Reklama

Reklama

Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye

  • Německá říše Vampyr (více)
Trailer

Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií. (oficiální text distributora)

(více)

Diskuze

Anardil

Anardil (hodnocení, recenze)

Tak pěkně popřádku. Díky vysokému hodnocení zde na csfd jsem si film také opatřil, nicméně po shlédnutí jsem byl mírně zklamán... Celá atmosféra pro mne nebyla zdaleka tak silná a "znepokojivá" na jakou jsem se z příspěvků ostatních těšil. Díky velmi chudým dialogům je filmová linie nepřehledná a tak i triviálně jednoduché, avšak podstatné příběhové události se divák dozvídá pozdeji než by měl(mnohem později než Allan Grey, kterého celou dobu sledujeme). To možná přidává na "tajemnosti", ve skutečnosti je to ale neschopnost filmařů. Film je točený již ve zvukové éře, přesto děj často přerušují promítané desky příběhovou linií nebo dětsky jednoduché, úsměvné pasáže z knihy o upírech. Němý Murnauův Faust, Nosferatu i o rok dříve natočený již zvukový Dracula s Belou Lugosim je kvalitativně naprosto jinde. Hudba mi místy přišla nezvykle veselá a nezapadající do celkového příběhu. Co je na filmu dobré je na svou dobu nezvykle originální kamera a filmové efekty. Několik pasáží tak vyniká nad celý film. Zde mám namysli především pohled přímo z rakve, zprůhlednění A.G a výborné stínohry spíše v začátku filmu. Shrnuto jednou větou, není to jeden z filmů, do kterého bych sám při shlédnutí vstoupil, a který by mne nějak více oslovil...

Reklama

Reklama