Ключ
Obsahy(1)
Novopečení rodiče u kolébky svého synka přivítají trojici víl, která chlapci přinesla klubko štěstí a dar vyrůst ne po dnech, ale po hodinách. Dědeček vnukovi přinese nářadí, které se v rodině dědí po generace. Jeho dar je rodiči odmítnut, protože se jim vedle štěstí darovaného vílami jeví nicotný. Dědeček ve strachu o osud vnuka jde za svým přítelem vědcem. Jeho nejhorší obavy se potvrdí, ani ty nejdokonalejší stroje nedokáží říct, co je to štěstí. Vypraví se do země štěstí obhospodařované vílami, aby to zjistil. V sladkém světě věčných prázdnin, tanců a domácích mazlíčků se mu pranic nelíbí. Tím spíš je rozhodnut takového štěstí svého vnuka uchránit. Štěstí totiž je, když ..... a i na to po generace děděné nářadí dojde. (Jezinka.Jezinka)
(více)Recenze (1)
Růst ne po dnech ale po hodinách mi odjakživa připadalo spíš jako vcelku průšvih. Ono se to v pohádkách vždycky zastaví včas, ale představte si to v reálu, v pondělí novorozenec, ve středu třicátník a v pátek odpoledne funus. Proti dědečkově vizi štěstí by určitě mnozí namítali něco o agitce, ale lepší být kovoobráběč, než se placatit v zemi cukrové vaty s kotětem v náruči, z toho by jednoho brzo čert (v daném případě víla) vzal(a). A ten malej robotík byl sladkej. ()