Reklama

Reklama

Vlak stínů

(festivalový název)
  • Španělsko Tren de sombras (více)

Obsahy(1)

V listopadu 1930 se pařížský advokát Fleury chystal natáčet v okolí jezera Le Thuit. Místo toho však záhadně zemřel. Díky úsilí jeho potomků se podařilo restaurovat zbylé rodinné filmy a sestavit z nich tento snímek. Jde ale vůbec o původní filmy? Fascinující poetická reflexe umění i života s překvapením. (Letní filmová škola)

Recenze (2)

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Na počátku sledujeme jakési rodinné filmečky natáčené na starou "šestnáctku", údajně dochované v rodině nadšeného amatérského filmaře z 20. let, posléze - v barvě - interiér sídla, na jehož pozemcích byly staré snímky natáčeny, zaplněný historickými fotkami a vesměs původním dekorem a následně současný "zachránce starého materiálu" poukazuje na určité souvislosti mezi historickými obyvateli domu, jichž jsme si předtím nevšimli. A činí tak pozoruhodnou formou - pomocí montáží částí celuloidového pásu, případně většími výřezy z políček filmu. Tato manipulace dává vyvstat poprvé jakémusi ucelenějšímu příběhu, jakkoli pouze naznačenému (tajná láska mezi pánem domu a služkou, nelibost manželky, možná i levoboček?). Vyprázdněná narace předchozích částí se najednou - na metaúrovni, protože jde přece o pouhé nekomentované sestříhávání starého filmového materiálu - začíná zaplňovat vyprávěním. Načež následuje odhalení, v němž vychází najevo, že celá předchozí kontrukce je neplatná, protože natáčení historického materiálu je znovu inscenováno a zachyceno na barevné kameře. Je tedy jasné, že žádné staré záběry nikdy neexistovaly a vše je pouhou fabulací (bez fabule), a z metaúrovně se najednou stává meta-metaúroveň. Vlak stínů není lehké ukoukat, vše plyne pomalu, téměř bezdějově a hlavními hrdiny filmu vlastně nejsou jeho postavy, ale - dle slov samotného režiséra - střih, tempo, kompozice, prostor a čas. V tom ohledu jde o svébytnou poctu němému filmu a myšlenkově podnětný experiment, který rozhodně stojí za vidění. Koneckonců, film byl ze své podstaty vždy iluzivním médiem a málokde si to lze tak dobře uvědomit jako v Guerínově snímku. ()

Zajímavosti (3)

  • Vlak stínů se natáčel v létě a na podzim roku 1995 v Normandii. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Snímek stojí na principu falešného dokumentu, vychází tedy z tvrzení, že je složen z rodinného filmového archivu pařížského advokáta Gérarda Fleuryho, jehož smrt doprovázejí tajemné okolnosti. Až závěr prozradí, že jde ve skutečnosti o záběry natočené v současnosti metodou odpovídající technologickým možnostem amatérské produkce 20. let minulého století. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Název filmu vzešel z textu ruského literáta Maxima Gorkého o jeho první zkušenosti s kinematografem, který inspiroval i Guerínův ideový přístup k snímku. „Včera jsem byl v Království stínů. Kdybyste tak věděli, jak podivně jsem se tam cítil. Je to svět prost barev a zvuku,“ napsal v roce 1896 Maxim Gorkij. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama