Vassa

Při psaní scénáře Vassy vyšel Panfilov z druhé verze předlohy, kterou Maxim Gorkij přepsal na základě první varianty z roku 1910. Snažil se přitom o původnější obraz doby a její protagonistky, zbavený konvenčního ideologického nánosu. Vassu tak můžeme vnímat nikoliv jen coby představitelku třídy poražené Říjnovou revolucí, ale zároveň jako moderní, emancipovanou ženu, která se ocitla v nezáviděníhodné roli oběti a zároveň spolutvůrce tvrdých životních zákonů. V rodinném „provozu“ Železnovových se odráží atmosféra předrevolučního Ruska s jeho konflikty i půvabem, dravostí i únavou. V centru příběhu je však sama Vassa, ve své rozporuplnosti jedna z nejsilnějších postav matky v dramatickém umění minulého století. (NFA)