippsa som mu verila od začiatku do konca. Jednoducho som nadšená. (29.05.2012)

Duchařina jak se patří. Už nesmírně působivá a mrazivá úvodní scéna mě ihned navnadila a naznačila mi, že se mně tenhle snímek pravděpodobně bude líbit. A také že ano. Dostal jsem přesně to, co od hororu očekávám, tj. tu správnou žánrovou atmosféru, napětí a lekačky. K tomu jako bonus naprosto perfektně sedící hudbu, nehostinné prostředí a stejně tak jeho obyvatele, k tomu navíc vcelku děsivé postavy (žena v černém + děti). A ne, neměl jsem větší problém s tím uvěřit Radcliffovi jeho roli. A vcelku mile mě překvapil konec (myslím co do nenaplnění mého skeptického očekávání). Silné 4*, spokojenost. (24.12.2013)

I've never been so fucking scared like this in my whole life! Nevím, jestli jsem ten večer, kdy jsem se na Ženu v černém dívala, byla v nějakém silném emočním rozpoložení, nebo, co to se mnou bylo, každopádně myslím, že takové stavy jsem snad u žádného hororu ještě nezažila. Byla jsem vyklepaná jak alík a tekly mi slzy "hrůzy", nebo jak to mám nazvat (víte, takový ten stav, kdy se někde oběť schovává před vyšinutým maníkem se sekerou, nebo prožívá šílenou noční můru a strachy začne brečet:) Hned úvodní půlhodinka mi nabídla zhruba šest šokujících lekaček, které mě totálně odrovnaly, a měla jsem dojem, že jestli to tak půjde dál, ve zdraví to nepřežiju. A kdybych se poté zbytek filmu nedodívala s ovladačem před očima, kdykoliv "to" přicházelo, zřejmě by k tomu možná i došlo:) Ačkoliv Žena v černém přináší ten nejklasičtější "Ghost Story," který není v podstatě nikterak originální, ani nijak složitě propracovaný, hustá a značně ponurá atmosféra viktoriánské Anglie a především samotná dokonale děsivá Dáma v černém vše bohatě vynahrazují. Takže v podstatě ta nejtradičněji zpracovaná duchařina, v níž opět figuruje starý, chátrající, "Scary House" s pohnutou minulostí a jeden zlostný duch, mi přivodila pravděpodobně ten nejděsivější status, jakého jsem zatím při sledování hororů dosáhla. A při pohledu na Daniela Radcliffa jsem měla dojem, jako bych se dívala na Richarda Armitage ve studentských letech:) (01.11.2013)