Recenze (529)
Zábava, zábava (2018)
Za mě jeden z nejlepších filmů za poslední leta, celosvětově. Dokonalý scénář, elegantní funkční režie, skvěle pojaté postavy, silné emoce nejen ve finále. Na podzim i u nás v kinech.
Madisonské mosty (1995)
Třetí hvězdička jen za to důsledné využívání much v mizanscéně. Hrozná limonáda!
Krásný kluk (2018)
Film, který funguje na principu "Takhle dopadnete, když budete brát drogy! - a ukáže obrázek lačného feťáka dokonale nasvíceného deseti osvětlovači a podbarveného dojímavou hudbou." Respektive, nefunguje.
Skleněný pokoj (2019)
Těžko hodnotit... Jako drama to nefunguje vůbec, jako komedie až v poslední třetině, na dokument o vile Tugendhat je tam hodně zbytečných odboček. Tak třeba dvě, hlavně za tu opravdu (dadaisticky) vtipnou poslední třetinu (verze s dabingem).
Captain Marvel (2019)
Zatím asi nejsnesitelnější komiksový film, co jsem viděl (ale neviděl jsem jich moc a Deadpoola nepočítám).
Ticho před bouří (2019)
(spoiler) První film, co jsem viděl, kde je hlavním hrdinou imaginární postava (což tady znamená psychologický, ne naratologický termín) a celý "reálný děj" zabírá asi dvacet vteřin stopáže. Super.
Bohemian Rhapsody (2018)
Když Bob Geldof řekne "Ať jste bohatí nebo chudí, pošlete nám svoje peníze", působí to po skoro dvou hodinách filmu jako první projev lidskosti kohokoli široko daleko a taky je to první postava s nějakou věrohodnou motivací, do které se dá nějak vcítit.
Narušitel (2019)
Natočit něco takového v sedmnácti a ještě to dostat do kin, klobouk dolů, což myslím zcela vážně. To ale neznamená, že ten film není totálně mimo ve vystihnutí zobrazované doby, naprosto ve všech aspektech, v každé scéně, v každém detailu. Herci hrají rezignovaně, jen Neškudla se snaží zachránit, co jde. Ale nejde to, scénář je příliš absurdní. Naopak mám pocit, že kdyby P. N. nehrál tak dobře, film by se přehoupl už úplně do nezáměrné komedie, což bych jako divák asi ocenil víc... Fungují jen scény, kde letadla prostě letí a nic víc se dějově neděje, ale i ty jsou příliš dlouhé a oslabuje je všudypřítomná hudba.
Kursk (2018)
Naivisticky humanistický film, který "bojuje proti komunismu" (!!!!!) stejným stylem, jako proti němu bojují mnohé porevoluční české filmy, což bych od belgicko-lucemburského filmu tohoto dánského režiséra opravdu nečekal. Mohl to být klaustrofobický thriller z potopené ponorky nebo dojemný film o beznadějném čekání manželek nebo politické drama o nemožnosti prosazení odvážné humanistické myšlenky ve zkostnatělých armádních strukturách, místo těchto variant nebo kombinace dvou z nich je to bohužel všechno dohromady, ale tím pádem pořádně nic...
Roma (2018)
Lhostejnost ze všech stran, i z mé.